IPS: Ochrana džungle není zadarmo
 |
|
|
Amazonský deštný prales severně od města Manaus ve státě Amazonas. 37 % amazonské džungle již bylo odlesněno, ale 40 % brazilské Amazonie je nějak chráněno.
|
|
| Foto: Phil P Harris/Wikimedia Commons |
Myšlenka stanovení finanční hodnoty amazonského pralesa se stala ústředním bodem debaty na téma „Management Amazonie: globální odpovědnost?“ Ta proběhla začátkem dubna během latinskoamerické obdoby Světového ekonomického fóra (WEF) v Riu de Janeiru.
Luiz Fernando Furlan, prezident organizace Sustainable Amazon Foundation (SAF), popsal amazonskou džungli jako „strategické a ekonomické dědictví.“ „Pokud deštný prales zmizí, nastanou sucha, která budou mít vliv na zemědělství v dalších částech planety,“ řekl Furlan. „To znamená, že prales má ekonomickou hodnotu. V tomto případě pro sektor zemědělství. Lidé nekácejí stromy, protože nechtějí, ale protože nesmějí, aby přežili,“ dodal.
Guvernér státu Amazonas Carlos de Souza Braga, který je členem Brazilského demokratického hnutí (PMDB), jež leží ve středu politického spektra Brazílie a tvoří část vládní koalice, zdůraznil, že 98 % džungle v jeho státě zůstává nedotčeno. Braga, jeden ze zakladatelů SAF souhlasí s tím, že je potřeba prales „ocenit.“ „Pokud předejdeme emisím uhlíku, jedná se o enviromentální službu, která je poskytována celému světu. Za to by měla být stanovena cena,“ argumentoval Braga své stanovisko. Zdůraznil také, že stát Amazonas má méně než čtyři milióny obyvatel, ale je šestnáctkrát větší než Velká Británie. „Naši lidé nemohou být trestáni za to, že žijí v ráji. Odměnou za ochranu pralesa by jim mělo být zajištění lepších životních podmínek,“ řekl Braga, který tvrdí, že odlesňování ve státě Amazonas se snížilo o 70 %. „Je to otázka globální suverenity. Džungle je naše, patří našim lidem a náš národ poskytuje služby populaci celého světa,“ řekl dále Braga, který omítá takzvanou „internacionalizaci“ Amazonie.
„Ocenění“ by mohlo být realizováno například vytvořením mezinárodního fondu, podobného tomu, který již byl navržen brazilskou vládou a který by financoval mimo jiné místní projekty udržitelného rozvoje nebo iniciativy k vytvoření alternativních pracovních míst.
Pamela Coxová, víceprezidentka Světové banky pro Latinskou Ameriku a Karibské ostrovy, uvedla, že přestože 37 % amazonské džungle již bylo odlesněno, existují důvody k radosti. Například 40 % brazilské Amazonie je prý nějakým způsobem chráněno. V posledních několika letech bylo odlesňování v Amazonii, což je oblast přibližně stejně velká jako západní Evropa a její celková populace činí 25 milionů osob, redukováno. Dle jejího názoru svět musí přiznat, že Amazonie má hodnotu pro životní prostředí. Měl by se rozhodnout, kolik je ochoten za ni zaplatit. Tvrdí, že státy by měly platit, pokud chtějí, aby byla džungle chráněna. Pokud je Amazonie opravdu „plícemi světa,“ měly by být zaplaceny.
Luiz Carlos de Miranda Joels, ředitel pro záležitosti džungle brazilského ministerstva pro rozvoj uvedl, že země dokázala, že je schopna se o džungli adekvátně starat. Dodal, že s pomocí dalších států by bylo možné udělat mnohem více. „Potřebujeme podporu a více prostředků. Dále bychom měli být uznáni jako poskytovatelé enviromentálních služeb,“ řekl Joels.
Furlan se také zmínil, že podpora, kterou již SAF poskytuje deseti tisícům rodin, jež žijí ve 35 chráněných oblastech amazonské džungle, by mohla být rozšířena a zopakována v podobných projektech, které by financoval soukromý sektor.
V rámci programu „Bolsa Floresta“ rodiny dostávají měsíční platbu za to, že se neúčastní odlesňování, vysvětlil pro IPS Virgilio Viana, ředitel programu. „Platíme jim za enviromentální službu,“ shrnul. „Toto je způsob, kterým můžeme snížit odlesňování na nulu. Udělat z místních obyvatel 'strážce pralesa',“ řekl Viana.
Podle článku Fabiany Frayssinetové Protecting the Jungle Has a Price vydaného dne 17. dubna 2009 na serveru agentury IPS.
reklama
