Independent: Odpočítávání světové katastrofy
Odpočet začátku katastrofy způsobené klimatickými změnami pečlivě vypočítává tým složený z předních politiků, obchodníků a vědců. V časovém horizontu deseti let nebo i dříve dosáhne lidstvo podle této zprávy bodu ze kterého již nebude návratu a dojde k rozsáhlým změnám klimatu. Zpráva „Výzva klimatických změn“ (Meeting The Climate Challenge) se obrací na politické představitele na všech úrovních a v každé zemi. Vydání této zprávy spadá do období, o kterém prohlásil britský premiér Tony Blair, který se v roce 2005 stane předsedou Evropské unie i skupiny nejbohatších zemí světa G8, že největší pozornost bude věnována politickému řešení nebezpečí klimatických změn.
To vytváří zcela novou situaci pro studii o globálním oteplování, jakou je, poprvé na tak vysoké politické úrovni, dokument sestavený britským Centrem výzkumu veřejné politiky, Centrem pro Americký pokrok z USA a Australským Institutem. Globální oteplení je situace, kdy teplota zemské atmosféry dosáhne bodu, za kterým již nastávají katastrofální změny. Kvůli změnám se mění zemědělská půda - stává se neobdělavatelnou, vodní zdroje se stávají vzácnějšími a voda se neudrží v krajině, což přináší nárůst hladiny moří a odumírání lesních porostů. Navíc se zvyšuje pravděpodobnost náhlých velkých změn jako je roztátí grónského ledového štítu nebo zastavení Golfského proudu. Zpráva označuje za tento bod chvíli, kdy vzroste průměrná teplota na Zemi o 2 stupně Celsia nad průměr, na jakém byla ještě v roce 1750, tedy před počátkem průmyslové revoluce, kdy začala lidská činnost ovlivňovat klima, zejména kvůli produkci odpadního plynu CO2, který zadržuje sluneční teplo v atmosféře. Do dnešní doby vzrostla teplota o 0,8 stupně Celsia s tím, že další současný vzrůst zřejmě ještě nebyl popsán, takže svět má před sebou jen něco málo přes jeden stupeň, který jej dělí od bodu obratu.
Ještě zlověstnější je fakt, že odhadovaná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, při které dojde k dosažení hranice vzrůstu průměrné teploty o 2 stupně Celsia, představuje 400 ppm (částic na milion) na objem CO2. Současná úroveň je 379 ppm a roste rychlostí větší než 2 ppm ročně, takže kritické hranice dosáhne za deset let, nebo možná i dříve. „Je to ekologická časovaná bomba, která již tiká,“ říká Stephen Byers, bývalý ministr dopravy Velké Británie, který předsedal „krizovému štábu“ autorů zprávy spolu s americkou republikánskou senátorkou Olympií Snoweovou. V čele týmu vědeckých poradců stál Rakendra Pachauri, ředitel Mezivládního panelu OSN o klimatických změnách (IPCC).
Zpráva vyzývá všechny země G8, aby se pokusily do roku 2025 čtvrtinu veškeré spotřebované energie vyrobit z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobily investice do výzkumu technologií s nízkou produkcí uhlíkových plynů. Také žádá po zemích G8, aby navázaly užší spolupráci kvůli klimatickým změnám s hlavními rozvojovými zeměmi jako je Indie a Čína, jejichž příspěvek k celosvětovým emisím CO2 každoročně stoupá. „Musím podtrhnout, že důležité je to, co investujeme teď a v následujících dvaceti letech, a tím stabilizovat klima, ne to, co budeme dělat v polovině století nebo později,“ říká Tom Burke, bývalý poradce pro ekologické otázky britské vlády.
Podle článku Michaela McCarthyho The Independent Online Edition 24. 1 2005.
reklama
