Jak se rodí zákony
Navrhovatel zákon předá předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej poskytne Organizačnímu výboru Parlamentu a rozešle jej všem poslancům a jejich poslaneckým klubům. Pokud nenavrhuje zákon vláda, pošle předseda Sněmovny návrh i jí. Vláda se k němu musí vyjádřit do 30 dnů od doručení.
Organizační výbor se do 15 dnů od vypršení lhůty pro vyjádření vlády rozhodne, zda doporučí předsedovi Sněmovny zákon k projednání a zároveň určí "zpravodaje" zákona. Zpravodaj se o zákon "stará" po celou dobu jeho projednávání ve Sněmovně.
Návrh, spolu s vyjádřením vlády, musí být doručen poslancům a klubům nejméně 10 dnů před tím zasedáním Sněmovny, které se má návrhem zabývat, aby měli dost času na jeho prostudování.
Poté přichází "první čtení" příslušného návrhu zákona. V tomto prvním čtení Sněmovna hlasuje o tom, zda se bude zákonem dále zaobírat, anebo zda jej vrátí k přepracování navrhovateli. V případě, že se rozhodne se zákonem zabývat, "přikáže" jej Sněmovna k projednávání těm parlamentním výborům, jichž se zákon nějakým způsobem týká. Výbory mají na projednání tohoto návrhu lhůtu 60 dnů.
Ve "druhém čtení", které následuje, bývá o zákonu největší a nejbouřlivější diskuse. Výbory, poslanci i kluby předloží Sněmovně svá usnesení, kde představí svůj názor a své případné připomínky k předkládanému návrhu. Poslanci musí dostat "na stůl" usnesení výborů nejméně 24 hodin před projednáváním zákona. I ve druhém čtení může ještě navrhovatel svůj návrh stáhnout z projednávání a Sněmovna jej může zamítnout.
Před třetím čtením musí znát všichni poslanci pozměňovací návrhy i připomínky (musí jim být doručeny opět nejméně 24 hodin před projednáváním). Ve třetím čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a potom o celém textu zákona.
Schválí-li poslanci zákon ve třetím čtení, dostane jeho text k dispozici horní komora Parlamentu, Senát. Senátoři mohou zákon vrátit Sněmovně k dopracování, anebo jej mohou přijmout. Musí tak ovšem učinit do 30 dnů. Pokud se tak nestane a Senát se k zákonu do této lhůty nevyjádří, je to jako by jej Senát přijal.
Když projde zákon Senátem, končí jeho cesta Parlamentem a zákon zamíří na Hrad. K posouzení jej dostává prezident republiky. Prezident zákon buď schválí, "podepíše", anebo jej do 15 dnů od doručení vrátí Sněmovně k dopracování. Pokud prezident zákon přijme, je legislativní proces dokončen a zákon se stává součástí našeho právního řádu. Stane se tak poté, co je zveřejněn ve Sbírce zákonů České republiky, kde také získá své pořadové číslo, pod nímž potom "vystupuje" (například zákon číslo 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí).
Související odkazy:
Ústava České republiky
Legislativní proces z hlediska Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna - pravomoci, orgány, mandát a imunita poslanců
reklama
