Independent: Podle vědců už je příliš pozdě vyhnout se klimatickým změnám

Globální střední teplota od r. 1856 do r. 2005. Graf byl vytvořen z přístrojově měřených teplot, jak je sestavily "Climatic Research Unit of the University of East Anglia" a "Hadley Centre of the UK Meteorological Office". Byla použita sada dat TaveGL2v. Tento graf je zveřejněn pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Globální oteplování".
Zdroj: www.wikipedia.org

Podle nejnovější studie Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) je globální oteplování nevyhnutelné. Nejhorší dopad bude mít na Afriku, asijské říční delty, nízko položené ostrovy a Arktidu. Nyní je potřeba soustředit se na adaptaci na nejničivější změny. Už před více než deseti lety stanovily země Evropské unie vzestup teplot o 2 °C nad preindustriální hodnoty za srovnávací hladinu, po jejímž překročení přijdou devastující dopady klimatických změn, jako je neúroda, nedostatek vody, vzestup hladiny moří, vymírání druhů a šíření nákaz.

Před dvěma lety předpověděla významná studie, že do dosažení tohoto "bodu zlomu" může zbývat už jen deset let, napsal Independent. Navíc další vzestup o 0,8 °C uvedla jako nevyhnutelný kvůli tomu, že atmosféra absorbuje oxid uhličitý s určitým zpožděním. IPCC ale předevčírem prohlásil, že se tyto efekty projeví dříve, než se původně předpokládalo. Změnami v dešťových srážkách, vzestupem teplot a snížením životaschopnosti zemědělství budou nejvíce trpět nejchudší země a nejchudší lidé.

V poslední zprávě IPCC se podle Independentu uvádí: "Pokud se oteplování nepodaří udržet pod navýšením o dva stupně, což by vyžadovalo nejtvrdší opatření a v současnosti je to velmi nepravděpodobné, projeví se významné dopady, např. vymírání druhů, a miliony lidí ohrozí sucho, hladomor a záplavy." Podle stupnice rizika používané IPCC znamenají slova "velmi nepravděpodobné", že je jedno až desetiprocentní šance na omezení růstu globálních teplot do dvou stupňů.

Profesor Martin Parry, vědec z britského Meteorologického úřadu a jeden z předsedů komise IPCC, se domnívá, že by nyní bylo "velmi složité" takového cíle dosáhnout. Podle něj by se vlády měly zaměřit na "zmírňování" klimatických změn, a to omezováním emisí CO2 a zároveň "adaptováním se" na aktivní zvládání následků, jako jsou neúrody a záplavy. V řeči před Královskou geografickou společností Parry podle Independentu uvedl: "Před deseti lety jsme hovořili o tom, že tyto dopady zasáhnou naše děti a vnuky. Nyní se to děje nám." Dále řekl, že i kdybychom dodrželi ony dva stupně, je zde mnoho významných dopadů, kterým se budeme muset přizpůsobit. Parry se navíc domnívá, že si musíme zvolit mezi poškozením planety a vážným poškozením planety.

Studie IPCC konstatuje, že pokud vzrostou teploty průměrně o 1,5 až 2,5 °C, budou až dvě miliardy lidí čelit nedostatku vody a až 30 procent rostlinných a živočišných druhů bude ohroženo vymřením. Profesor Parry tvrdí, že rozvinuté země budou muset nejzasaženějším regionům pomáhat - například zlepšením technologie zavlažování, zemědělskými odrůdami odolnějšími vůči suchu a stavebními technologiemi. Ředitel IPCC Rajendra Pachauri se domnívá, že rok 2015 je posledním rokem, kdy si svět může dovolit nárůst emisí skleníkových plynů, potom už budou potřeba "velmi tvrdá omezení".

Aktivisté tvrdí, že zjištění IPCC dodává na urgentnosti snahám Evropské unie na snížení emisí. John Sauven, výkonný ředitel Greenpeace, podle Independentu řekl: "Evropská unie potřebuje přijmout vědecky stanovený strop na emise, zakopat plány na nové uhelné elektrárny i na jaderné elektrárny, které za enormní náklady a nebezpečí omezí emise jen málo, dále ukončit expanzi letecké dopravy a zakázat škodlivé výrobky, např. klasické žárovky."

Podle článku Cahala Milma v deníku Independent ze dne 19. 9. 2007