Jak nám vládla sociální demokracie
Zmapování ekologických postojů sociální demokracie není zrovna jednoduchá věc, neboť své názory ČSSD neprojevovala pouze prostřednictvím ministerstva životního prostředí (MŽP), případně vlády, ale také prostřednictvím svých poslanců a senátorů. Přitom jejich postoje nejednou vzbuzovaly pochybnost, zda jde vůbec o členy té samé strany. Vláda např. odmítla návrh zákona o obchvatu Plzně, mezi jeho předkladateli však figuruje jméno poslankyně ČSSD Milady Emmerové, a když byla schválením tohoto zákona jedna z tras obchvatu Plzně (shodou okolností ta vzdálenější od předkladatelčiny nemovitosti) prohlašována za stavbu ve veřejném zájmu, souhlasila s tím i většina poslaneckého klubu ČSSD, a to včetně poslanců-ministrů.
Ministři kultury (Pavel Dostál) a životního prostředí (Miloš Kužvart) se postavili na začátku funkčního období vlády vstřícně k požadavkům na referendum o osudu JE Temelín. To ale u zbytku vlády nemělo naději na úspěch. Foto: Jakub Kašpar/EkoList
Snad se nám tedy sociálnědemokratický rébus podaří rozplést alespoň trochu. Jen dodáváme, že ačkoliv ČSSD dosud nezveřejnila svůj volební program, Karel Kobes, místopředseda pro řízení ČSSD, EkoListu sdělil, že program pro volby do sněmovny by měl být vlastně stylisticky upraveným výtahem ze střednědobého programu strany, a proto zde při výkladu toho, co ČSSD hodlá v příštích letech v ekologické politice podniknout, vycházíme právě z jejího střednědobého programu.
Pokrok v ochraně přírody
Jedním z předsevzetí, s kterými vstupovala ČSSD do voleb a později i do Strakovy akademie, bylo překonání stagnace ve vyhlašování chráněných území. Vláda v roce 1999 skutečně prosadila zřízení Národního parku České Švýcarsko, nepodařilo se jí ovšem předložit slibovaný zákon o Správě chráněných krajinných oblastí a podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu se MŽP také dopustilo chyb při přípravě realizace soustavy chráněných území NATURA 2000, když nekontrolovalo a průběžně neusměrňovalo využití uvolněných finančních prostředků a pracovních kapacit.
Podle místopředsedy vlády Pavla Rychetského MŽP sice patří mezi resorty, které mají největší dluhy v přejímání evropské legislativy, ministerstvu se ale v loňském roce podařilo uzavřít přístupová jednání s EU a implementační strategii ke vstupu do EU pozitivně hodnotí i např. stínový ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Kontroverzní odpady
Vedle zákona o obalech byl výrazným výstupem aktivit ČSSD v oblasti odpadového hospodářství zákon o odpadech, který obsahoval i slibované vymezení pojmu druhotná surovina. Na zákon se ovšem snesla např. z řad Hnutí DUHA kritika, že vybíráním paušálního poplatku namísto dřívější platby za vyprodukované množství jsou lidé nedostatečně motivováni k třídění odpadu. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart však zákon bránil s tím, že podmínky nakládání s odpadem jednoznačně stanovují obce a na nich tedy spočívá možnost k třídění motivovat.
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr byl ve sporech s Milošem Kužvartem často úspěšnější. Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Zda se obcím třídit odpad skutečně podaří, nevíme, víme ale, že se to nedaří osazenstvu Lidového domu. Vedoucí jeho hospodářské správy Marie Humhalová EkoListu prozradila, že na ústředí ČSSD se odpad netřídí, protože na velké kontejnery prý na Praze 1 vůbec není místo. "Tady to není kam dát," tvrdí Marie Humhalová. "A třeba recyklovaný papír používáte?," zkoušíme to ještě. "Tak ten nepoužíváme." "Ani obálky?" "Ne."
V příštím volebním období by ČSSD chtěla zvýšit recyklaci a kompostování komunálního odpadu na 40 procent.
Kam pro lepší technologie?
Dalším cílem sociální demokracie pro roky 2002 - 2006 je postupné zavádění "nejlepších dostupných technologií" a metod "čistší produkce". K tomu už současná vláda udělala krok prosazením zákona o integrované prevenci a kontrole znečištění, směrnicí MŽP z února 1999 také stanovila, za jakých podmínek mohou průmyslové podniky počítat se státní garancí za úvěr, případně s částečným uhrazením úroků ze strany Státního fondu životního prostředí.
V souladu s vládním prohlášením byl schválen zákon o prevenci průmyslových havárií, přimět průmyslové podniky k větší vstřícnosti se MŽP snažilo zaváděním systémů EMS a EMAS, což jsou systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí. Ekologické systémy řízení chce ČSSD ostatně podporovat i nadále tak, že by se měl počet podniků s tímto systémem řízení do roku 2005 zdvojnásobit.
Ve volebním programu z roku 1998 strana tvrdila, že zpřísní postihování znečišťování životního prostředí především v oblasti ovzduší a vod, což se jí některými pasážemi zákona o ovzduší a vodního zákona podařilo. Naopak neúspěšně skončila snaha o převedení části kompetencí ve vodním hospodářství na MŽP, čímž strana nedostála svému předvolebnímu závazku. V příštím volebním období by se ČSSD chtěla zaměřit na obnovu retenční schopnosti krajiny, na obnovu mokřadů a přirozených toků, jejímž cílem má být zlepšení vodních a klimatických poměrů.
Pomoc farmářům
Vláda v souladu se svým prohlášením zákonem o ekologickém zemědělství podpořila organické zemědělství. Plocha, na které je nyní provozováno, se tak oproti období před rokem 1998 zvětšila hned několikanásobně. Dotovat ekozemědělce prý ČSSD hodlá i v příštích čtyřech letech.
Kabinet připravil zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
Slibovaná náprava znevýhodnění obcí ležících v chráněných územích zatím nebyla zcela vyřešena. Například v případě NP Šumava byly podle Miloše Kužvarta požadavky obcí zapracovány do pozměňovacího návrhu k zákonu o NP Šumava a budou ještě projednány.
Na nadcházející roky pak ČSSD slibuje připravit program vybavení obcí ve velkoplošných chráněných územích ekologickými systémy zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod, kompenzovat hodlá i vlastníky, kteří prosazováním mimoprodukčních funkcí lesa nebo zemědělské krajiny budou muset omezit svou produkci. Zvýšit by se tak měla druhová rozmanitost lesů, přičemž rozloha lesů ve státním vlastnictví a ve velkoplošných chráněných územích by se v žádném případě neměla snižovat.
Dálnice dostala přednost
V roce 1998 si ČSSD stěžovala, že krajina včetně chráněných území je vystavena silnému tlaku bez respektování pravidel využití území - v jedné z nejsledovanějších kauz však tomuto tlaku podlehlo i MŽP a povolilo průchod dálnice D8 přes CHKO České Středohoří. Ochrana krajiny ale zůstává výrazným předsevzetím i na volební období 2002 - 2004. ČSSD prý bude prosazovat ratifikaci Evropské úmluvy o krajině, krajinu chce chránit také vytvořením legislativy, která bude nové investiční záměry přednostně směrovat do revitalizovaných průmyslových areálů. Nevyužité areály by měly být oživeny programy soustředěnými na jejich ozelenění, aby se mohly stát součástmi nově vytvářených rekreačních zázemí městských aglomerací. Komplexní řešení problému poddolovaných území prý strana chystá pro severozápadní Čechy a pro severní Moravu.
V oblasti dopravy ČSSD slibuje ekonomickou podporu převádění individuální dopravy na hromadnou s využíváním integrovaných systémů, převádění tranzitní kamionové dopravy na železnici a budování silničních obchvatů mimo obce. Integrované systémy dopravy se rozšiřovaly už v právě končícím volebním období, vláda také vytvořila slíbený Státní fond dopravní infrastruktury (který ale klade důraz zejména na silniční komunikace) a v souladu s prohlášením připravila zákon o transformaci Českých drah. Velkou část investic do železniční dopravy však spolykají železniční koridory, jejichž výstavba se neustále prodražuje.
Co se týká nerostných surovin, tady chtěla ČSSD především novelizovat právní předpisy, které upravují průzkum a těžbu nerostných surovin, což vláda učinila a umožnila obcím účastnit se řízení o povolení průzkumných prací. Připravila surovinovou politiku a nepřipustila pokračování průzkumu a příprav k těžbě zlata, prodloužila však těžbu uranu. Na svou slíbenou větší novelizaci stále čeká horní zákon, proto se objevuje i ve střednědobém programu, podle něhož by měl být upraven tak, aby se snížily vlivy těžby nerostných surovin na životní prostředí.
Obnovitelné zdroje: sliby chyby
Mezi předsevzetími na příští čtyři roky se objevuje i dořešení lokální využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, přičemž úmysl podporovat obnovitelné zdroje a úspory energie ČSSD projevila už před čtyřmi lety. Tomu ovšem neodpovídalo snížení objemu financí v rozpočtu Státního programu na podporu úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů. Vláda znovu projednala dostavbu JE Temelín, její spouštění pak ministr průmyslu a obchodu a premiér bujaře přivítali. Kabinet také připravil slíbené zákony energetický a o hospodaření energií, z něhož ovšem i zásluhou většiny poslanců ČSSD zmizely některé prvky, které měly přispět k ochraně životního prostředí - např. tzv. zelený haléř.
Protože ochrana životního prostředí podle ČSSD závisí také na úrovni ekologického vzdělání našich občanů, slibovala sociální demokracie podpořit ekologické vzdělávání a osvětu pomocí programu státních zakázek, zadávaných ekovýchovným střediskům. A v letech 1999, 2000 a 2001 skutečně sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina získalo státní zakázku na "Národní síť středisek ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání", v jejímž rámci pak peníze distribuovalo jednotlivým ekovýchovným centrům. Ekologickou výchovu strana považuje za důležitou i nadále, navíc prý jak legislativně, tak finančně podpoří organizace, které se zaměřují na propojenou ochranu přírody, krajiny a kulturního dědictví.
Daňová reforma neprošla
Ke splněným vládním slibům ještě nakonec přidejme přípravu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, při jehož projednávání ve sněmovně ovšem většina poslanců ČSSD hlasovala pro zpřísnění podmínek pro účast nevládních organizací.
Slib ČSSD o posílení kompetencí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se podařilo splnit mimo jiné navýšením počtu zaměstnanců, což se odrazilo i ve zvýšení počtu realizovaných kontrolních akcí. Nové úseky působnosti ČIŽP založily např. zákony o geneticky modifikovaných organismech nebo o nakládání s chemickými látkami a přípravky.
Naopak předpokládaná a ministerstvem životního prostředí připravená ekologická daňová reforma odezvu ve vládě zatím nenašla.
Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 3/2002.
reklama
