Independent: Člověk pravděpodobně způsobuje obrat v evoluci
Biologové zjistili, že jeden z druhů pěnkavek, které Darwin na Galapágách studoval, se kvůli koexistenci s rostoucí lidskou populací začal vracet ke své vývojově starší podobě a pomalu ztrácí svůj charakteristický znak - velký, nebo naopak malý zobák. Pěnkavka prostřední (Geospiza fortis) se vyskytuje ve dvou formách. Jedna s větším zobákem a druhá s menším. Když však v blízkosti pěnkavek začali žít lidé, rozdíl mezi zobáky začal mizet.
Vědci se domnívají, že příchod lidí mohl způsobit obrat v evoluci, a proto se pěnkavky začaly navracet k prostředním zobákům. Zdá se, že lidé nějak bezděčně eliminují evoluční nevýhodu mít zobák prostřední velikosti - ani velký, ani malý, píše Independent s odvoláním na vědeckou studii.
Darwin během své cesty na Galapágy v roce 1835 získal mnoho preparátů z pěnkavek a v roce 1845 si začal uvědomovat, že se vyvinuly ze společného předka. Nakonec rozpoznal, že velikost a tvar zobáku pěnkavky determinuje k určitému druhu potravy, a tak je zařazuje i do určité ekologické niky. Prostřední velikost zobáku je u tohoto druhu vzácná, což obyčejně indikuje nějakou nevýhodu. Když však vědci studovali pěnkavky žijící blízko lidských sídel na ostrově Santa Cruz, objevili, že většina z nich má právě středně velký zobák.
O důvodech je zatím možné pouze spekulovat. Může to být důsledek toho, že lidé na ostrovy zavlekli nepůvodní rostliny s prostřední velikostí semen, ale také toho, že divoké ptáky přikrmují rýží.
"Lidé mění přírodu, homogenizují ji. Být prostřední dříve pro pěnkavky neznamenalo snadné přežití, dnes je tomu v důsledku blízkosti lidí naopak," řekl profesor Andrew Hendry z McGillovy univerzity v Montrealu. "Existuje mnoho důkazů, že druhy kvůli lidem mizí. Proti ztrátě biodiverzity nic neděláme," řekl podle Independentu profesor Hendry.
Podle článku Steva Connora v deníku Independent ze dne 4. 5. 2006
reklama
