Independent: Biopaliva jsou pro klima horší než nafta a benzín
 |
|
| Sklizeň cukrové třtiny ve státě Sao Paulo, Brazílie. | |
| Foto: Edrossini /wikipedia.org |
Vědci prokázali, že biopaliva by mohla být jedním z největších „environmentálních podvodů“, protože činí klimatické změny ještě horší. Výrobou biopaliv se do ovzduší uvolňuje další množství skleníkových plynů, které měly právě biopaliva pomoci nahradit. Dvě nezávislé studie zveřejněné v časopise Science ukazují, že všechny druhy plodin pěstovaných na výrobu ekologických alternativ k současným fosilním palivům ve skutečnosti vypouští do atmosféry více oxidu uhličitého, než kolik samotné rostliny pohltí, píše deník Independent.
Vědci zjistili, že v případě některých rostlin by se musely pěstovat několik staletí, než by se vyrovnal jejich uhlíkový dluh, který vznikl při zakládání polí, na kterých se pěstují. Tyto environmentální škody neberou v úvahu další způsobené škody jako je například snížení biodiverzity způsobené mýcením původního deštného pralesa.
„Všechna biopaliva, která dnes využíváme, způsobila ztrátu volné krajiny, ať přímo nebo nepřímo,“ řekl Independentu Joe Fargioine z americké organizace Ochrana přírody (NC). Podle něj tím, že je potřeba najít prostor pro pěstování plodin pro výživu šesti miliard lidí, jednoduše potřeba pěstovat plodiny pro energetické využití znamená, že další pole bude nutné ukrojit z dosud volné krajiny.
Vědci provedli analýzy, na které se během zelené horečky nedostalo. Politika Spojených států a Evropy je totiž ovlivněna představou, že se biopaliva mají stát hlavní náhražkou fosilních paliv jako pohonných látek v dopravě.
Obě studie se zaměřily na to, kolik oxidu uhličitého se uvolní do ovzduší, když se z původně nedotčené půdy stane pole pro pěstování plodin pro biopaliva. Vědci došli například k tomu, že přeměna původně rašelinové půdy v Indonésii na palmovou plantáž vytvoří uhlíkový dluh, který by se pěstováním biopaliv vyrovnal až za 423 let. Další příklad uvádějí vymýcení původního pralesa v Amazonii, na jehož místě vznikne pole pro pěstování sóji. Podle vědců by trvalo 319 let, než by produkce sójové bionafty z takového pole vyrovnala dluh, který vznikl při vykácení původního lesa, cituje Independent.
Zničením původní volné přírody kvůli vzniku pole, na kterém se bude pěstovat kukuřice nebo cukrová třtina na výrobu bionafty, nebo palmový olej a sója na bioetanol, se do ovzduší uvolní 17 až 420 krát více oxidu uhličitého, než kolik se ročně ušetří nahrazením fosilních paliv, spočítali vědci.
„Tento výzkum zkoumal přeměnu půdy na zemědělskou a ptal se, zda se to vyplatí,“ vysvětluje Independentu Fargione. „Vyváží množství uhlíků vypuštěného v důsledku přeměny lesů, luk nebo mokřadů v zemědělskou půdu, množství uhlíku, které lidstvo „ušetří“ při spalování fosilních paliv? A odpověď zní překvapivě ne,“ tvrdí Fargione. Přírodní oblasti jsou přirozenými místy, které zachycují uhlík a jejich zničením se uvolní do atmosféry tuny oxidu uhličitého.
Dopad hladu po biopalivech ale ovlivňuje životní prostředí i v jiných oblastech. Například farmáři v USA střídají na svých polích pěstování sóji a kukuřice, ale poptávka po kukuřici způsobuje, že budou pěstovat jen ji. V důsledku toho zemědělci v Brazílii kácejí své původní lesy a začínají pěstovat sójové boby, aby naplnily světovou poptávku po najednou nedostatkovém zboží. „Při hledání receptu na problémy se změnami klimatu si musíme být jistí, zda medicína není horší, než sama nemoc,“ řekl deníku Independent člen vědeckého týmu Jimmie Powell.
Podle Johna Picketta, který vedl jednou z předchozích studií pro britskou Královskou společnost, je důležité uvažovat to, že biopaliva nejsou všechna stejná. Jak tvrdí, jsou biopaliva při snižování emisí skleníkových plynů z dopravy stále ve hře. „Snížení celkových emisí závisí na tom, jak jsou biopaliva pěstována a také na tom, kolik paliva se spotřebuje,“ řekl Pickett Independentu. Podle něj by se biopaliva mohla pěstovat trvale udržitelným způsobem a takto vyrobená pohonná hmota by byla označena jako ekologicky příznivá nějakým druhem certifikátu. „To ale musí fungovat celosvětově a ne jen přesouvat případné negativní dopady z místa na místo,“ řekl Pickett.
Podle článku v deníku Independent.
reklama
