Jak bude pod Řípem: Klimatická budoucnost ČR
Vědci se v ní pokusili předpovědět stav klimatu na území ČR v roce 2050 a zároveň odhadli jeho dopady na vodní režim, lesnictví, zemědělství, ale i na zdraví obyvatel. Národní klimatický program je sdružením odborníků z 15 vědeckých organizací včetně Akademie věd.
Voda nad zlato
Scénáře vycházejí z měření a metod Mezivládního panelu pro klimatické změny. Výchozí podmínky scénářů se liší velikostí znečištění ovzduší a také citlivostí klimatu na započítané znečištění. Podle panelu budou růst teploty přibližně o 0,1 - 0,4 °C za deset let. Čeští vědci předpovídají, že v polovině století u nás budou teploty o 0,9 - 3 °C vyšší, než byly v druhé polovině století minulého. Tepleji by mělo být hlavně v zimě a na konci léta. Srážek by za celý rok mělo spadnout přibližně stejně. Jejich rozložení během jednotlivých měsíců se patrně promění, scénáře se ale liší v tom jak.
Změny podnebí s sebou mohou přinést významnou změnu českým řekám a potokům. Všechny scénáře ukazují, že se sníží jejich průtoky. Podle pesimistických odhadů dokonce až o 40 %, což "znamená zcela zásadní změnu hydrologického režimu". Poklesnou i minimální průtoky a zásoby podzemní vody. Podle pesimistických scénářů klesnou sněhové zásoby v zimě až o 97 %.
Kvalita vody se kvůli menším průtokům a vyšší teplotě obecně sníží. Ubyde v ní kyslík, zato přibydou řasy a sinice. Podstatně se změní rozložení odtoků, nutné bude počítat s častějšími povodněmi i s obdobími sucha. Silné srážky s sebou přinesou nebezpečí zvýšené půdní eroze. Voda je nejdůležitějším otazníkem vývoje klimatu a především na jejím dostatku či nedostatku závisejí dopady i na další oblasti života.
Riziko se zvyšuje
"Těžko předpokládat, že změna bude tak dramatická, aby se tu pěstovaly nějaké subtropické plodiny," říká agroklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který vedl odborníky posuzující dopady vývoje klimatu na polní plodiny. Neočekává ani, že by se přestala pěstovat nějaká ze současných významných plodin. "Teoreticky by se spíš mohlo pěstování přesunout do vyšších poloh," odhaduje. Například hranice pěstování zeleniny by mohla v časovém horizontu desítek let postoupit o 100 - 150 výškových metrů výš.
A jak se bude plodinám dařit? "Obecně lze říci, že zvyšující se teplota jde proti výnosu, zvýšená koncentrace oxidu uhličitého (CO2) naopak výnosu prospívá," vysvětluje zemědělskou rovnici Zdeněk Žalud. Experimenty ukazují, že by oxid uhličitý mohl mít mírně výraznější vliv než zvýšené teploty. "Záleží ale na každé plodině, u jarních druhů je přínos CO2 nižší než u plodin ozimých."
Prodloužení období bez mrazů a rychlejší dozrávání plodin by tedy měly být jednoznačně příznivými důsledky oteplení klimatu. Není to ale tak jednoduché. "Příliš rychlý vývoj je stejně špatný jako vývoj opožděný," říká agroklimatolog. Třeba u jarního ječmene budou očekávané kratší zimy výhodou. Čím dřív ho zemědělec zaseje, tím větší bude mít výnos. Také ho ale může zaset příliš brzy a ječmen mu při náhlém návratu mrazu zajde. "Zemědělce asi nejvíc ovlivní proměnlivost klimatu. Nejde jen o povodně nebo sucho, ale i třeba o výskyt chladných a vlhkých jar znemožňujících uskutečnění polních prací," upozorňuje Zdeněk Žalud. "Riziko pěstování různých plodin se bude zvyšovat," dodává.
Odpovědné orgány by se podle něj měly zamyslet nad tím, jestli by nestálo za to obnovit některé meliorace. "K plodinám se musí nějak dostat voda, která se v našich zemědělsky nejdůležitějších oblastech stane klíčovým problémem," argumentuje agroklimatolog. Základním adaptačním opatřením v zemědělství by proto měly být vodou šetřící technologie.
Dalším otazníkem jsou choroby a škůdci. Například v loňském roce se na slunečnicích objevila teplomilná popelavá hniloba, která se v ČR dosud nevyskytovala. Vyvinutí metody ochrany proti neznámé chorobě přitom trvá několik let. Mezitím může nemoc napáchat obrovské škody. Za 30 let ale mohou být vyšlechtěné jiné odrůdy, které budou na teplejší počasí adaptované. "Těžko lze ale od nich očekávat vyšší výnosy, vždy to bude jen něco za něco," říká Zdeněk Žalud.
Něco lepší, něco horší
To, co platí pro zemědělské plodiny, platí i pro lesy. Větší koncentrace CO2 bude podporovat jejich růst, zvyšující se teplota ale bude jejich druhové složení posunovat vzhůru. Lesáci neočekávají, že by vývoj klimatu mohl pro české lesy znamenat nějaké zásadní ohrožení, bude ale záležet na konkrétní oblasti. Především smrkové monokultury kolem výšky 400 metrů nad mořem budou v důsledku zvýšení teplot silně oslabeny. Očekává se jejich rozsáhlé odumírání kvůli infekci václavek, rozšíří se ale také kůrovec. V nižších polohách pravděpodobně nebude možné smrk pěstovat vůbec.
Nezanedbatelné budou i zdravotní důsledky zvýšených teplot. "V něčem to bude lepší, v něčem horší," říká Helena Kazmarová ze Státního zdravotního ústavu, která vedla zdravotnickou část studie. Při vlnách letních veder budou častěji umírat lidé, hlavně ti s nemocným srdcem nebo s nemocemi horních cest dýchacích. "Pokud ale dojde ke zmírnění mrazů, tak by se teoreticky měly snížit problémy v zimě," upozorňuje.
Horší časy nastanou alergikům, protože teplejší počasí prodlouží období, během něhož budou pyly poletovat ve vzduchu. Některé rostliny (zvlášť byliny a traviny) navíc budou pylu produkovat víc. V teplých obdobích se nejspíš také zvýší znečištění ovzduší, například koncentrace přízemního ozonu. Těžko předvídatelné jsou možnosti rozšíření infekčních nemocí. Zvýší se množství klíšťat a také výskyt boreliózy, naopak případů klíšťové encefalitidy by mělo v budoucnu nastat míň. S častějšími povodněmi by mohlo přibývat onemocnění leptospirózou. Některým nepříznivým důsledkům ale mohou lidé sami předejít. "Pokud je stát na povodně připraven, tak nemusejí znamenat takový problém. Například předloňské povodně měly ze zdravotnického hlediska mnohem menší dopad než ty v roce 1997," vysvětluje Helena Kazmarová.
 |
| Ilustrační foto. |
| Foto: Alena Dvořáková a Viktor Fischer/Afisphoto.com |
Sami autoři studií ale upozorňují, že možnosti modelování klimatu a předvídání jejich důsledků jsou velmi omezené. Podle jednoho ze scénářů by například mělo výrazně ubýt srážek v dubnu a přibýt v září, druhý ale předvídá jejich dubnové zvýšení a zářijový pokles. Jak je to možné?
Pro odhadování vývoje klimatu se používají tzv. globální klimatické modely, které pracují s obdélníkem o hranách několika stovek kilometrů. ČR je v nejvhodnějším globálním modelu zahrnuta jako v podstatě neměnná oblast s nadmořskou výškou přibližně 200 - 500 metrů nad mořem. Na území republiky leží pouze jeden kontrolní bod modelu, shodou okolností v jejím středu. "Zatím se nedá vyčíst, zda bude třeba na Šumavě situace jiná než v Krkonoších, současné modely to ‚nevidí'," říká Jaroslava Kalvová z Matematicko-fyzikální fakulty UK, vedoucí skupiny odborníků, kteří modelovali scénáře. Matematici ale samozřejmě modely neustále zpřesňují.
Právě na slabá místa matematických modelů poukazuje klimatolog Jiří Svoboda. "Pracují s konstantním přibýváním skleníkových plynů do roku 2050. Nic takového se ale neděje, už dnes je to jinak," říká Jiří Svoboda. Zkouší proto jít jinou cestou. Shromažďuje historické údaje o všemožných jevech souvisejících s počasím, ať už jde o povodně, mrznoucí dobytek nebo mizernou úrodu. Historická analýza přírodních procesů mu umožňuje do určité míry odhadnout i vývoj počasí v nadcházejících letech.
"Na rok 2050 nechci odhadovat nic, ale na příštích přibližně 20 let bych mohl," říká Jiří Svoboda. Zimy by podle něho měly být chladnější a zároveň sušší. Jara by měla být zpočátku studená až ledová, jejich závěr teplý až horký. Léta budou teplá, přičemž srážek by mělo v létě přibývat. Podzim se teplotně nezmění, ale zvýší se srážky.
Zatím se moc neděje
Pozorný čtenář už jistě zaznamenal, že předpovědi klimatického vývoje jsou rozporné. Přesto se v jednom shodují - současné klima je ve fázi zvýšené proměnlivosti.
"Klimatický chod je v posledních letech víc rozkolísaný, dopady mohou přicházet ze všech směrů," říká geolog Václav Cílek, který se klimatem dlouhodobě zabývá. "V některých oblastech je stále nedostatek vody, a to i tam, kde bychom to nečekali - například na Českomoravské vysočině," pokračuje geolog. Zároveň ale upozorňuje, že oproti ostatnímu světu se toho u nás klimaticky moc neděje. "Třeba v Číně postupuje fronta vyschlé půdy až o několik desítek kilometrů za poslední dvě desetiletí a ovlivňuje život desítek milionů Číňanů," říká.
Ohroženy budou nejen už dnes suché oblasti. Podobně na tom budou místa, která zalije stoupající hladina oceánů a moří. Sociální dopady jako etnická migrace tak mohou mít pro život v ČR daleko větší význam než přímé důsledky proměnlivého klimatu.
reklama
