Hlasování ve sněmovně: Po roce znovu debata o energetické koncepci státu
Jako první představil v pátek 26. září novelu sněmovně bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Podle něho má sice ČR schválenou energetickou koncepci z roku 2004, nikdo ji ale nerespektuje a nenaplňuje. V ČR ovšem podle Urbana dřív nebo později dojde k nedostatku elektrické energie, výstavba nových, zejména jaderných zdrojů však trvá velmi dlouho. Milanu Urbanovi proto připadá nesmírně nebezpečné, že současná vláda odmítá nové jaderné bloky budovat. "Debatovat o tom, jestli jádro ano, nebo ne, jestli ho máme připravovat, nebo nepřipravovat, kdo je pro, nebo kdo s tím nesouhlasí, to má nějaký smysl, ale má to taky nějaký časový horizont. Pak přichází chvíle, kdy se musí rozhodnout. Obávám se, že vláda nemá dostatek odvahy na toto rozhodnutí, a proto si myslím, že zodpovědnost za budoucnost ČR musí převzít parlament," prohlásil Milan Urban. Nakonec ale ještě přátelsky vládu vyzval, že může ono strategické rozhodnutí udělat sama, ale musí si pospíšit.
Na jeho slova reagoval zpravodaj zákona Jan Špika (ODS). Připustil, že státní energetická koncepce je velmi vážná věc, ovšem podle jeho názoru má novela za úkol především změnit dělbu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou. To se mu nezdá optimální, a proto navrhl zákon zamítnout hned v prvním čtení. Vzápětí se k němu přidal i předseda vlády Mirek Topolánek (ODS) a zdůraznil, že by se asi žádný premiér na světě nevzdal takto důležité kompetence ve prospěch parlamentu. Pak ještě dloubl do Milana Urbana poznámkou, že by se nechtěl dožít toho, jak se Milan Urban znovu stane ministrem a bude s vážnou tváří obhajovat, aby byly kompetence převedeny ze sněmovny zpět na vládu (narážel tím na skutečnost, že schvalování energetické koncepce ve vládě prosadila v roce 2000 ČSSD - pozn. aut.). V dalším projevu se premiér soustředil na obhajování důvodů, proč by měla schvalovací pravomoc zůstat kabinetu, a k jaderné energii dodal, že jeho vláda nechala ČEZ podat žádost o posouzení vlivu výstavby dalších dvou bloků v Temelíně na životní protředí. "Vy byste během vaší vlády udělali něco víc, pane poslanče? Není to pravda!" zvolal na závěr svého vystoupení premiér.
Do debaty se po něm zapojil Zdeněk Jičínský (ČSSD), který pohovořil o dělbě moci mezi zákonodárným sborem a vládou a politoval, že v ČR došlo k zániku jaderného strojírenství a dalších oblastí souvisejících s jádrem.
Na něj navázal Oldřich Vojíř (ODS) a řekl, že podle jeho názoru energetická politika státu z principu nemůže být zákonem (tedy schválena parlamentem a vládu k něčemu zavazovat), ale spíš orientačním, motivačním dokumentem pro investory. Přimlouval se proto za vládu, aby se jí nechala rozhodovací pravomoc: "Nestane se, že by se oblast energetiky podcenila."
Po Vojířovi bránil vládu i ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Ve svém projevu se pozastavil nad tím, že jakákoli debata o energetické koncepci se v ČR v posledních letech vždycky zúží na dvě témata - jaderné elektrárny a územní ekologické limity. Energetika přitom podle něj zahrnuje daleko větší množství témat. Z jeho pohledu v případě jádra už zelení nemohli jít při dojednávání vládního prohlášení ani o milimetr dál: "Akceptovali jsme existenci stávajících jaderných elektráren, akceptovali jsme modernizaci jaderné elektrárny Dukovany a její prodloužení, akceptovali jsme to, že stát bude podporovat a podílet se na výzkumu a vývoji jaderných elektráren dalších generací, prosazovali jsme, aby se v ČR zvýšila bezpečnost a bezpečnostní kultura při provozu jaderných elektráren a vztahu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a vlády, ale zároveň jsme řekli, že za naší vlády se neučiní zásadní rozhodnutí, které by rozhodlo o výstavbě jaderné elektrárny." Stejně jako premiér pak uvedl, že návrh považuje za nepřípustný zásah do dělby moci. Následně ještě Zdeňka Jičínského pokáral za slova o Tibetu, která Jičínský pronesl v průběhu předešlé debaty, takže se chvíli místo o energetice diskutovalo o lidských právech.
K energetice se vrátil až Břetislav Petr (ČSSD). Prosazoval využívání uhlí i jádra a přidal, že podle něj skupina zelených ministrů svým kutilstvím ve vládě za dva roy uškodila České republice víc než povodně na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002. Naopak vlády se po něm zastal Petr Nečas (ODS). Zdůraznil, že sice z 90 % souhlasí s využíváním uhlí a jádra, podle něj je ale předložená novela jen pokusem destabilizovat vládní koalici, která se ve svém prohlášení dohodla na kompromisu mezi ODS a zelenými.
Ke konci se pak do debaty znovu zapojil Milan Urban a řečnicky se otázal, jak vlastně má ČR v oblasti energetiky vést v první polovině příštího roku Evropskou unii, když sama neví, co chce. Nepřímo ho následně podpořil i Vojtěch Filip (KSČM), podle nějž předloha není žádným útokem na exekutivu (tedy vládu). Úplně nakonec ještě vystoupil premiér Topolánek se slovy, že by chtěl hysterii kolem energetiky trochu utlumit. "My nejsme v žádném ohrožení," zdůraznil a přidal, že ČR má energetický mix v současnosti nastavený dobře.
Následovalo hlasování o zamítnutí novely zákona, které sněmovnu jasně rozdělilo podle stranické příslušnosti - zamítnutí podpořili všichni přítomní členové zelených a lidovců a skoro všichni z ODS. Přidali se k nim i nezařazení Miloš Melčák, Juraj Raninec, Jan Schwippel a Petr Wolf. Naopak proti zamítnutí zákona hlasovali všichni přítomní sociální demokraté a komunisté, zdrželi se (což znamenalo fakticky to samé jako hlasovat proti zamítnutí) nezařazený Evžen Snítilý a poslanec ODS František Dědič. Stejně jako v loňském roce tak byli poslanci ČSSD přehlasováni. Na zamítnutí zákona totiž při páteční nízké účasti na jednání sněmovny stačilo 72 hlasů - a přesně tolik poslanců taky návrh na zamítnutí podpořilo.
Následně se Milan Urban pokusil aspoň prosadit, aby sněmovna přijala usnesení, že "výstavba dalších jaderných bloků je v souladu s potřebami rozvoje České republiky". Poslanci však nakonec došli k závěru, že takový postup neodpovídá jednacímu řádu sněmovny a projednávání tohoto bodu ukončili.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 0 | 47 | 0 | 23 | 0 | 70 |
|
||||||
| ODS | 59 | 0 | 1 | 19 | 0 | 79 |
|
||||||
| KSČM | 0 | 22 | 0 | 4 | 0 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 6 | 0 | 0 | 7 | 0 | 13 |
|
||||||
| SZ | 3 | 0 | 0 | 3 | 0 | 6 |
|
||||||
| Nezařazení | 4 | 0 | 1 | 1 | 0 | 6 |
|
||||||
| Celkem | 72 | 69 | 2 | 57 | 0 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 0 % | 67 % | 0 % | 33 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 75 % | 0 % | 1 % | 24 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 0 % | 85 % | 0 % | 15 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 46 % | 0 % | 0 % | 54 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 50 % | 0 % | 0 % | 50 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 67 % | 0 % | 17 % | 17 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 36 % | 35 % | 1 % | 29 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
Pozn. red.: Výsledky v procentech jsou zaokrouhlovány, což může vést k tomu, že součty procent v jednotlivých řádcích nevycházejí přesně 100 %.
Další informace:
Hlasování ve sněmovně: O energetické koncepci bude dál rozhodovat vláda - 22. listopadu 2007
reklama
