Jak moc zelení jsou čeští poslanci v EP?
 |
|
|
Z českých europoslanců celý klimaticko-energetický balíček podpořili zástupci ČSSD, KDU-ČSL a SNK-ED. Poslanci ODS se ve většině zdrželi, výhrady měli poslanci KSČM.
|
|
| Foto: Victor Ranedo/Ekolist.cz |
Analýzu hlasování připravil Ivo Kropáček, Jindřich Petrlík a Ondřej Rut. Podle autorů by měl být pohledem do politických nálad a priorit jednotlivých stran v tomto období a mohl by být užitečný pro vodiče v nadcházejících volbách. Celý text analýzy "Kdo je nejkrásnější v Evropském parlamentu?" najdete zde.
Analýza je zaměřena na čtyři klíčové legislativní úpravy:
Dle něj má EU do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20%, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie o 20% a zvýšit energetickou efektivitu ekonomik EU o 20%.
Z českých europoslanců celý balíček podpořili zástupci ČSSD, KDU-ČSL, a SNK-ED. Hlasování o podpoře obnovitelných zdrojů se zdržela většina poslanců za ODS. Poslanec Strejček (ODS) hlasoval proti. Proti některým úpravám balíčku se výrazněji postavili poslanci KSČM, a to zejména proti směrnici o sdílení úsilí o snižování emisí skleníkových plynů a proti regulaci emisí CO2 z aut. Hlasování se vůbec neúčastnili nezávislý Vladimír Železný a občanský demokrat Hynek Fajmon. Nezařazená poslankyně Bobošíková jako jediná hlasovala proti všem úpravám a také aktivně vystupovala v plénu.
REACH je nařízení Evropského společenství o chemických látkách a jejich bezpečného používání. Zabývá se Registrací, Evaluací (hodnocením), Autorizací a omezením Chemických látek a je automatickou součástí legislativy všech členských zemí EU. Nová opatření tedy zavazují průmyslové společnosti k dokládání informací o bezpečnosti chemických látek, které jsou vyráběný či importovány do Evropy ve větším množství. REACH také umožní veřejnosti požadovat informace o přítomnosti limitovaného počtu nebezpečných látek ve výrobcích. Doposud mohly průmyslové podniky prodávat víceméně jakoukoliv chemickou látku bez doložení informací o její bezpečnosti a nebezpečné látky pak byly zakázány jen v důsledku nějakého skandálu, říká analýza Zeleného kruhu. Konečná dohoda o REACH ale umožňuje firmám, které dovážejí a vyrábějí chemické látky v objemech do 10 tun ročně (tzn. 60 % chemických látek spadajících pod režim REACH), neposkytovat žádné informace o bezpečnosti látek, pokud jsou schopni je „adekvátně kontrolovat“.
Povedlo se „znovuoživit“ princip substituce (náhrady nebezpečných látek) namísto přístupu „přiměřené kontroly“. Znamená to, že by nebezpečné látky měly být autorizovány pouze pokud neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie.
Princip substituce se podařilo prosadit díky společnému hlasování parlamentních klubů socialistů, zelených a liberálů. Čeští europoslanci hlasovali proti pozitivním změnám. Komunističtí poslanci byli v hlasování rozděleni napůl. Jednotně se za pozitivní změny postavili jen poslanci ČSSD Rouček a Falbr. Přestože přijetí REACH je oproti stavu před schválením pokrokem pro většinu zemí EU, byly přijaty významné změny původního znění. Proti konečnému kompromisu hlasovaly v Parlamentu dva diametrálně odlišné tábory politiků. Jedni hlasem proti odmítali REACH jako takový (např. nezařazení Vladimír Železný, Jana Bobošíková, z ODS Jan Zahradil, Ivo Strejček), zatímco druzí vyjádřili nesouhlas s přílišným oslabením původních ambic celé legislativy (např. Jana Hybášková EDS).
Daná směrnice měla stanovit, že co lze recyklovat nebo znovu použít, by nemělo končit na skládkách či ve spalovnách. Měla se tím zvýšit efektivnost ekonomiky, klesnout náklady na dovoz surovin, rozhýbat recyklační odvětví a nové technologie. To se podle Zeleného kruhu bohužel nepodařilo.
Europoslanci nakonec schválili, že se má recyklovat 70 % stavebních odpadů a pouze polovina papíru, plastů, skla a kovů. Nestanovili však žádné cíle pro skutečné řešení problémy s odpady, kterým je předcházení vzniku odpadu. Poslanci dále těsně odhlasovali zvýhodnění spaloven odpadů tím, že byly přeřazeny do kategorie energetického využívání odpadů (místo odstraňování). To za určitých podmínek umožňuje dovážet odpad ke spalování z jednoho členského státu do druhého.
Pro návrh, který tedy stanovuje minimální míru recyklace, hlasovali pouze europoslanci za KSČM a ČSSD. Poslanci ODS, KDU-ČSL, SNK-ED i ostatní nezařazení se postavili proti. Proti konkrétním cílů recyklace se postavil i Miroslav Ouzký (ODS), který byl v tu dobu předsedou výboru pro životní prostředí.
Pro pozměňovací návrh, který bez jakéhokoli vysvětlení požadoval vymazat povinnost členských států zpracovat a hodnotit plán prevence vzniku odpadů, hlasovali europoslanci KDU-ČSL a někteří z ODS (Miroslav Ouzký, Jan Zahradil). Proti se postavili členové ČSSD, většina KSČM a ODS. Pozměňovací návrh byl sice přijat, ale plány na vznik prevence se nakonec staly součástí směrnice o odpadech. Spolupředkladatelem jednoho z pozměňovacích návrhů ohledně toho, že se za energetické využívání odpadů nebudou skrývat zařízení odstraňující odpad, byl i český europoslanec Jiří Maštálka (KSČM). Pro hlasovali pouze europoslanci za ČSSD a KSČM a poslanec ODS Ivo Strejček, všichni ostatní byli proti. Pozměňovací návrh byl velmi těsně zamítnut.
Navrhovaná směrnice má nahradit sedm stávajících směrnic o integrované prevenci znečištění životního prostředí, velkých spalovacích zdrojích, spalování odpadů a provozech, kde se používají těkavé látky. Stávající směrnice o IPPC se vztahovala na 52 tisíc zařízení v celé EU.
Evropský parlament o této směrnici hlasoval zatím jen v první čtení v březnu 2009. Druhé čtení počká až na nový Evropský parlament po letošních volbách. Návrh Komise tentokrát nebyl příliš ambiciózní. Některé požadavky, například na měření emisí u spaloven, odpadů byly dokonce horší, než jak je stanovuje současná platná legislativa EU. K nejpozitivnějším změnám patří tzv. European Safety Net, tedy systém odvozování emisních limitů z nejlepších dostupných technik. K negativním změnám spadá vynětí intenzivních chovů drůbeže s méně jak 40 tisíci kusy drůbeže z působnosti směrnice.
Podle Zeleného kruhu odsouhlasil Evropský parlament také poměrně dobrá ustanovení o ochraně půdy a podpovrchových vod před znečištěním.
Z českých europoslanců vystoupila v rozpravě Zuzana Roithová z KDU-ČSL. Ve svém projevu připomněla, že „příliš nákladné zvyšování ekologických standardů pro evropské výrobce snižuje konkurenceschopnost a zhoršuje zaměstnanost, pokud se k podobným standardům nezaváží také Čína, Brazílie, USA a další ekonomiky“. Kriticky se tak vyjádřila ke skutečnosti, že Komise neprovedla studii ekonomických dopadů na zaměstnanost. Tomuto postoji podle Zeleného kruhu jinak relativně ekologicky naladěné poslankyně odpovídá i její hlasování, byla proti většině pozitivních změn navržených v EP.
European Safety Net dále nepodpořila Jana Bobošíková, Hynek Fajmon a Ivo Strejček (oba ODS). Oldřich Vlasák se hlasování zdržel. Ostatní čeští europoslanci návrh podpořili. Přísnější limity pro tepelné elektrárny nepodpořil nikdo z českých poslanců zařazených v Evropské lidové straně (ODS, KDU-ČSL, SNK-ED), Jana Bobošíková (Nezařazená) a Richard Falbr (ČSSD). Návrh naopak podpořili všichni komunističtí poslanci.
Zelený kruh vznikl v listopadu 1989, od roku 2002 zajišťuje také organizační zázemí pro oborovou platformu environmentálních NNO, která je tvořena jak členy Zeleného kruhu, tak dalšími 60 organizacemi. Zelený kruh je členem European Environmental Bureau (EEB) a STEP-Sítě ekologických poraden.
Další informace:
Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi? - leden 2009 - podrobný článek Ekolistu o balíčku včetně popisu postojů českých europoslanců najdete zde.
Hlasování v EP: Chemická politika REACH - co prosazují zástupci ČR v EU? - prosinec 2006 - podrobný článek Ekolistu o chemické politice EU najdete zde.
Hlasování v EP: Europoslanci za ODS byli největšími odpůrci REACH v parlamentu - březen 2007 - článek o závěrečném hlasování o chemické politice EU je zde.
Miroslav Ouzký: Ano, bojuji za chemický průmysl - květen 2007 - rozhovor Ekolistu s europoslancem za ODS Miroslavem Ouzkým najdete zde.
reklama
