IEA: Levná ropa je definitivně pryč, musejí razantně nastoupit obnovitelné zdroje
Podle Mezinárodní energetická agentury poroste do roku 2030 nejvíce poptávka po uhlí, bude tvořit celou třetinu nárůstu ve spotřebě energie
|
|
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Podle výhledu IEA bude při nezměněných podmínkách růst poptávka po primární energii o 1,6 % ročně, což od roku 2006 do roku 2030 představuje nárůst o 45 %. Oproti minulému roku je odhad růstu pozvolnější, což je důsledek světové finanční krize, růstu cen energií a přijatých politických rozhodnutí. Nejvíce prý poroste poptávka po uhlí, bude tvořit celou třetinu nárůstu ve spotřebě energie. Také podíl obnovitelných zdrojů bude podle IEA radikálně růst a již v roce 2010 se stanou druhým největším zdrojem při výrobě elektřiny, kde nahradí zemní plyn.
Podle jednoho ze scénářů, se kterým IEA pracuje, bude více než polovinu nárůstu poptávky po primární energii mezi lety 2006 až 2030 tvořit spotřeba Číny a Indie. Novým centrem se stane také oblast Středního východu. Podíl energie spotřebovávané ve městech bude i nadále růst, ze současných dvou třetin na téměř tři čtvrtiny v roce 2030. Podle aktuálního výhledu IEA bude potřeba do roku 2030 investovat do energetiky obrovský balík finančních prostředků – 26 bilionů dolarů. „Současné zdroje i spotřeba energie je neudržitelná, jak ekologicky, tak ekonomicky i sociálně a to se může a musí změnit,“ prohlásil Nobuo Tanaka, výkonný ředitel IEA. Podle něj současný dovoz ropy a koncentrace výroby do několika málo zemí světa vede jednak k velkému růstu cen energií, ale také k větším problémům při výpadcích v dodávkách surovin. „Zároveň neúprosně roste produkce skleníkových plynů, což může nakonec může vést k růstu průměrné teploty až o šest stupňů,“ dodal Tanaka.
Podle IEA je také definitivně pryč doba levné ropy. Podle zpravodajství BBC bude cena přes sto dolarů za barel zase brzy zpátky a kolem roku 2030 se může vyšplhat až na 200 dolarů. Poptávka podle IEA vzroste ze současných 85 milionu barelů na 106 milionů barelů za den. Světu ale nedostatek ropy nehrozí, podle IEA jsou světové zásoby dostatečně bohaté na to, aby spotřeba běžela v nezměněné podobě po dalších čtyřicet let. Nicméně na současných ropných polích se těží stále menší objemy a do budoucna je potřeba výrazně víc investovat do výzkumu a technologií, které umožní vytěžit ropu z dosud špatně dostupných míst.
Studie IEA se také zabývá dopadem energetického sektoru na klima, podle studie by současné trendy ve spotřebě vedly k nárůstu emisí oxidu uhličitého o 45 % do roku 2030, kdy by produkce oxidu uhličitého dosáhla hodnoty 41 Gt. Tři čtvrtiny nárůstu emisí by vyprodukovala Čína, Indie a Střední východ a celkem 97 % tohoto nárůstu by se uskutečnilo v zemích mimo OECD (členy jsou především země Evropy, ale také USA a Japonsko). Stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na hodnotě 550 ppm (částic na milion) CO2, kdy by měla průměrná teplota vzrůst o 3 °C, znamená, že celková produkce emisí skleníkových plynů nesmí překonat hranici 33 Gt.
Podle IEA musí vzrůst investice do nízkouhlíkové energetiky (vedle obnovitelných zdrojů jde o provozy s možností zachytávat emise) tak, aby se podíl na energetickém mixu zvýšil z 19 % v roce 2006 na 26 % v roce 2030. To znamená investovat o 4,1 bilionů dolarů více než nyní, což podle zprávy IEA představuje 0,2 % ročního HDP. Především má jít o investice na straně poptávky, do úspornějších automobilů, budov i spotřebičů. Na druhé straně investice do zelených energií by měly přinést úspory až 7 bilionů dolarů.
Udržet koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře na hranici 450 ppm, kdyby mělo dojít k růstu teplot jen o 2 °C, by znamenalo především prudké snížení emisí do roku 2020 tak, aby v roce 2030 nepřekročily hranici 26 Gt. „Měli bychom zapojit do akce všechny velké emitory, podle našich analýz země OECD nemohou samy dosáhnout snížení koncentrace na úroveň 450 ppm, i kdyby jejich vlastní emise byly zcela nulové,“ prohlásil v Londýně při představování výhledu Nobuo Tanaka.
reklama
Online diskuse
k věci samé - 15. 11. 2008 - lyn_xChtěl jsem se vyjádřit především k té ropě, o které ostatně je článek. Myslím že IEA je poněkud optimistická.Do energetické bilance spalování dřeva jsem nic nezapočítaval, ostatně je to staletími ověřený zdroj, starší než kritizované dotace, což je doufám dostatečný důkaz pozitivní bilance. Samozřejmě netvrdím, že dřevo má nahradit 85 milionů barelů ropy denně, ani že se má někam(dále než několik kilometrů) přepravovat. I biomasa typu krmný šťovík nebo rychle rostoucí dřeviny a mnoho dalších mají pozitivní bilanci. Samozřejmě je třeba uvažovat a necpát do ošetřování podobných plodin hromady energie, která se nevrátí, ale prostě se smířit s nižším udržitelným výnosem. A opět netvrdím, že to je cesta, která nahradí tu enormní spotřebu ropy. Výrobu paliv z OZE pro automobilismus v současné podobě považuji za nesmysl. Tím spíš pokud se, jak se tomu děje v současnosti, vrhneme na masové pěstování řepky a kukuřice, které mají mizerné(z energetického hlediska) výnosy, a jsou neuvěřitelně náročné na potřebnou chemii a hnojení. Tím "bilance není zrovna nejlepší" jsem chtěl říct, že není dobrá(v porovnání s jádrem, uhlím, ale i biomasou), ale že je pozitivní. Alespoň u fotovoltaiky už to někteří výrobci tvrdí, i když uznávám že návratnost 30 let je trošku směšná, na druhou stranu se můžeme v blízké době těšit na "plastové" panely jejichž výroba bude o poznání levnější. Stejně jako u větrných elektráren bilance závisí zásadně na jejich umístění a životnosti. Jejich masovější výstavbě v ČR také příliš nefandím. Náš spor spočívá v tom, že vy nepředpokládáte, že je možné zásadně snížit spotřebu. Tím samozřejmě nemyslím instalaci úsporných žárovek a pořízení hybridního auta, ale opravdové omezení konzumu. Pokud je tato cesta možná, můžou obnovitelné zdroje hrát významnou roli. Pokud ne, není jiná cesta než jádro. |