https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-setrny-je-vitr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak šetrný je vítr?

29.8.2003 14:08 | PRAHA (EkoList)
Větrná energetika je obecně považována za čistý zdroj energie - na rozdíl od klasických zdrojů energie nezatěžuje životní prostředí těžbou paliva ani neprodukuje žádné odpadní látky. Přesto mají větrné elektrárny své kritiky a odpůrce.
 

Po nadšení pro větrnou energii na počátku 90. letech, kdy bylo u nás vybudováno 24 elektráren, přišel velký úpadek. Typickým příkladem může být jedna z prvních větrných elektráren v České republice postavená v roce 1992 na Božím Daru. Z provozu byla odstavena o dva roky později, dnes slouží už jen jako božídarská dominanta.

Instalované elektrárny - často se jednalo o české protypy - se ukazovaly jako velmi poruchové, v několika případech byly vystavěny na místech, kde nefoukal dostatečně vítr. Na neutěšeném stavu větrné energetiky se podepsal i stát nízkou výkupní cenou větrné energie. Až vyhláška z roku 2001 zvedla výkupní cenu z 1 koruny na 3 koruny/kWh. Tato cena již může motivovat podnikatele k opětovnému zájmu o vítr jako zdroj energie i příjmů.

První vlaštovky
Nedávno byly spuštěny dvě větrné elektrárny o celkovém výkonu 1200 kW v Jindřichovicích pod Smrkem. Starosta Jindřichovic Petr Pávek si nechal vypracovat energetickou koncepci založenou na obnovitelných zdrojích. Výsledkem je, že Jindřichovice i okolní obce sdružené v mikroregionu SeCeSe (Sever českého severu) jsou nyní energeticky soběstačné právě díky větrné energii. Podle Pávka nebylo při realizaci nejtěžší sehnat finance či dodavatele technologie, ale překonat pochybnosti místních obyvatel a úřadů. Nyní jsou prý místní obyvatelé na obě elektrárny pyšní.

Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem.
Foto: Martin Mach/EkoList

Farma na vítr
Celá větrná farma by měla vyrůst v Krušných horách. Celkový výkon 200 plánovaných větrníků firmy Proventi by měl být 300 MW a náklady dosáhnou 11 miliard korun. Výstavba by měla začít na jaře příštího roku a trvat by měla do půli roku 2006. Podle informací Hospodářských novin se ovšem někteří tamní soukromí zemědělci cítí poškozeni jednáním Pozemkového fondu a firmy Proventi. Část pozemků, na které měli předkupní právo, totiž Pozemkový fond vyjmul pro případnou stavbu větrných elektráren. Podle zemědělců je Proventi jednoznačně zvýhodňována. Mluvčí Fondu Michal Bureš uvedl, že o dočasné vyjmutí pozemků požádal starosta Chomutova Alexandr Novák, který svou žádost odůvodnil tím, že jde o veřejně prospěšnou stavbu. Zemědělci však se zdůvodněním veřejným zájmem nesouhlasí. Postiženy se cítí také firmy, které několik let usilují o stavbu vlastních větrných elektráren. "My jsme museli od Pozemkového fondu koupit celé katastrální číslo. Jde o to, aby se všem měřilo stejně," řekl Hospodářským novinám Otakar Růžička z firmy Green Lines, která už má nakoupené pozemky na stavbu celkem sedmi větrných elektráren v Krušných horách.

Změněná krajina
Větrné elektrárny se mnohým lidem staly trnem v oku - svědčí o tom desítky sdružení a internetových stránek z celého světa, zaměřených proti větrné energii. Snad nejvýraznější odpor vzbuzuje narušení krajiny, které je zejména místními lidmi vnímáno velmi citlivě. Větrné elektrárny mohou být vysoké i více než 100 metrů a jsou často po stovkách sdružovány do tzv. větrných farem, zabírajících území o několika desítkách kilometrů čtverečních. O vlivu stovek sloupů s pravidelně rotujícími listy na ráz krajiny nemůže být pochyb, jedna samostatná elektrárna však může snadno uniknout pozornosti nebo působit jako zajímavý prvek v krajině.

Podle Petra Pávka jindřichovické elektrárny krajinu frýdlantského výběžku nijak nehyzdí. "Naše elektrárny lze rozmontovat a odvézt - zásah do krajiny je tak dočasný a snadno odstranitelný, což se o klasických elektrárnách říci nedá," říká Pávek. K Pávkovi se přidává i Josef Štekl, předseda České společnosti pro větrnou energii a pracovník Ústavu fyziky atmosféry AV ČR: "Posuzování vlivu na krajinu je velmi subjektivní záležitost a neexistují na to žádná měřítka." Josef Štekl si se znehodnocením krajiny skutečně hlavu neláme. Svého času dokonce prosazoval stavbu větrné elektrárny na největrnějším českém místě - vrcholu Milešovky.

Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem.
Foto: Martin Mach/EkoList

Zabíjení opeřenců
Větrné elektrárny také zraňují a zabíjejí ptáky. Jako nejkřiklavější příklady lze uvést větrnou farmu Tarifa ve Španělsku, která byla postavena přímo v migrační cestě tažných ptáků, nebo větrnou farmu Altamont Pass v USA, která stojí v oblasti s velkou hustotou ptáků včetně chráněných dravců a má ročně na svědomí smrt stovek ptáků. Obě tyto elektrárny jsou příkladem instalace větrných elektráren bez patřičného ohledu na přírodu.

Podle Lucie Brejškové z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) je v ČR nedostatek konkrétních údajů o vlivu větrných elektráren na ptáky, důvodem je malý počet dosud realizovaných staveb. "Veřejnost nejcitlivěji vnímá konkrétní ptáky zabité rotory, ale závažnější je, že větrné elektrárny narušují životní prostor ptáků, ať už při stavbě nebo samotném provozu. Pro některé druhy může stavba elektrárny znamenat úplnou ztrátu biotopu," říká Brejšková. Mezi negativní vlivy na ptáky podle Brejškové patří již zmiňované narušení tahové cesty, rušení nebo pro člověka neslyšitelný akustický signál, který může ptáky dezorientovat. "Asi nejohroženějším ptákem by u nás mohl být tetřívek obecný, který je zvláště v době toku extrémně citlivý na vyrušování. Větrná elektrárna by tak mohla způsobit až jeho lokální vyhubení," uvažuje Brejšková.

Na víry jsou ptáci krátcí
V České republice byl vliv větrné elektrárny na ptactvo posuzován pouze ve studii zaměřené na lokalitu Dlouhá louka v letech 1993-94 pracovníky České zemědělské univerzity. Její závěr říká, že provoz větrné elektrárny na Dlouhé louce významným způsobem neovlivňuje hnízdní společenstva ptáků. V časopise Větrná energie byla též citována studie z Nizozemí, podle níž riziko střetu ptáků se středně velkými větrnými elektrárnami (10-30 m) za denního světla při dobré viditelnosti je prakticky nulové. V noci a za počasí se zhoršenou viditelností riziko poněkud stoupá. Nebyl zaznamenán prokazatelný vliv na hnízdící ptactvo a ptactvo přilétající do blízkosti elektráren za potravou.

V další studii, tentokrát z Německa, je zmiňován vliv vzdušných vírů za rotory, které mohou narušit letové formace tažných ptáků. Tyto víry jsou pro ptáky věcí nečekanou a neznámou, neboť rotující vírová pole se ve volné přírodě nikde nevyskytují.

Šum listů
Elektrárny jsou odmítány i pro svou hlučnost. Hluk byl skutečně problém zejména u starších strojů, které byly vybaveny hlučným převodovým mechanismem a jejichž listy ve větru hlasitě svištěly. Nové technologie, které jsou použity například i v Jindřichovicích, však již převodovky nepoužívají. Hluk způsobený listy rotoru se dá vyřešit speciální geometrií zakončení listů, popřípadě lze listy s malou ztrátou výkonu nastavit tak, aby byly tišší. Pod jindřichovickými elektrárnami jsme se mohli přesvědčit, že rozhodně nelze hovořit o hluku. Jediné, co bylo slyšet, byl tichý svist listů rotoru.

Ministr Libor Ambrozek zahajuje provoz Jindřichovických elektráren.
Foto: Martin Mach/EkoList

Na stránkách AOPK je dostupné Metodické doporučení pro posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině. V něm se mimo jiné uvádí: "Hluk z větrné elektrárny se soustřeďuje na interval rychlosti větru 3,5-7 m/s. Hladina hluku v bodech ve vzdálenosti větší než 200 m od paty elektrárny je však nižší než 42 dB. Pro srovnání hlučnost automobilu je zhruba 80 dB, hlučnost domácnosti asi 50 dB, les vydává při rychlosti větru 6-7m/s ve vzdálenosti 200 m hluk na úrovni 40 dB, při rychlosti větru nad 5m/s svist vrtule zaniká v hluku samotného větru." V tomtéž dokumentu je zmíněn jev spojený s větrnými elektrárnami, který může být lidmi žijícími v blízkosti větrné elektrárny vnímán negativně. Za slunečného počasí totiž dochází k tzv. střihu slunečního svitu otáčejícími se listy vrtule.

Lepší než jádro?
Orientace na obnovitelné zdroje vyvolává zvýšení ceny elektřiny. Petr Holub z Hnutí DUHA však upozorňuje na situaci v sousedním Německu, které se v 90. letech začalo orientovat na obnovitelné zdroje a v současnosti má instalovaný výkon větrných elektráren 12 000 MW. Cenový dopad zavedení zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie činil 0,05 eurocentu/kWh (tedy méně než 2 haléře/kWh). K tomu Holub dodává, že s rozvojem odvětví a masovější produkcí lze očekávat zlevnění výroby energie, nehledě na to, že do ceny elektřiny z neobnovitelných zdrojů nejsou plně započítávány náklady na znečištění, devastaci krajiny a jadernou bezpečnost.

Nad kritikou elektráren kroutí hlavou Josef Štekl. Podle jeho názoru je větrná energie ideálním řešením. "Větrná elektrárna neprodukuje žádné odpadní látky, odpadní teplo, CO2, popílek ani tuhé látky. Větrnou elektrárnu snadno demontujete. Svůj energetický dluh, vzniklý výrobou, splatí větrná elektrárna do dvou tří let," vyjmenovává pozitiva větrné energie. "S tím se například jaderná energetika nemůže vůbec poměřovat," dodává.

Česká republika má podle Štekla i přes slova skeptiků vhodné lokality pro stavbu větrných elektráren. "Bohužel se tato místa zpravidla překrývají s chráněnými krajinnými oblastmi, kde nelze elektrárnu postavit," komentuje situaci v ČR Štekl. Nicméně na slavnosti v Jindřichovicích dal ministr životního prostředí Libor Ambrozek najevo, že hodlá větrnou energetiku podporovat. V rozhovoru se Šteklem prohlásil, že je nutné porovnat mapy s povětrnostními podmínkami s mapami chráněných oblastí a vybrat vhodné lokality, kde stavba elektráren nebude v rozporu se zájmy ochrany přírody.

Tento článek byl převzat z tištěného EkoListu červenec 2003.

Přečtěte si reakci Jiřího Tyce ze sdružení Jihočeští taťkové.


reklama

 
Martin Mach

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist