Independent: Horké léto přineslo globální potravinovou krizi
Nezávislé výpočty dvou největších organizací, monitorujících celosvětovou sklizeň, ukázaly, že spalující počasí několikanásobně snížilo evropskou produkci zemědělských plodin a že objem vypěstovaných potravin již čtvrtý rok po sobě nedosáhl úrovně potřebné pro výživu lidstva. Naměřené údaje jsou nejvarovnější, co kdy byly zaznamenány. Odborníci předpokládají, že ničivý dopad na zemědělské plodiny se ukáže ještě větším, až budou známy veškeré výdaje, které si letošní vlna veder vyžádala. Podle nich bude důsledkem celosvětový nárůst cen potravin, což přinese hlad do nejchudších zemí. Vědci varují, že letošní sucha jsou jenom předpovědí toho, jak bude vypadat situace až se planety zmocní globální oteplení.
Dostatek slunečního svitu a tepla je samozřejmě pro rostliny velice příznivý a dalo by se předpokládat, že letošní úroda bude skvělá. Jenže příliš vysoké teploty spolu s nedostatkem vláhy úrodu poškozují a vlny veder, které poprvé přinesly do Velké Británie teploty přes 38 stupňů Celsia a do Francie řadu jedenácti dní v kuse s teplotu přes 35 stupňů Celsia, která stála život 1000 lidí, jsou přímo zničující.
Ministerstvo zemědělství USA předpokládá světovou sklizeň obilí 32 milionů tun, především kvůli menším výnosům v Evropě. Minulý týden Mezinárodní obilná rada (IGC) snížila vlastní odhady na 36 milionů tun a to z důvodu "horka a sucha, především v Evropě". Nejhorší situace nastala v zemích východní Evropy, kde se dnes hovoří o nejhorší úrodě pšenice za posledních 30 let. Na Ukrajině se snížila produkce z 21 milionů tun na 4 miliony a Rumunsko ohlásilo vůbec nejnižší sklizeň v dějinách. Německo dopadlo nejhůře ze zemí Evropské unie, někteří zemědělci na jihovýchodě země přišli až o polovinu úrody obilí. Konečný účet za škody letošního léta bude možná ještě vyšší. Lester Brown, prezident washingtonského Earth Policy Institute, odhaduje, že sklizeň bude ještě o 20 milionů tun menší v tomto katastrofickém roce.
Nastává doba, kdy celosvětové zásoby potravin nebudou stačit, nebo se zmenší na velmi nejisté minimum. Svět konzumuje více obilí než dokáže každý rok vypěstovat. Během posledního století se spotřeba neustále zvyšuje, takže celosvětové zásoby jsou na nejnižší úrovni za posledních 40 let historie záznamů. Produkce obilí na hlavu je nejnižší za posledních 30 let. Lester Brown varuje, že obilí může zdražit dlouhodobě. To by mohlo znamenat snahu o co nejvyšší produkci, ale za cenu světového hladu, protože bohatí nebudou chtít dobrovolně snižovat spotřebu, i za cenu ničení životního prostředí kvůli intenzivní zemědělské činnosti.
Podle článku Geoffreye Leana The Independent 31. 08. 2003.
reklama
