Jak si vedla Británie
Spojené království mělo při nástupu velké ambice. Chtělo využít souběžného předsednictví G8 a zlepšit situaci ohledně politického vnímání změn klimatu a dotáhnout do konce první kolo jednání o směrnici REACH (o chemických látkách). Británie chtěla taky začít diskusi o obnovení unijní strategie udržitelného rozvoje a o dalším směřování EU v oblasti čistoty ovzduší. Zároveň však probíhala jednání o reformě rozpočtu na léta 2007-2013 a Británie na bruselské půdě řešila především svůj rabat, slevu z příspěvku do společné pokladny, případně dotace zemědělcům. Premiér Tony Blair si sliboval mnoho od jednání nejvyspělejších států ve skotském Gleneagles, doufal, že přesvědčí Spojené státy, aby změnily svůj postoj ke Kjótu. To se mu ale nepodařilo.
 |
||
| Ekologičtí aktivisté vkládají do Rakouska velké naděje. Vyslyší je rakouský kancléř Wolfgang Schüssel? | ||
| Foto: Bernhard J. Holzner/Hopi-Media |
"Jsme si vědomi toho, že předsedající země nemůže činit rozhodnutí sama o sobě. Je nutná součinnost Evropské komise, Evropského parlamentu (EP) a členských zemí. Přesto má předsednictví EU zvláštní vliv - od způsobu, jakým vede diskuse, k tomu, jaké priority si stanoví a jaký obrys vtiskne určitým tématům," vysvětluje EEB důvod hodnocení. Právě o součinnosti výše uvedených institucí však mají hodnotitelé pochybnosti. Evropský parlament prý už nepodporuje ekologickou legislativu tak vehementně, jak to dělal před posledními volbami a komise "nevede unii k udržitelnému rozvoji, protože je stále posedlá Lisabonskou agendou a poskytuje víc než privilegované postavení konzervativním lobbyistům z byznysu. Náplň práce komise se stále víc vzdaluje environmentálně odpovědnému managementu," stěžuje si EEB.
Peníze jen na papíře
Největší klad vidí EEB v aktivitě předsedající země ohledně klimatických změn. Britští představitelé vedli klíčové rozhovory s Čínou, Indií a Ruskem o energetické politice, z čehož vzešly i konkrétní smlouvy o spolupráci. Loni v prosinci na konferenci v Montrealu, kde se jednalo o budoucnosti Kjótského protokolu, skončila podle EEB jednání úspěšně: převážná většina zemí se rozhodla zahájit diskusi o dalším snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, k němuž se vztahují závazky z protokolu. Británie tomuto výsledku výrazně napomohla. Jasný krok k dalšímu omezení emisí průmyslově vyspělých států pobídl rozvojové země k další aktivitě na ochranu klimatu.
Pochvalu si Britové zasloužili za profesionální vedení diskuse o směrnici REACH a za to, že sehráli kladnou roli při představování návrhu "jedna látka = jedna registrace", který má omezit náklady průmyslu a úřadů pro registraci chemických látek, aniž by utrpěla celá směrnice. Přesto je dopad směrnice slabší než návrh komise z října 2004. Vznikly v něm mezery, zvlášť rozšířením výjimek a umožněním registrace látek, kterých doveze firma či fyzická osoba do 10 tun ročně, s minimální dokumentací. To vytváří deformace trhu a zabraňuje možnosti zakázat výrobu a užívání nebezpečných chemikálií do roku 2020, což byl původní cíl chemické politiky EU.
EEB Britům naopak vyčítá, že ignorovali požadavek EP vyčlenit v rozpočtu unie na příští období 21 miliard eur pro soustavu Natura 2000. Sice se jim podařilo oddělit kapitolu pro ochranu přírody v rozpočtu programu LIFE+ a představit možnost, aby fondy unie šlo použít např. na finanční náhrady či odkupy pozemků z důvodu ochrany přírody. Bohužel ale není jisté, že nezbytné peníze pro Naturu 2000 budou skutečně přerozděleny. Kvůli škrtům v rozpočtu utrpí ztráty i Fond rozvoje venkova, což se negativně dotkne ekologického zemědělství a realizace rámcové směrnice o vodách. Znamená to například, že se odsune možnost zlepšit podmínky pro vodní elektrárny nebo víc podpořit opatření proti povodním.
Velké naděje
EEB vkládá velké naděje do předsednictví Rakouska. Největší prioritou by podle Evropského úřadu pro životní prostředí měla být strategie udržitelného rozvoje s konkrétními úkoly pro komisi a návrhy fiskálních reforem. EEB taky naléhá na to, aby se Rakousko věnovalo Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím o životním prostředí - tedy aby byly stanoveny minimální standardy její aplikace pro každý stát. "Doufáme, že Rakousko bude pro ekologickou politiku velká vzpruha a dosáhne podstatného pokroku v klíčových oblastech. Rakousko provede skutečnou změnu!" je přesvědčena Birgit Reiner, rakouská členka vedení EEB.
Tento článek byl převzat z tištěného EkoListu 03/2006.
reklama
