Independent: Kvůli znečištění zůstávají na podzim stromy déle zelenější
Vyšší koncentrace oxidu uhličitého umožňuje listům pokračovat déle ve fotosyntéze, a proto začínají měnit barvu a opadávat později. V posledních třiceti letech se tento proces, zvaný senescence, v Evropě zpožďoval o 1,2 až 1,8 dne za desetiletí. Dochází k němu paralelně s časnějším příchodem jara. Například na dubech pukají pupeny až o deset dní dříve než v minulosti. Až dosud se předpokládalo, že jsou oba tyto jevy způsobeny nárůstem teplot. Zatímco souvislost mezi vyššími teplotami a časnějším příchodem jara je již dlouho uznávaná, analýzy podzimní senescence ve 14 evropských zemích ukazují, že mezi teplotními trendy, změnou barvy a opadem listů je jen slabá souvislost. Nový výzkum ukazuje, že senescenci zpomaluje vzrůstající koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší, píše Independent.
V uplynulých třiceti letech stoupla atmosférická koncentrace oxidu uhličitého o 13,5 procent, což má vliv na fyziologii rostlin i na celou řadu jejich vnitřních procesů. Výzkumníci z univerzity v Southamptonu provedli dva experimenty s velkými lesními ekosystémy, v nichž byly na oddělených lokalitách vystaveny topoly buď průměrné, nebo zvýšené koncentraci oxidu uhličitého, a to od vysazení až po dospělost. Zvýšená koncentrace oxidu uhličitého byla 550 ppm, což je předpokládaná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v roce 2050. V současné době je to něco přes 380 ppm.
A bylo zjištěno, že stromy vystavené zvýšené koncentraci oxidu uhličitého měly listy déle a zároveň vykazovaly i menší úbytek chlorofylu na konci sezóny. Kvůli tomu bylo na podzim jejich listí zelenější než u topolů pěstovaných v atmosférických podmínkách s nižší koncentrací oxidu uhličitého. "Data z výzkumu dokládají, že se senescence v podobných lesích bude zpožďovat, když nadále poroste koncentrace oxidu uhličitého, a to nezávisle na růstu teplot," uvedla podle Independentu profesorka Gail Taylorová z Fakulty biologických věd na univerzitě v Southamptonu. "Kvůli zvýšené hladině oxidu uhličitého zůstává listí déle zelené. Atmosféra s vyšší koncentrací oxidu uhličitého totiž umožňuje stromům vyrábět látky bohaté na uhlík, což, jak je známo, prodlužuje život listů," tvrdí profesorka Taylorová. "Stromy si však také musí založit pupeny, pokud to neudělají, jsou citlivější na mráz a další klimatické jevy," dodává. Klíčovou otázkou nyní je, zda bychom měli vybírat takové stromy, které jsou lépe adaptovány na rostoucí koncentrace oxidu uhličitého než místní stromy, uvedl Independent.
Podle článku v deníku Independent ze dne 14. 11. 2007
reklama
Online diskuse
kladné vazby - 20. 11. 2007 - NickaV přírodě moc kladných zpětných vazeb není, protože vedou k nestabilitě systémů; to je víc kybernetická teorie. Mnohé kladné vazby jsou ale ve výzkumu globálního oteplování (čím víc vědců to zkoumá, tím větší citace, tím pravděpodobnější grant; čím víc píší média o katastrofických vizích, tím víc to ovlivňuje lidi a přes výzkum veřejného mínění politiky, tím větší pravděpodobnost radikálních rozhodnutí a soutěží, kdo to rázněji řeší) a to je nebezpečné pro společnost. Víme toho s jistotou o procesu klimatických změn stále příliš málo na to, aby se již dnes dala dělat závazná rozhodnutí na desítky let dopředu. Taky nejsou jasné cíle. Obecně se změnám nedá zabránit. Čím víc se budeme snažit, tím to bude dražší a absurdnější.A pak je to otázka cílů. Alternativou ke globálnímu oteplení je stále blízký konec současné doby meziledové a nástup další doby ledové, řádově na sto tisíc let. Kdo chce další dobu ledovou? Kytky se se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého vyrovnají fyziologickými adaptacemi, selekcí odolnějších jedinců v rámci své genetické variability nebo změnou druhového složení společenstva. Tak to běželo vždy. V ekologii je totiž jediná věc jistá: zítra bude jinak! |