Independent: Africké boje jsou namísto diamantů placeny krvavou slonovinou
 |
|
| Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Elephant" | |
| Foto: Sandra Fenley/Wikipedia |
Napříč celým africkým kontinentem financují ozbrojené skupiny bojující v občanských válkách a lokálních konfliktech svoje jednotky pomocí nelegálního obchodu se slonovinou. Skupiny, jako jsou polovojenské oddíly Janjaweed, mající na svědomí nesčetné oběti konfliktu v súdánské oblasti Dárfúr, jsou dnes největším problémem ochrany sloní populace. Tvrdí to Michael Wamithi, šéf programu ochrany slonů Mezinárodního fondu pro dobré zacházení se zvířaty (IFAW).
"Dříve zabíjely malé skupiny pytláků několik slonů čistě kvůli obchodu," řekl deníku Independent Wamithi. "Dnes je to úplně jiné, pytláci jsou vysoce organizovaní a peníze z obchodu směřují na podporu nebezpečných skupin," dodal. Při jednom jediném nájezdu v čadském národním parku Zakouma pozabíjelo více než třicet janjaweedských bojovníků na koních stovku slonů. "Musela to být velmi dobře připravená akce, zabít najednou více než sto slonů vyžaduje velkou porci organizační práce. S takovým útokem jsme se předtím nikdy nesetkali," prohlásil Wamithi.
Stovky slonů přišly v posledních dvou letech o život v parku Zakout a podle čadských úřadů pocházela většina pytláků ze sousedního Súdánu. Sloní kly se stávají stejně žádaným zbožím jako diamanty, které financovaly občanskou válku v západní Africe v devadesátých letech. Obavy z ohrožené populace slonů v některých částech kontinentu vystřídal strach z toho, že slonovina bude financovat zabíjení lidí. Ilegální obchod se slonovinou není zdaleka jediným zdrojem peněz pro nejrůznější skupiny bojovníků, ale podle ochránců zvířat může zvyšující se poptávka změnit sloní populaci ve zdroj lukrativního a pravidelného příjmu. Hlavním zákazníkem obchodu se slonovinou je Dálný východ, zejména Čína.
Podle studie Washingtonské univerzity v Seattlu (publikované v loňském roce) hrozí, že v některých regionech Afriky budou sloni zcela vybiti. Podle amerických vědců dosáhlo pytláctví "devastující úrovně", která již dosahuje rozměrů před rokem 1989, kdy byl obchod se slonovinou zakázán. Podle informací organizace Traffic, programu WWF sledujícího obchod se zvířaty, bylo mezi lety 1989 až 1997 zachyceno sedmnáct zásilek nelegální slonoviny větších než jedna tuna, zatímco od roku 1998 do roku 2006 jich bylo odhaleno již dvaatřicet. Dnes se na celém světě zabaví téměř tři takové zásilky slonoviny denně, píše deník Independent.
Největší problémy s pytláctvím jsou v Kongu a Čadu. V zemích, které prošly dlouhou občanskou válkou a na jejichž územích dodnes operuje velké množství nejrůznějších ozbrojených skupin. Polovojenské jednotky v Kongu mají na svědomí vybíjení slonů, nosorožců a goril. Na počátku zřejmě bojovníci zabíjeli zvířata kvůli hladu. Dnes jsou ale hlavním důvodem vybíjení slonů jejich kly. Pro strážce parků a rezervací to znamená, že jejich zaměstnání je velmi nebezpečné, v podstatě není rozdíl mezi nimi a regulérními vojáky, píše Independent. Jen v roce 2005 zahynulo v Kongu více než sto ochránců parků. "Pytláci jsou vysoce nebezpeční lidé, jsou to vycvičení zabijáci. Zabíjení je jejich obživou," řekl deníku Michael Wamithi.
Podle článku Steva Bloomfielda The Independent ze 17. března 2008
reklama
