Hřebčín Kladruby obnovil téměř tři kilometry historických jabloňových alejí
"Jabloně byly vysázené v takovém množství že se domníváme, že mohly sloužit i jako benefit pro zaměstnance hřebčína. Každý dostal určité množství stromů, které mohl sklízet. Část se možná zkrmila ve stájích,"uvedla Votrubová.
Z původních alejí se zachovalo asi 40 procent původních, dnes už stoletých stromů. Hřebčín je nechal ošetřit, tvoří přirozený biotop pro ptáky a dotváří ráz krajiny. "Jsou to aleje, ne sady. Každá pěšina byla kdysi lemována jabloněmi. Jablka jsou jediné ovoce, které koním nedělá problémy s trávením," řekla Votrubová.
Stejně jako kdysi byly i nyní vysazovány vysokokmeny, dnes již prakticky nepoužívané. Z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích hřebčín získal čtyři desítky původních krajových odrůd. Budou mimo jiné sloužit i jako genofond téměř zaniklých odrůd jabloní.
Vysazeno bylo 549 nových stromů v rozestupech, které měly původně. Votrubová k tomu využila letecké snímky z let 1937 a 1954 a rovněž staré diapozitivy šlechtitele koní Františka Bílka. Výsadba, na níž se podíleli zaměstnanci hřebčína, stála méně než milion korun, kdyby se práce zadávaly externí firmě, vyšly by několikanásobně dráž.
"Krajině v okolí Josefova byl navrácen její historický ráz včetně zcela zaniklé třířadé aleje vedoucí od stájí k Labi. Tato polní cesta navíc opět rozděluje obrovské 40 hektarové pole scelené v 80. letech minulého století, a tím se krajina přibližuje svou podobou k původním pastevním dílcům," uvedl Michal Drkula z oddělení památkové péče Krajského úřadu.
reklama
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
Injekce se speciální organickou směsí pomohou letitému dubu v Plzni k ozdravení
V aleji parašutistů na Třebíčsku přibylo 40 stromů, sázet pomohli jejich rodiny
_04.jpg){kind=link}