Hlasování ve sněmovně: Snížení emisí skleníkových plynů o polovinu odmítnuto
"Pokud v nejbližších letech nebudou realizována zásadní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, stanou se klimatické změny spojené s globálním oteplováním nevratnými a vyvolají na Zemi nedozírné změny," píší předkladatelé v důvodové zprávě svého návrhu, kterým chtěli novelizovat zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Z těchto důvodů se domnívají, že by ČR měla svůj objem vypouštěných emisí výrazně snížit. Robin Böhnisch v řeči před sněmovnou zdůraznil, že Česká republika patří v přepočtu na jednoho obyvatele k významným producentům skleníkových plynů. Zároveň připomněl britskou normu, která počítá se snížením emisí o 60 % do roku 2050. Předkladatelé podle Böhnische prý věděli o Národním programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR z roku 2004 (v něm je stanoveno snížení emisí na obyvatele o 30 % do roku 2020 oproti roku 2000), domnívají se ale, že by si republika měla určit dlouhodobější rámec snižování emisí.
Na podrobnější popis dopadů své normy ovšem předkladatelé rezignovali. V důvodové zprávě jen obecně konstatují, že "úprava zřejmě bude mít přímý dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí". Na podnikatelské prostředí by podle nich měl mít návrh vliv kladný, protože "podpoří rozvoj nových, moderních a perspektivních oblastí podnikání". Zároveň by měl návrh přispět k vytváření nových pracovních míst, zejména na venkově.
Vágní zdůvodnění návrhu se stalo jedním z hlavních argumentů jeho odpůrců. Už vláda, která novelu projednala v říjnu 2007, její odmítnutí mimo jiné zdůvodnila tím, že nekonkretizuje svoje hospodářské a finanční dopady. Stejný nedostatek novele vytkl i zpravodaj zákona Pavel Vanoušek (ČSSD). Ostřeji pak proti normě vystoupili Ladislav Mlčák (KSČM) a Jan Morava (ODS). Mlčákovi novela připadala plytká a i on připomněl nevyčíslené dopady na veřejné rozpočty. Navrhl proto zákon vrátit předkladatelům. Jan Morava se do toho opřel ještě víc - ekonomové prý podle něho dobře věděli, že pětiletky za minulého režimu byly blbost a že snad nic horšího vymyslet není možné. To se ale podle Moravy spletli - ještě horší je tento návrh, který není nic jiného než padesátiletka.
Nejdelší projev ve sněmovně pak pronesl ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), který mluvil i jménem vlády - a navrhl, aby byl zákon zamítnut. Připomněl, že v novele není dostatečně rozebrán dopad na ekonomický vývoj ani reálnost opatření, kterými by se k závazku mělo dospět. Cíl pro rok 2050 prý navíc v současnosti považuje za předčasný. Rovněž právní předpis, který chtějí poslanci novelizovat, není podle Bursíka moc vhodný. Zákon o obchodování s emisemi se totiž zabývá jen částí vypouštěných skleníkových plynů, zatímco navrhovatelé chtějí omezit všechny. Když už tedy, měl by být podle Bursíka novelizován radši zákon o ochraně ovzduší. On sám je ale spíš pro to, aby tuto problematiku řešila vláda. Jak uvedl, pro jeho ministerstvo je ochrana klimatu absolutní prioritou, a proto podniká konkrétní kroky, které ke snižování emisí povedou - na rozdíl od "legislativně nedokonale zpracovaného" návrhu na omezení emisí do roku 2050, který předložili poslanci ČSSD.
Po Bursíkově vystoupení promluvil zarmoucený Libor Ambrozek. Zklamalo ho, že zrovna zelený ministr životního prostředí odmítá návrh na snížení emisí. Vyzval proto vládu, aby, pokud se jí poslanecký návrh nelíbí, sama připravila nějakou novelu, nařízení nebo jakýkoli právní akt, který by stanovil vyšší snížení emisí, než k jakému se kabinet zavázal v roce 2004, tedy ještě za vlády ČSSD, KDU-ČSL a US.
Martin Bursík v reakci na Libora Ambrozka vystoupil ještě jednou a slíbil, že ochraně klimatu bude věnovat velké úsilí a poslancům poděkoval za iniciativu. Po něm už jen zpravodaj Pavel Vanoušek upozornil Jana Moravu, že dlouhodobé plánování v průmyslu není komunistický vynález, a Robin Böhnisch za všechny předkladatele poděkoval za cennou diskusi a ministra ujistil, že budou sledovat, zda své sliby plní.
Při hlasování byl pak návrh většinou poslanců vrácen předkladatelům. Vrácení podpořili všichni přítomní poslanci ODS, KSČM a SZ, několik hlasů přidali i zástupci KDU-ČSL a přeběhlíci Miloš Melčák s Michalem Pohankou. Proti vrácení pak hlasovala naprostá většina poslanců ČSSD a k nim se přidal Libor Ambrozek s Vlastou Parkanovou z KDU-ČSL.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 1 | 52 | 3 | 16 | 0 | 72 |
|
||||||
| ODS | 71 | 0 | 0 | 9 | 1 | 81 |
|
||||||
| KSČM | 23 | 0 | 0 | 3 | 0 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 7 | 2 | 2 | 1 | 1 | 13 |
|
||||||
| SZ | 4 | 0 | 0 | 2 | 0 | 6 |
|
||||||
| Nezařazení | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 |
|
||||||
| Celkem | 108 | 54 | 5 | 31 | 2 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 1 % | 72 % | 4 % | 22 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 88 % | 0 % | 0 % | 11 % | 1 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 88 % | 0 % | 0 % | 12 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 54 % | 15 % | 15 % | 8 % | 8 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 67 % | 0 % | 0 % | 33 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 100 % | 0 % | 0 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 54 % | 27 % | 3 % | 16 % | 1 % | 100 % |
|
||||||
reklama
