Independent: Vědci navrhují větší ochranu "vzdušných cest"
Ornitologové přicházejí s nápadem právě ve chvíli, kdy se připravují desítky druhů hus, kachen a jiných brodivých ptáků na každoroční pouť na jih. Tyto druhy jsou ohroženy ne-li vyhynutím, tak nejméně prudkým poklesem počtu populace. Některé druhy stěhovavých ptáků stojí skutečně tváří v tvář vyhubení. Například čejka chocholatá žijící ve větších společenstvích, která migrují ze stepí Ruska na Blízký východ. Jiní, jako jespák rezavý, který přelétává celé území Severní a Jižní Ameriky, z Aljašky do parku Tierra del Fuego na jihu Brazílie, čelí náhlému kritickému poklesu počtu populace. Počty mnoha oblíbených brodivých ptáků v Británii, jako ústřičník velký nebo kulík písečný, poklesly od roku 1980 o 15 %. Husa běločelá, žijící v Grónsku, která v letních měsících hnízdí na severu Británie a v Irsku, se také silně blíží vyhynutí.
Za této situace se minulý týden sešli ve skotském Edinburghu ochránci přírody se záměrem vytvořit první celosvětový vyhledávací a plánovací systém, zajišťující "stěhovací trasy", hnízdiště a zdroje potravy, které ptáci využívají. Dr. David Stroud, ornitolog z Joint Nature Conservation Committee, říká: "Tito ptáci překonávají obrovské vzdálenosti v rámci svého biologického cyklu a k tomu potřebují "palivo". Jednoduše, když zničíme klíčová místa, kde jsou zvyklí získávat potravu, nebudou mít dostatek fyzických sil pokračovat v cestě. Když zničíme jeden článek řetězu, celá migrace se rozpadne."
Minulý měsíc na vědeckém kongresu ve Španělsku zazněla informace, že téměř polovina populace všech druhů brodivých ptáků na světě, podobně jako kulík říční, jespák obecný a koliha aljašská, která létá bez zastávky z Aljašky do Jižního Tichomoří, výrazně poklesla kvůli působení lidské činnosti, klimatickým změnám i ztrátě původních oblastí výskytu. "Kontrola vzdušné dopravy" se zaměří na devět nejdůležitějších cestovních koridorů, kde by měly jednotlivé země monitorovat počet a druhy ptactva, které prolétávají nad jejich územím a ochránit nebo znovu vytvořit dobré podmínky, pro jejich rozmnožování i výživu. V některých případech velmi vzácných druhů by vlády mohly využívat kroužkování a sledování pomocí satelitu.
Představa ovšem naráží na potřebu ekonomického rozvoje. Jakýmsi bitevním polem je snaha Islandu vybudovat masivní hráz pro hydroelektrárnu v Karahnjukar, které zničí místa páření hus krátkozobých a hus velkých. Island se nedá přesvědčit ani tím, že jde o jednu z nejdůležitějších zastávek na "Východoatlantické vzdušné cestě", která každý rok přivádí 90 milionů vodních ptáků z Arktidy přes Evropu do Severní Afriky.
V jižní Koreji se ochránci zase děsí plánu na vysoušení téměř 250 kilometrů čtverečních mokřin, které jsou domovem extrémně ohroženého jespáka lžícozobého. Krom toho je tato oblast důležitým zdrojem potravy pro stěhovavé ptáky využívající "Východní australsko-asijskou vzdušnou cestu", která vede z Arktidy do Austrálie a Jižního Tichomoří.
Podle článku Severina Carella Independent z 12. 10. 2003
reklama
