IHT: Nový americký prezident musí rychle prosadit zákon o ochraně klimatu
Prezidentský kandidát John McCain | |
Foto: www.johnmccain.com/ |
Oba kandidáti, Barrack Obama a John McCain, jsou mnohem blíže celosvětové dohodě o ochraně klimatu, než prezident George W. Bush, který odmítl zapojit USA do systému dohody z Kjóta. Ta nařizuje bohatým zemím snižovat produkci skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 1990 z obavy ze zvyšujících se průměrné teploty. Obama, jehož klimatický plán je ambicióznější než plán jeho protivníka, počítá se snížením amerických emisí o 80 % do poloviny století ve srovnání s rokem 1990. McCain, jeden z prvních politiků, kteří podporovali vznik obchodu s emisemi oxidu uhličitého, chce ve stejném období snížit emise o 60 %.
Jenže zhoršení ekonomické situace v samotných USA i celosvětově odvádí pozornost příštího prezidenta od otázek životního prostředí. Jakékoli větší odklady snižování emisí ze strany USA, historicky největšího producenta skleníkových plynů na světě, však mohou nabourat snahu o dosažení nové dohody příští rok v Kodani, která by měla nahradit současný Kjótský protokol. „Příští prezident a nový Kongres se ale budou primárně věnovat tomu, jak oživit ekonomiku,“ řekl agentuře Reueters Robert Stavins, ředitel programu environmentální ekonomie Harvardské univerzity.
„Když jsou na tom voliči ekonomicky špatně, bude menší politická vůle navrhnout taková řešení, která zvýší náklady spotřebitelů,“ říká Stavins. Podle něj plány na snížení objemu skleníkových plynů, včetně obchodu s emisními povolenkami, uhlíkové daně nebo zavádění nových zelených technologií, vždycky navýší náklady spotřebitele, přinejmenším v prvních letech. To všechno zřejmě povede k odkládání přijetí zákona o snižování emisí z příštího roku až do roku 2010, nebo možná i později. To závisí na hloubce a rozsahu finanční krize.
Podle Billa Bumpers, z právnické firmy Baker Botts z Washingtonu, se podaří předložit zákon do Kongresu již na počátku příštího roku. Podle něj bude přijetí zákona ještě v roce 2009 „velmi těžké, ale možné,“ když se podaří vyjednat klíčové ústupky. Když vyhraje Obama půjde podle něj zejména o kompromisy v nastavení limitů a množství obchodovatelných kreditů u těžkého průmyslu, jako jsou ropné rafinérie, uhelné elektrárny a výrobu cementu. Obama je zastánce prodeje všech emisních povolenek pro těžký průmysl v aukcích. Podle Bumperse by však tento systém přinesl vedlejší náklady pro výrobce, kteří by je pak přenesly na koncové zákazníky. Podle něj by se mělo nejdříve začít s alokovanými povolenkami, které by firmy dostaly, než je rovnu nutit k nákupům na aukcích. Z jakékoli legislativně dané ochrany klimatu, kterou se bude nová administrativa snažit prosadit, se bude snažit průmyslová loby vykroutit, a to samo vezme nějaký čas při projednávání, říká Bumpers.
Pomoci urychleně přijmout zákon o snižování emisí může podle Elliotta Diringera z Pew Centre on Global Climate Change probíhající válka v Iráku a Afghanistánu. Nová legislativa by podle něj měla být představena jako cesta ke snížení závislosti USA na dovozu energií a možnost nastartovat ekonomiku, což by umožnilo přijmout ji co nejdříve. Podle Diringera se ale tak nestane dříve než v roce 2010.
Když se USA nepodaří dotáhnout zákon do úspěšného konce dříve než začne jednání v Kodani v prosinci 2009, může se Čína rozhodnout, že žádnou mezinárodní dohodu o omezování skleníkových plynů nepodpoří, myslí si Robert Stavins. Když ale USA příští rok ukáží, že to myslí s ochranu klimatu vážně, může podle něj vzniknout kompromisní dohoda, které se podaří překlenout mezeru mezi průmyslovými a rychle se rozvíjejícími zeměmi.
Podle článku Timothy Gardnera z agentury Reuters zveřejněném v deníku International Herald Tribune 03. listopadu 2008
reklama