Jakl: Filmová představa zlotřilého kapitalisty a ekologického aktivisty coby hrdiny neodpovídá realitě

Hrdinové, nebo padouši? Podle Ladislava Jakla spíš to druhé. Na snímku aktivisté Greenpeace před budovou MŽP. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

„Dějiny civilizace jsou dějinami boje s přírodou. Kdyby předchozí generace před námi nebojovaly s přírodou, tak na místě, kde teď sedíme, by někde z křoví vylezl vlk a kousl by nás do zadku. A díky tomu, že naši předkové vlka zastřelili a křoví vykáceli, tak nám se žije podstatně líp. Akorát teď nějak poslední dobou na to zapomínáme,“ řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Ladislav Jakl.

Podle něho se předchozí generace snažily využít prostředí kolem sebe ke svému lepšímu životu. „Teď najednou zažíváme úplně opačný trend. To, co člověk před staletími vyrval přírodě, vykácel, vyklestil, postavil cesty, mosty, louky, pole, fabričky, dílny, tak teď se považuje za ideál, že se to všechno nechá zarůst a zpustnout,“ říká Ladislav Jakl. Tím však prý nemyslí, abychom přírodu vůbec nechránili. „Samozřejmě součástí kvality života je také zdravé prostředí, to samozřejmě k životu patří. Ale vždycky mějme na mysli, že to děláme kvůli sobě, že to děláme kvůli lidem, kvůli právě té kvalitě života. A ne, že si budeme myslet, že životní prostředí je nějaké kulhavé nemocné zvířátko s ovázaným chapadlem, které my léčíme pro jeho dobro. Ne. K přírodě, ke svému okolí se chovejme pro své vlastní dobro tak, jako to dělaly celé generace před námi,“ říká Jakl.

Moderátorka Helena Šulcová se Ladislava Jakla dále ptala na jeho příspěvek do Lidových novin, ve kterém nabízí k filmovému zpracování téma ekologických aktivistů, kteří blokují výstavbu prospěšných staveb. Podle Jakla se běžně točí filmy o tom, jak „zlotřilí kapitalisté“ působí strašlivé škody a zastaví je až hrdina ekolog. „Zajímavé je, že ještě nikoho nenapadlo natočit úplný opak. Jak někdo chce udělat nějaký pozitivní projekt, silnici, cestu, cokoliv, co může lidem dobře sloužit, a vždycky se najde někdo, kdo to začne mařit, kdo začne vydírat, kdo to začne zpožďovat,“ říká Jakl. Podle něho každý stavebník většího díla řekne, že takové lidi a takové praktiky dobře zná. „A že když si je neudobří, jakýmkoliv různým způsobem, tak se prostě nestaví. Dneska je strašně jednoduché založit jakoukoliv, dáte dohromady 5 lidí, budete odkudkoliv z republiky, přijedete na druhý konec republiky a řeknete, tady to se stavět nebude,“ tvrdí Jakl.

Jakl v textu v Lidových novinách mimo jiné zmínil, že ekologové tajně nosí vzácné ještěrky do bohnickosuchdolského údolí, a tím zmaří stavbu mostu přes Vltavu nutného k dokončení severní větve pražského okruhu. „Kde jste vzal tyto informace, vy jste někoho viděl?“ ptá se moderátorka Helena Šulcová. „Já jsem to myslel jako tip. A to, že se podobné věci dějí, je běžným veřejným tajemstvím a opakuji, řekne vám to každý stavebník, kdo si troufne něco postavit,“ říká Ladislav Jakl. O tom, jak jsou blokovány stavby, podle Jakla ještě nikdo žádný film nenatočil. „Je to určitý typ příběhu, který je možná realitě bližší, než ty různé pitomé filmy přes kopírák psané o těch ošklivých, zlých kapitalistech, který zničí planetu,“ uzavřel Ladislav Jakl.

Přepis pátečního rozhovoru s Ladislavem Jaklem můžete nalézt na webu Radiožurnálu. Pořad si lze i poslechnout z archívu Radiožurnálu jako stream či si jej stáhnout.