Independent: Zemědělce zasáhne snaha o čistou vodu
Nové hospodaření s vodními zdroji by mělo řešit sice málo viditelný, o to však závažnější ekologický problém. Na 200 tisíc britských farem představuje obrovskou zátěž pro kvalitu vod neustále znečišťovanou chemickými hnojivy. Většinu zemědělců čekají podstatné změny pracovních postupů v důsledku nového režimu ochrany vodních toků. Například se bude měnit doba, kdy lze chemická hnojiva používat a farmáři budou nuceni vylepšit systém odvodňování svých polí. Státní správa se domnívá, že ani tato omezení nebudou v nejhorších případech dostatečná a 10 až 15 % zemědělců bude muset v oblastech s ohroženými vodními zdroji svoji činnost zcela ukončit.
Problémy se znečištěním pocházejícím ze zemědělské činnosti se objevují v posledních čtyřiceti letech, kdy se rozšířilo velmi intenzivní hospodaření. Vědci a ochránci přírody již dlouho upozorňují na ohrožení, která hnojiva způsobují rostlinám i živočichům, zejména kvůli efektu "super růstu" škodlivých organizmů jako jsou vodní řasy. Množství minerálních živin, např. fosfátů a dusičnanů, vedou k znečištění vodních toků sinicemi a řasami, které jsou nebezpečné nejen pro člověka, ale doslova dusí řeky. V nich ubývá druhové rozmanitosti rostlin i hmyzu.
Vládní zpráva poprvé podrobně popisuje dopad agrochemických látek na přírodní zdroje, zvláště na místa důležitého vodního života. Nyní se k nim budou vyjadřovat zástupci zemědělců i dalších zainteresovaných stran, které by měly společně přijít s řešením. A to nejen kvůli tomu, že v následujících deseti letech bude přijat nový evropský zákon o kvalitě vody. Nařízení Evropské unie o vodním systému požaduje ekologickou kvalitu všech vodních toků, to znamená, že by všechny vodní zdroje měly dosáhnout původního přírodního stavu.
Ministerstvo životního prostředí provádí rozsáhlý průzkum řek, jezer a vodních nádrží v Anglii a Walesu, aby zjistilo, jak se bude nové nařízení v jednotlivých místech aplikovat a jaké to přinese problémy. Dalším důvodem pro vládní akci je slib veřejnosti, že 95 % míst "zvláštního vědeckého zájmu", která jsou v současnosti v mnoha případech značně poškozena, bude do roku 2010 vráceno ke svému přírodnímu stavu.
Podle článku Michaela McCarthyho The Indepenedent 17. 06. 2004
reklama
