Indie nám krade životně důležitou vodu, tvrdí Pákistán
 |
|
|
Přehrada Baglihar na řece Čenab v indickém státu Džammú a Kašmír.
|
|
| Foto: Vinayak.razdan/Wikipedia.org |
Krize v zemědělském centru Pákistánu se týká řeky Čenáb, která je jedním z vodních toků, jenž půlí indický stát Pandžáb. Voda do Čenábu přitéká z himalájských ledovců a po staletí sloužila jako důležitý vodní zdroj v oblasti. Minulé léto si ale farmáři začali všímat, že hladina řeky a podzemních vod klesá.
Pakistán z tohoto stavu obviňuje Indii. Říká, že zadržuje obrovské množství vody výše na toku Čenábu v oblasti Kašmíru, která je spravována Indií, v přehradě Baglihar, která slouží k výrobě elektrické energie. Indie tím prý porušuje smlouvu z roku 1960, která upravuje užívání vody v regionu. Po počátečních jednáních, jež měla vést k vyřešení problému, byla záležitost odložena kvůli útokům, ke kterým došlo v listopadu minulého roku v Bombaji a během nichž bylo zabito 165 lidí. Útoky ještě zvýšily napětí mezi rozhádanými sousedy.
Pákistánský prezident Asif Ali Zardárí varoval: „Vodní krize v Pákistánu přímo souvisí s našimi vztahy s Indií. Rozhodnutí by mohlo předejít environmentální katastrofě v jižní Asii. Je pravděpodobné, že to, že k němu nedošlo, podnítí nespokojenosti, která může vyústit v extrémismus a terorismus.“
Farmáři, kteří si na živobytí vydělávají podél břehů řeky Čenabu, jsou připraveni ze své neblahé situace okamžitě obvinit Indii. Když Mohammed Babar a další vesničané, kteří žijí v blízkosti města Wazirabad, před několika lety zkoumali stav vody ve studních, zjistili, že hladina vody je jen něco přes 15 metrů pod povrchem země. Nyní je to kolem 30 metrů. Zavlažení našich polí dříve stálo kolem 200 rupií (asi 80 korun),“ řekl pan Babar. Dodal, že „současná cena se pohybuje v rozmezí 250 až 300 rupií.“
Abdul Hamid a jeho rodina si na živobytí vydělávají kosením rákosím, které se používá jako materiál pro doškové střechy na východním břehu řeky. Vypozorovali, že hladina vody klesá a s ní mizí i rákosí, které je jejich obživou.
„Rozdíl je opravdu vidět, hodně věcí se změnilo, už to ani nevypadá jako řeka, ale jako kaluž,“ říká čtyřicetiletý pan Hamid, který má osm dětí. „Když není voda, není rákosí, takže ani peníze. Celá naše rodina sbírá rákosí. Kdysi jsme vydělávali 500 rupií denně, ale teď jen 300, protože rákosí je méně.“ Na otázku, proč se hladina Čenábu snížila, měl pan Hamid okamžitou odpověď: „Indie řeku odřízla.“
Čenáb je jednou z hlavních řek, které protékají Pandžábem, všechny ústí do řeky Indus, jenž se do moře vlévá jižně od Karáčí. Smlouva o vodách Indu (Indus Water Treaty) rozdělila řeky mezi Pakistán a Indii. Indie má podle smlouvy nárok na její částečné využívání pro výrobu elektřiny. Pakistán v roce 2005 podal stížnost ke Světové bance na provoz elektrárny na přehradě Baglihar. Nezávislý expert podpořil některé body stížnosti, jiné ale naopak vyvrátil.
Mluvčí prezidenta Zardárího, Farhatullah Babar, uvedl, že „Pákistán platí vysokou cenu.“ Ale Indie odmítá přiznat jakékoliv porušení podmínek smlouvy. Dillí prohlásilo, že pozvali pákistánské vodní komisaře na návštěvu přehrady, aby se přesvědčili, že tok řeky Čenáb je slabý vlivem přírody.
Indický ministr zahraničí odmítl záležitost komentovat, ale jeho zástupci uvedli, že „proces usmiřování a diskuse posledních tří nebo čtyř let je dočasně pozastaven. Pro tyto rozhovory nejsou nyní vhodné podmínky, když víme, že Pákistán vyhrožoval útokem na naší bezpečnost.“
Podle článku Andrewa Buncombeho a Omara Waraiche India is stealing water of life, says Pakistan vydaného deníkem Independent dne 26. března 2009.
reklama
