Jabloň z Náchodska se může stát nejzajímavějším stromem kontinentu
Teprve sedmdesátiletá jabloň roste na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě. „V době, kdy jsem se narodil, tedy na podzim roku 1945, vysadil jabloň můj tatínek. Ta po několika letech od vysazení neplodila. Tatínkovi někdo z hostů poradil, že má málo železa. Ten nelenil a zakopal k jejím kořenům hřebíky. A opravdu pak začala plodit,“ vzpomíná u piva pod jabloní syn bývalého hostinského Jaroslav Lidman.
Pro český a moravský venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice a mnoha možností využití plodů na sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů byla světově proslulá již před vstupem do stromového klání. Nedaleké Stolové hory jsou totiž oblíbeným cílem návštěvníků z polského příhraničí. „Vítězství jabloně v anketě Strom roku a postup do evropského kola ukázal to, že příběh malého ovocného stromu dokáže zaujmout nejen místní, ale i řadu turistů a cizinců. Jabloňové hlasy doputovaly například až z Gdaňsku,“ všímá si Mirka Soldánová z MAS Stolové hory, která společně s obcí a místními strom do soutěže přihlásila.
Díky několikaměsíčnímu zápalu Machovských vyhrála vloni na podzim Jabloň u Lidmanů s velkým náskokem titul o nejoblíbenější strom České republiky. Mezi staletými duby a mohutnými lípami je v historii české i evropské soutěže nejmladším a nejspíše i nejmenším finalistou. Její podpora ale opět ukazuje, že anketa Strom roku i Evropský strom roku je hlavně o silných příbězích a hrdých komunitách, které je splétají.
„To nadšení, které se okolo jabloně v minulém roce strhlo a vyvrcholilo vítězstvím ve Stromu roku, mě obrovsky překvapilo. V evropském kole bychom chtěli ukázat, že i malý ovocný strom v příhraničí může mít silný příběh vonící po štrúdlu a také může hodně studit za nehty. Nyní je přeci ta nejlepší doba na zimní řez jabloní a hrušní,“ uzavírá Mirka Soldánová.
reklama