Jan Jeník a kol.: Situační souhrn kauzy Národního parku Šumava

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - fafnir

Tady jsou.A je to dobře.Co naprti tomu na obhajobu zmaru pronese veterinář bláha,nebo zoolog Kotecký.Jak bylo řečeno,NP Šumava byl založen na ochranu živého lesa a ekosystémů ,ne jako pokusné pole pro neumětely z NGO.

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Daniel Vondrouš

Myslím, že redakce Ekolistu se vyjádřila jasně, že přinese expertní názory z obou stran. Tak si na ně počkejte.
Mí univerzitní profesoři na přednáškách z lesnické ekologie používali mj. příklady od nás i ze zahraničí, které jsem si mohl pozdějším cestováním ověřit. Takže vím, že pan Jeník je milý pán, který se v této věci naprosto mýlí. To se absolventům českých lesnických a dřevařských fakult stává. V jejich učebnicích je ostatně les definován jako "soubor jednostranně vetknutých nosníků", v těch našich přírodověděckých je definice poněkud komplexnější. Ovšem ti, kteří prošli zahraniční zkušeností - jako např. profesor Kanta - pochopitelně zastávají stejný názor jako já a experti, jejichž názor nepochybně najdete v této diskusi také. Byl ale už vícekrát medializován, takže si ho můžete najít i jinde.

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - jan

Ubozaku! Jinak se to rict neda. Utocit na profesora Jenika ad hominem od vas coby aktivisty Hnuti Duha neprekvapuje, ale je to lidsky nizke a mimoradne odporne. Vedecky mu samozrejme nesahata ani po kotniky.

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Pavel Cincera

Pan Vondrous napsal, ze se p. Jenik myli, kde je tu utok ad hominem?

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - M.Z.

Pane Fondrous, pismeno K sice nasleduje v abecede po J ale Kant (ne Fant) byl filosofem v Konigsbergu. Naucte se aspon nekomolit jmena
svych idolu :-)

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Jitka Marková

Myslím, že ekofundamentalisté se už na Šumavě i jinde předvedli dostatečně. Jediným jejich originelním názorem je, že kůrovec je součástí přirozených procesů, a že není radno chránit přírodu, alébrž přirozené procesy. Tuto myšlenkovou tautologii, realizovanou v praxi, nebyl schopen zastavit vůbec nikdo. K čemu vedla na Šumavě, je zřejmé. Vymýšlet další výmluvy kruhem - jakože mrtvolná divočina není mrtvá a mrtvý les není mrtvý, protože je zachováno bylinné patro ve formě papratky, třtiny, borůvčí a v něm občas leze nějaký hmyz, jenž potřebuje rozpad a rozklad.......
Možná by takto uvažujícím lidem, kteří si říkají vědci, pomohl nějaký cvokař.

NGO lkají, protože tuší, že grantů, dotací, dárců a dalších zdrojů obrovských financí od pragmaticky orientované vlády bude poskrovnu. Je možné, že např. Hnutí Duha nebude mít na provoz. Co je důležitější: kecy, kecy, kecy a mrtvolná příroda, která je na Šumavě jejich důsledkem? nebo dostatek financí pro Paraple, DD, hospice, další postižené, sociálně slabé atd?????
Stačí zastavit pár ekologických tunelů a bude okamžitě dostatek financí pro všechny potřebné....

Pro mě jsou ekoNGO nesmyslem, který neměl nikdy dostat jedinou korunu ze státních zdrojů.
Jak píše velmi dobře Vladimír Krečmer, ekoNGO spolu s ovlivněnými a pokřivenými ministry, přispěli i k tvorbě pokřiveného práva, díky němuž (tedy jeho volnému výkladu) nebylo možné postihovat odpovědné jedince.
Ekoanomálií už v tomto státě bylo opravdu dost.......

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Pavel Cincera

Jakych ekologickych tunelu co delaji ekoNGO a bude dost penez pro vsechny? Muzete byt konkretni? Takhle je to jen plivnuti.

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Pavel Cincera

No, co nevladni organizace z ochrany prirody znam, je to tedy jeden multimilionar vedle druheho...:( Drtiva vetsina jich pracuje zadarmo nebo za silne podprumerny plat, ktery navic nedostavaji pravidelne.

A vy byste nejradeji poradila obcanum - protoze nevladni organizace nejsou nic vic ani nic min nez obcane co se angazuji ve vecich verejnych - aby drzeli pusu a krok a maximalne jednou za cas potvrdili nacalstvo ve volbach? Nejlepe aby treba ani nekrizkovali, aby pak nebyl problem se sestavenim vyvazenych tymu (jak si stezovali na jedne Praze, kde lide vykrizkovali nejvetsi vykuky - ne ze by to zrovna v Praze nejak moc pomohlo).
Hlavne, aby se lide o verejne veci nezajimali, ani o to co se deje v miste kde bydli nebo kam jezdi do prirody.

To je neco jako Kuba nebo Belorusko, ne?

Stále jste volali po odbornících - 19. 2. 2011 - M.Z.

Multimilionari asi opravdu vetsinou nejsou, ale darilo se jim diky
medialni aktivite spolurozhodovat o multimilionech. To je nutno uznat. Bohuzel - v poslednich 20 letech se angazovali vetsinou uplne spatnym smerem. I diky jim mame znicenou Sumavu a nevyrobenou elektrickou energii z nepostavenych Temelinu. Kterou by bohatl nejen CEZ ale i tento stat (ktery toho jinak nema zas tak moc co nabidnout) Misto toho vidime silenosti typu OZE vyhazujici multimiliardy oknem a devastujici prave tu krajinu, ktera temhle "nevladkam" pry tak lezi na srdci

Stále jste volali po odbornících - 20. 2. 2011 - fafnir

Pavel Cincera
nevím jak paní Marková,ale já bych NGO, právě proto ,že nejsou více než ostatní občané,poradil,aby si svoje hobby provozovali pouze za své,a mluvili pouze za sebe,a neosobovali si právo na peníze ze státního rozpočtu,a už vůbec ne z FŽP ,protože ten je určen pro životní prostředí a ne pro obživu profesionálních ekologistických tlučhubů.Také bych jim poradil ať podle svých pravidel žijí,ale neotravují a nenutí k tomu jiné.

Stále jste volali po odbornících - 20. 2. 2011 - Dana

Mě např. nutěj platit jako mourovatou a ještě si při tom chrochtají, jeden ministr vedle druhého. Žijí si podle svého, ale mně nutí platit jim ten jejich život.

Stále jste volali po odbornících - 21. 2. 2011 - Pavel Cincera

To je naprosto legitimni nazor. Mne slo spise o formu, jakou to pani Markova napsala.

Muj nazor je jiny - nemyslim si, ze nevladni organizace delaji pouze nejake "hobby", tj. podporu konicku svych clenu - resp. nektere ano a to by skutecne nemelo byt placene z vladnich penez, pokud nejde o nejaky spolecensky zajem - treba podporu detskych zajmovych nebo sportovnich oddilu.
Myslim si ale, ze zdrava spolecnost by mela prispivat na sve kritiky (vlastne si myslim, ze by je mela opecovavat, jakmile zmizi kritici a diskuse, riti se spolecnost do problemu).

A soucasne priznavam konflikt zajmu - Ekolist vyhral na letosek (v pomerne velmi tuhem a prisnem vyberovem rozeni) podporu prave ze SFZP.

Stále jste volali po odbornících - 20. 2. 2011 - Bedřich

Paní Marková, nějak jsem se do této diskuse nechtěl zapojovat, ale u Vás mi to nedá...Jste 10x větší fanatik, než všichni z nevládek dohromady! A cvokař by prospěl hlavně Vám...

Mohla by jste si uvědomit pár základních informací:
- za nynější situaci na Šumavě mohou lesníci! A to ti, kteří po polomu a kalamitě před nějakými 130 lety zalesňovali, čím se dalo. Tím dali základ dnešním problémům.
- kůrovcová kalamita na Šumavě není nikterak vyjímečná oproti zbytku republiky(např. Jeseníky)
- Nejste v tomto státě sama a ač pro Vás jsou ekonevládky nesmyslem, tak jsou zde i lidé, kteří si to nemyslí a ne všechny dělají jen problémy! Odpovědné jedince za co? Za jiný názor?
- přirozené procesy jsou součástí a základem přírody, takže to oddělovat je zcela mimo.

přeji hezký den

přirozené procesy jsou součástí a základem přírody - 20. 2. 2011 - M.Z.

Byval tady na ekolistu jisty Bedrich (asi mu pak ekolist zablokoval pristup) ktery byval sice sprosty a neurvaly lec jeho formulace nepostradaly logiku. U Vas je to s temi formulacnimi schopnostmi horsi
"přirozené procesy jsou součástí a základem přírody, takže to oddělovat je zcela mimo". Asi by to chtelo se v tech hadkach dohodnout aspon na vyznamu slov, ktere pouzivame... Co to na tech hrebenech Sumavy ted mame resp. chceme chranit? Les? "Divocinu"? Narodni park?
"Narodni divocinu"? Nebo co tedy presne?
Zname ten bonmot, ze "narodni park" se k "parku" ma asi tak jako "socialisticka demokracie" k "demokracii"...

přirozené procesy jsou součástí a základem přírody - 20. 2. 2011 - Bedřich

No vidíte pane M.Z., správně jste vydedukoval, že nejsem původní Bedrich(který se myslím opravdu psal jen s "r").

Co se týče formulace, uznávám, že občas mi dělá problémy mé myšlenková pochody sesumírovat do krátkých příspěvků a uznávám, že jsem pro lepší porozumnění měl napsat: ,,Přirozené procesy jsou součástí a základem přírody, takže to oddělovat je zcela scestné."

A dohodnout se o významu slov - to by bylo krásné, ale myslím si, že vzhledem k rychlosti vývoje jazyka a významu slov, zcela nereálné. Vždyť už jen co se týče formulace slova "příroda" se dá debatovat hodiny...Např. někdo může nazvat přírodou i hnědouhelný důl, jen dodá, že se jedná o přírodu zcela devastovanou, zatím co někdo jiný by díru v zemi přírodou nikdy nenazval...Proto se velmi často, při debatách a rozhovorech používá formulace:,,Mluvíme-li o přírodě/přirozených procesech/krajině, jakožto....."Aby bylo zřejmé, co přednášející použitým termínem opravdu myslí. Dohadovat se poté s někým, kdo používá termíny ve výkladu starém 20let je opravdu těžké a je to i jedním z velkých problémů "odborníků" kteří si sice myslí, že ví o čem je řeč, ale nezajímají-li se o téma, tak už jim dávno ujel vlak.(doufám, že jsem se nyní vyjádřil srozumitelně, ale jelikož to platí v každém oboru lidské činnosti/ačkoliv někdo to v souvisloti OP ani vnímat nechce/, tak doufám, že budu pochopen...)

A debatovat o tom, co na té Šumavě máme - pěkný bordel - Každý tam chce chránit něco jiného-někdo své zájmy, někdo zakonzervovat nynější/předešlý stav, někdo národní park- a to je ten kámen úrazu, nikde to není pořádně řečeno a všichni si přihřívají svojí polívčičku...

Co se týče bonmotu, tak politiku sem do toho tahat nechci, té je okolo Šumavy až až, ale zrovna bych tipoval, že je z úst někoho, kdo absolutně nemá představu o historickém vývoji OP a vzniku pojmu "národní park" - viz. můj 3tí odstavec.

Hezký den

přirozené procesy jsou součástí a základem přírody - 20. 2. 2011 - Dana

...nepostrádaly logiku? :) Chraňme pokud možno přirozenost.

Stále jste volali po odbornících - 20. 2. 2011 - Dana

Cvokař? Zkuste.

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Filip Jetmar

Najděte si definici ekosystému. Vy a ti vaši dřevaři pro samé stromy nevidíte les! Ekosystém horského lesa nejsou jenom živé stromy, ale i všechny ostatní organismy, abiotické složky prostředí, všechny vzájemné vztahy a vazby a přirozené procesy, ke kterým samovolně dochází a tisíce let před vyhlášením parku docházelo - včetně disturbancí, fáze rozpadu lesa a jeho obnovy. Vy si ale možná pletete přírodní park se zámeckým parkem s živými, udržovanými stromy, trávníčkem pěkně střiženým a cestičkami eňo ňúňo...

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - M.Z.

Ekofundamentalistu opakujicich vyctene poucky je hodne... a kde jinde
by se meli vyrojit nez zde na ekolistu ;-)

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - fafnir

Filip Jetmar
aha,tak park se na Šumavě vyhlašoval proto,aby tam vznikl mrtvý les.Tak to jste ale soudruzi ochranáři zapoměli říci.Tak proč,když vaším cílem je mrtvý les každého buzerujete,když šlápne mimo cestu.A když mluvíme o fázi před vznikem parku ,tak stovky let to byla obývaná kulturní krajina.
AA ano,představuji si že v Národním Parku budou živé stromy,a že když ho vyhlašujete pro lidi,tak že do něj také lidfé budou mit vstup povolen.
A doufám,že jste důsledný,a když tvrdíte,že nemocný les,a to napadení kůrovcem je,si má pomoci sám přírodní cestou,tak že sám v případě onemocnení ,třeba zlomené nohy nebo zánětu slepého střeva nebudete vyhledávat lékaře ,ale necháte to na přírodě.

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Ferino

Tak tomu teda nerozumiem. Ked nie su zive stromy, tak ako to moze byt nazyvane les? Vzdy som si myslel, ze les je tvoreny zivymi stromami. Tak to som teda blbec. Aj tak nepochopim, ako niekto moze tvrdit, ze horsky les je bez zivych stromov. Ta to parada, nie?

Stále jste volali po odbornících - 18. 2. 2011 - Petr P.

Z našeho lidského pohledu si většinou moc neuvědomujeme, že v těchto ekosystémech prírodní procesy probíhají v odlišných časových rozměrech než na jaké jsme my lidé zvyklí. Les může z pohledu člověka v jistém období vypadat díky odumřelým stromům jako mrtvý, ale zkusme na něj pohlížet jako na systém jehož součástí je bohužel i ten nešťastný brouk. Myslím si, že opravdu stojí za to se zamyslet nad tím, zda je snaha člověka bojovat s tímto fenoménem jako doposud opravdu smysluplná.

Stále jste volali po odbornících - 19. 2. 2011 - Ferino

Nestastneho brouka som este nestretol. kazdy sa tvaril veselo a este vyzeral, ze na nejakehi homo sapiens zvysoka .... Prosim Vas ako zistili ste ze je ten brouk nestastny?! Broukate spolu? Pytal som sa ale ine. Definicia lesa podla FAO - nic nehovori o "mrtvy"strom. To je logicky nezmysel. Strom je len organizmus, kde prebieha fotosynteza a vatvara sa drevo. Ak to prestane, tak to je suchar a negrofag. A nie strom. A les tvoria stromy. Ekosystem bez stromov predsa nemoze byt les. Je to savana, pastva a pod. ale nie les!!!Tak neobkecavat.

Stále jste volali po odbornících - 20. 2. 2011 - Ivan Sommer

Ferino, dle české legislativy neexistuje les, ale PUPFL, z čehož není jasné, zda v nich musí být přítomen strom. Zdravý a právní rozum jsou občas mimoběžky.

se špatnými předpoklady - 20. 2. 2011 - wboi

se špatnými předpoklady jde udělat i špatné závěry.

1) pánové nejsou takoví odborníci, jejich publikace prakticky nemají impakt

A oba body a) a b) jsou dost na vodě, o horských smrčinách rozhodně neplatí vůbec
zbytek už ani nemá smysl komentovat

S obsahem... - 19. 2. 2011 - Honza Smola

S obsahem článku se neztotožňují. Jestli se v nejcennějších zónách NP Šumava kácet nakonec bude či nebude, ukáže čas...a čas také ukáže, zda to rozhodnutí, ať už takové či onaké, bylo dobré. Každý problém má i rovinu filozofickou, duchovní. Myslím, že lidé hající práva přírody uplatnit své zákony a zákonitosti aspoň v několika enklávách, které v Evropě ponecháme nerušenému vývoji, vnímají postavení člověka na Zemi a ve vesmíru jinak. Myslím,že pro ně bude typická pokora, úcta k hodnotám, jež lidská ruka nestvořila, a také víra, že Země a vesmír vyvíjející se dlouhé milóny let jsou moudřejší než všechny naše mravokárné poučky, zákony a normy dohromady.

přírodní sukcese - 20. 2. 2011 - Fidla

Hm hezký článek, hlavně ta část o tom že se nevyužívají lesnické poznatky o půdě, klimatologii, hydrologii atd. To zní opravdu velice vědecky. Rád bych zdůraznil jednu věc, otázka zda na Šumavě odstranovat kůrovcové stromy, nebo ne, je spíše otázka víry, životního postoje, než faktů. Asi nikdo povolaný nezpochybní ponechání zbytků původních porostů, jako Trojmezná, či Prameny Vltavy na samovývoj. U zbylých porostů 1. zóny, které byly většinou uměle založeny lze samozřejmě chápat i lesnický postoj aktivního managementu. jenže uvědomme si prosím, kde je suveréně největší plocha uschlého lesa na Šumavě, jsou to Modravské slatě, které přímo souvisí s NP Bavorský les, ketrý je ponechán na samovývoj. Možnosti tedy byly tyto, udělat náraznikovou zonu, přímo v oblasti hraničního hřebene, kde by došlo k vytvoření megaholiny v extrémních klmatických podmínkách, nebo nejcenější část modravskýcgh slatí nechat na samovývoj a nárazníkovou zonu s aktivním managementem posunout o několoi km dále do vnitrozemí. Takže si myslím že je zřejmé, který postup je lepší, jinak co se týče obnovy lesa v horských podmínkách je to opravdu běh na delší trať a leckdy fáze, kdy uschlý les vypadá pro laika jako holina můžou přetrvat desetiletí, jenže posláním 1. zony NP není statický stav lesa, který se nemění, ale právě vývoj území bez zásahu člověka.

přírodní sukcese - 20. 2. 2011 - Honza Smola

To Fidla

Tomu Chalupa se Stráským neporuzumějí....

přírodní sukcese - 20. 2. 2011 - Jitka Marková

Tomu nejde porozumět, protože Fidla fidlá falešně a nesrozumitelně, neboť tu oblast - jak je vidět, vůbec nezná. Pánové - nejdříve prostudujte aspoň mapu, když už se na Šumavě nevyznáte. A pak tu něco brumlejte o nárazníkových plochách.

Pak si také ověřte odbornost pisatelů tohoto článků. Impaktové literatury mají mnoho. Už z toho titulu, že řada z nich je vysokoškolskými profesory. Narozdíl od pana Bláhy, Koteckého, vás a jiných "eko",.
Také doporučuji přečíst Igora Míchala: Ekologická stabilita, abyste o té sukcesi něco věděli. Je to kniha doslova napínavá!!!!!Pokud máte IQ vyšší než IQ tykve, přečtete zcela jistě další lesnické ( a tím i ekologicky zaměřené - povětšinou) knihy . Velmi zajímavá je publikace Vladimíra Krečmera, která vyšla v Lesnické práci a jmenuje se Lesní hospodářství v právních souvislostech.

Tedy pořádné boty, nepromokavé oblečení, lístek na Šumavu a s sebou knihy o Šumavě a za chvíli budete mít alespoň základní přehled.
Jinak reagovat na ty Vaše nesmysly je opravdu velmi náročné. Jsou snůškou nevědomosti, hlouposti a arogance.

Pokud mi tohle chcete vyvrátit, prosím - napište vlastní impaktovou literaturu a já se Vám omluvím. Ale kritizovat jména autorů tohoto článku, to může fakt jen pitomec.

přírodní sukcese - 20. 2. 2011 - Dana

Vás někdo někde na Šumavě "setřel" a vy jste najela na krvavou notu. Co si o vás myslet. Mně taky v Krkonoších ochránci sepsuli, když jsem s dětmi usedla na kámen vedle cesty bychom se nasvačili. To je mám taky tak nenávidět? Vím, že plno blbů se vykašle na předpis a vleze, kam chce. A způsob, jakým tam leckdo "vleze", vám nevadí? Co vás tak nadzvedlo?

Prosím... - 20. 2. 2011 - Rostislav Adam

Prosím, uveďte alespoň 3 rozumné důvody, které Vás opravňují k tomu, napadat ostatní, protože mají jiný názor než Vy. Pokud je nemáte, tak prosím již nereagujte.

Vaše argumentace - 20. 2. 2011 - Anna Lepšová

Paní/slečno Marková. Především se mi nelíbí Váš způsob argumentace. Jste velmi arogantní. Domnívám se, že byste měla sledovat také publikační aktivitu a impakty u dalších odborníků, kteří mají jiný názor, než pánové podepsaní pod článkem. Pobíhání po Šumavě s knihami je vcelku k ničemu. Pokud jsou pro Vás v oboru ekologie lesa vrcholem poznání publikace uvedených pánů, pak bych se, být Vámi,držela alespoň slušného tónu diskuse.
Bývá vcelku obvyklé, že člověk s vyšším impaktem svých publikací méně mluví a více pracuje. A především, je velmi zdvořilý.
Zkuste se poučit vy sama. Přeji Vám mnoho úspěchů. AL

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 20. 2. 2011 - Anna Lepšová

Holosečná paseka anebo horský les odumřelý po masivním žíru kůrovce?
Na pasece jsem viděla pařezy, rozježděné koleje po odtahování dřeva, polámané mladé stromky ze spontánní obnovy..
V lese po žíru kůrovce, kde se nezasahovalo, jsem viděla neporušenou půdu a podrost, na tlejících kládách stály řady mladých smrčků (tlející dřevo bývalo oblíbené téma pana profesora Vacka)...
Co obnáší Stráského kácení? Bude to asanační kácení, kdy se strom jen pokácí, odkorní a ponechá ležet na místě, tak jako se postupovalo v I. zónách při hranici s Rakouskem, nebo na Časté u Strážného?? Anebo se pokácené stromy odvezou? A vznikne paseka, jako třeba na Studené hoře anebo pod Luzným v "pufrační zóně"? S předepsanými 20% ponechaného dřeva - tedy pařezů, jejich kořenů a větví (to mne kdysi poučil o normě pan ing. Žlábek)?
Stihne pan Stráský novou zonaci (větší rozsah I. zóny, jak jsem četla) ještě před tím svým blíže nedefinovaným kácením? Zakládat pak I. zóny na pasece bude docela úsměvné (co, pane bioklimatologu Krečmere, uděláte s mikroklimatem na pasece?). Možná páni inženýři na pěstování lesa uspějí, ale zase to bude pěstovaný a stejnověký les. Pouze stromy... A co ostatní organismy, které potřebují kontinuitu lesa a lesní mikroklima, bezobratlí živočichové - brouci, pancířníci, co lesní houby - ti všichni na pasece docela rychle skomírají. A co takhle degradace půdy, oblíbené téma pana děkana Podrázského? Kde asi probíhá rychleji? Na pasece, pod koly a pásy mechanizace anebo v ponechaném "mrtvém lese"? Asi nemá cenu se překřikovat, je třeba přemýšlet pokud možno barevně anebo alespoň v odstínech šedi. Černobílé vidění příliš redukuje. Do toho efektně probleskuje rudá barva nenávisti (a totalitního komunismu).
A také povšechná odborná hesla v článku, taková velká plošně ložená slova. Ukazují na nepřítele, jako se dříve ukazovalo na třídního nepřítele. Zdůrazňování polarizace. Ano, opačný názor má náš nepřítel (kdo nečůrá s námi, čůrá proti nám! Nakonec je bezpečnější nečůrat proti větru, že?). Vidím to jako zbytkové návyky z doby mládí a aktivního věku pánů autorů. U některých podepaných pánů mne to docela i překvapuje (třeba u em. profesora Jeníka i ing. Krečmera).
Ale víte, co bude následovat? To považuji za přehlédnuté v příspěvku diskutovaných autorů v diskusi. Tady se dva hádají. Jeden si teď myslí, že vyhrál, ale teprve až třetí se už nyní usmívá, že konečně vytěží a odveze dřevo na svou pilu nebo na pilu svých kamarádů, pak se ještě prokácí cesta pro lanovku, restauraci a rozhlednu na Smrčině pro jiné kamarády (tedy na Hraničníku, nyní už se v ČB připravuje "regulační plá"), později bude již krůček k dalšímu kácení pro sjezdovky. A někdy, až další vichřice povalí narušené porosty a do nich zákonitě nalétne kůrovec, pak zase bude záminka k vykácení... a tak pořád, dokud bude co kácet. To je část mé vize vytunelované Šumavy, proti tomu je současný "mrtvý les" dětská limonáda. Odborná lesnická veřejnost si to asi moc neuvědomuje. Nyní se tedy otevírají dveře na Šumavu pro "ruku trhu" a pro "developery", "kmotry" a jak se jim všem moderně říká... Kdepak byli se svým škoděním environmentální fundalmentalisté... Vy bláhoví lesní inženýři... Teď to teprve začne, jen třísky budou odletovat. Takže vzhůru na Šumavu, dokud je tam les..
Ale docela by mne bavilo, kdyby pan Stráský lépe definoval to své kácení a hlavně, aby napřed nově vymezil I. zóny. Protože, když se pokácí stom, umře mnoho živáčků, více než ve smrkovém horském lese, kde jen požral kůrovec velké stromy. A navíc, Šumava je sice naše, ale také patří do Evropy... Přeji Vám pánové podepsaní čisté svědomí a dobré spaní.

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Rostislav Adam

Líp bych to snad ani nenapsal. Mám stejnou zkušenost, obhospodařovaná Šumava je daleko odpudivější, než ta neobhospodařovaná.
Páni lesníci možná v jednom pravdu mají, totiž že se mělo možná dál zasahovat, je ovšem otázka, zda měl za tohoto předpokladu vzniknout Národní park. Nicméně teď není rok 1999, ale 2011.

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Anna Lepšová

Dobrý den, Rostislave Adame, děkuji Vám za pozitivní reakci.

K Vaší poznámce - ono se proti kůrovci zasahovalo a zasahuje průběžne, a to i v I. zónách, asi ne všude. Národní park určitě, ambice na kategorii II je asi příliš vysoká, ale některé biotopy za to stojí - rašeliniště a rašelinné podmáčené lesy určitě. Zbytky smrkového téměř pralesa na Trojmezné - tam les docela zmlazuje. Nezmlazuje tam, kde dříve bylo vytaháno všechno dřevo, klády z vývratů, podmínka nutná pro obnovu smrkových porostů v horských polohách. Ostatní lesy byly dlouhodobě (v řádu staletí) "připravovány" lesnickou praxí pro kůrovce a pro další negativní jevy "novodobé chřadnutí lesa", acidifikace půdy. To pánově vědí. Odborníci, bohužel dnes uměle polarizovaní, by měli společně jednat, zapomínat na ješitnost, stavovství, na přepracovanost, ale hlavně by měli být jednotní a neměli by se bát.
Tohle hádání obě strany poškozuje na veřejnosti a oslabuje vůči politické garnituře. Obě strany svým způsobem Šumavě škodí. K jednání by měl být vymezen prostor, pokud nový pan ministr o toto stojí, o opravdu dobré a odpovědné řešení, pak má k tomuto kompetenci. Snad se dovede zorientovat v odborném prostoru, a to nejen on, ale i pan Stráský.

Dovolím si dále rozvinout souvislosti k předchozí úvaze, bohužel, jak se začne diskutovat k materiálu, jako je ten článek, přesahuje faktická diskuse svým rozsahem práh čitelnosti.
Přistupuji k věci tak, že je třeba se dívat na celou záležitost v souvislostech a ne v autory naznačených schématech. Přijmout jejich způsob a jejich myšlenková schémata je cesta zpět do totality a do pekel konfrontace. Jinak ovšem zajímavý fenomén totalitních názorů. Evidentní nastolování ideologie. Nakupení sice odborných, ale velmi obecných hesel, se kterými lze snadno fabulovat.
Je třeba rozhodit schéma. Pak se pozná, kdo je kdo.
Totiž, abych mohla s tím článkem polemizovat, tak musím, jako běžný čtenář, prostudovat všechny vyjmenované zákony, výroky ústavního soudu a spoustu odborné literatury.
Nicméně pročíst originální vědecké materiály, to je hodně náročné, něco už mám sice za sebou, ale dovolit si polemizovat s kapacitami a s jejich titulaturou...
Tak jsem si zatím prošla lesní zákon (289/1995 Sb.) a citovaný výrok soudu. Lesní zákon je velmi stručný a velmi volný, stál by za prozkoumání (všechny zákony, které se vztahují k ochtraně přírody jsou zde: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=53).

Výrok ústavního soudu ke zmiňované kauze je komentován nezávislým zdrojem např. na http://www.pravnickeforum.cz/archiv/dokument/doc-d25986v34348-k-moznosti-omezeni-vlastnickeho-prava-podle-zakona-c-114-199/?search_query=%20$type=10.

Z tohoto materiálu mi nutně vychází, že autoři článku poněkud významově posunuli výrok ústavního soudu tak, aby vyhovoval jejich schématu. Spíš ještě setrvávají na pozici žalujících senátorů. Takže možná, že pánové - autoři, ve své horlivosti podobně mohli posununout význam i dalších použitých hesel tak, aby něčemu vyhovoval. Oni sami vědí, čemu má vyhovovat. Můžeme se jich však i ptát.

Ještě je velmi zajímavý tento jejich odstavec, který může napovědět, proč autoři článek právě v této době napsali:
"Paradigmatem přírodovědných oborů se stala ochrana přírodních procesů bez dalších hledisek – kůrovec je proto chráněný organismus. Charakteristická hesla „nechme přírodu přírodě“, „příroda si poradí sama“, „jen se dívejme, co to udělá!“ (hnutí DUHA) nastoupila na místě původního úkolu „ochrana ekosystémů a zlepšování prostředí“ (vládní nařízení č. 163/1991 Sb.)."

Zde si můžeme povšimnout, že jediným dokladem, podle autorů vhodným k citaci na téma přírodovědého paradigmatu, jsou materiály a hesla hnutí Duha.
Ano, Duháci mají velmi dobře prostudovanou odbornou literaturu i ze zahraničí, zejména z Bavorského parku. Dokonce se podíleli na výzkumu přirozené obnovy lesa na Šumavě. Jenže pánové odkazují jen na hesla hnutí Duha.

Poznámka pod čarou: To mi připomíná, že existuje určitý rozdíl mezi "brožurou pro uklizečky a odbornou literaturou" "Brožura pro uklizečky" je technický termín pro studijní literaturu vzdělávacích rychlokursů, aby byla za totáče zvýšena vzdělanost národa.
Z jakých pramenů autoři článku tedy autoři citují, v jakých odborných obzorech se pohybují?

Proč autoři necitují veřejnosti snadno dostupnou knížku přírodovědců? viz odkaz http://www.bc.cas.cz/aktuality.php?kniha-co-vypraveji-sumavske-smrciny

Z celého článku mi stále vyplývá, že se podepsaný autorský kolektiv neustále vyhraňuje proti přírodovedcům, negativně na ně poukazují, asi proto, aby (určitá?) lesnická komunita zůstala v konfrontaci s převládajícími politickými trendy bez poskvrny. To mi přijde v dnešní době trochu jako anachronismus a cesta, která se mi nelíbí. Proč to asi dělají? Proč uvádějí veškerou titulaturu a své pozice? Proč není mezi nimi např. pan ing. I. Vicena a zejména prof. R. Mrkva z Brněnské lesnické fakulty? Pokud vím, sdílejí společné názory, argumentují ve stejných schématech, nají stejnou rétoriku. Možná se jen pro tento případ nestihli zorganizovat (tvořili článek po dva měsíce..).
Související názorový prostor není naštěstí zdaleka černobílý, jak se nám autoři snaží v článku naznačit. Mladší a formující se lesnická elita, která již prošla zahraničními stážemi a která studuje i zahraniční odborné články a sama publikuje u nás i v zahraničních impaktových časopisech, nezaujímá takto vyhraněné postoje. Zatím "neprovolává a nehesluje", ale pracuje.
Proto považuji zdejší článek za předpojatý, zavádějící a ke čtenářům neuctivý. Navíc, vnímám-li ho jako potenciální politický argument, pak slouží jako průkazní materiál k možné a načasované exploataci Šumavy.
Přemýšlím, co dělat jiného, než se opět přivazovat ke stromům. Je opravdu jiná doba. Ale přivázaná babička před těžařskou partou chtivou odměny, to by byla docela legrace. Pokud to však nepůjde jinak, jdu do toho.
Pěkný den všem. AL

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Jitka Marková

Je pro mě velmi příjemné zjištění, že informace - včetně výroku Ústavního soudu - ověřujete.
Nicméně - Ing. Krečmer je odborníkem v oblasti ekologického práva a napsal na to téma mnoho článků a publikací. Budu s ním v sobotu hovořit, takže se ho zeptám, jak to vidí on - asi to bude jinak, než jako to vidíte Vy. A o tom je právo - o různém výkladu a toho, kdo ho jak použije, mluvíme-li o době minulé - zneužije!

Také oceňuji, že brožurám HD - říkáte : "brožury pro uklizečky". Ale autory článku - alespoň - jak já je znám z literatury - velmi podceňujete. Mají právo na odborný názor a už dlouho ho dostatečně důrazně prezentují. Problém byl v tom, že pokud jej takto prezentovali, nešly na jejich fakulty dotace z ministerstva životního prostředí a školství (resp. byly kráceny) --což je jen o trochu jiný postup, než socialistické zavírání "úst" a cenzura. Žádný odpovědný vysokoškolský učitel si nemůže dovolit ochuzovat fakultu o zdroje financí.
Ambrozek, Bursík, Miko - žádný rozdíl.

Teprve nyní mají příslušníci klasického lesnictví volný prostor - a Vy se hned čertíte a označujete za neuctivé, předpojaté, zavádějící.
Nemohla byste vypsat v čem?

Šumava není kulturní krajinou?
Nebyla především monokulturou smrku?(pozn. v tuto chvíli je jen "monokulturou" souší)
Nedochází vlivem tisíce hektarů uschlého v důsledku žíru kůrovce - množícího se s požehnáním bývalých ministrů MŽP - ke změnám hydrologickým, mikroklimatu, acidifikace půdy, intraskeletové erozi, snižování produkce kyslíku,....?
Geneticky cenné smrky - původní - byly. U Pramenů Vltavy například. Mánek je hledá už jenom na Boubíně. Genetická biodiverzita ???? taky nic?

Ke Smrčině: Na Smrčině, ač její vrchol patří do I. zony - prováděl park zásahy a asanoval předloni, loni sázel (hlavně buky). Vidět to můžete na mých fotkách na rajčeti
I proto je Smrčina ještě relativně OK, narozdíl od přilehlého Hraničníku a jeho ptačí oblasti - který je sežrán. A Trojmezenský prales? Vy jste asi viděla pořad Nedej se s Bláhou a jihočeskými "vědci" - procházeli na hranici Trojmezné - spíše směrem k Plešnému jezeru - oblast zakrytá mlhou, pahýly a souše tím pádem nevidět - ale když se sama do Trojmezenského pralesa podíváte - zmlazení tam nejdete poskrovnu.
No a procházka po Trojmezenské svážnici - to je teprv pokoukání.


Takže tím jsem Vám sdělila i to, že Šumavu mám prochozenou křížem krážem, přirozené obnovy vidím poskrovnu a všudypřítomná smrt mě děsí.

No, ale musím přiznat - že Vy patříte k ekologům umírněným - potěšily mě ty podsadby. I Žlábek říká, že podsazovat se musí do roka od chvíle, kdy les uschne. Právě proto, aby změny - které les "úmrtím" ztrácí - byly minimální.

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Jitka Marková

Vážená ekobabičko Lepšová.

V centrální Šumavě už skoro les není, jen samé souše. Jde jen o to, zda ony souše pokácet nebo nekácet.
Zdevastovanou Šumavu zapříčinilo Bursíkovo rozhodnutí o ponechání polomů a vývratů po orkánu Kyrill - jak jistě víte. S radostným souhlasem ekovědců, HD a ekobabiček. Asi na 6500 hektarech. Odtud se kůrovec rozšířil do okolních smrčin doslova jako mor. Měla byste se tedy spíše věnovat tématu, co se zničenou Šumavou.
Ale tady je právě kámen úrazu. To, co někdo považuje za "zničené", to je pro Vás krásné, protože je to mrtvé. Hledisko poněkud nekrofilní. A prosím nepiště mi tu něco o živém bylinném patře.


Ale je chvályhodné, že lesníky, které kritizujete, alespoň znáte.
Dr. Stráský je velmi rozumný člověk i politik. Určitě zvládne více a lépe vše, než minulé vedení parku zaměřené na chov kůrovce - podobně jako je tomu v Národním parku Bavorský les. Tam chovali kůrovce od roku 1983. Ale naštěstí pro ně na svazích orientovaných na jih a na západ, takže to je opravdu úplně o něčem jiném.

Zdraví Vás taky skoro babička, co nemá ráda hřbitovy už z titulu svého povolání.

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Anna Lepšová

Dobrý den, paní Jitko Marková.
Ony se mají pokácet ty souše? To je dojemné. Tak to opravdu jen na palivo, je ho nyní nedostatek, cena šplhá tady v kraji na 750 Kč/prm, tedy na podzim. Normu na kvalitní řezivo už toto dřevo splňovat určitě nebude. Ani z hlediska ochrany lesa toto nemá smysl - souše už jsou dávno neaktivní, v nich už žádný kůrovec není.
Naopak kácení a odvoz dřeva povede k narušení nadložního humusu, k následné erozi, k polámání a poškození současné obnovy. Asi je někde chyba, buď ve Vašich informacích a nebo ještě jinde.
Dopad Kyrila byl potencován přítomností rozsáhlých pasek, které mimo jiné vznikly také těžbou pro vytvoření ochraného pásma proti kůrovci.
Nad tématem co se Šumavou dost intenzivně přemýšlím. Což asi nyní s nevolí trpíte i tady na tomto fóru.
Nemyslím si, že les na Šumavě je mrtvý, jen je ve fázi obnovy, četla jste přeci Míchala. Má všechny parametry, který les ve fázi obnovy má mít. Vegetace podrostu není porušená, biota v půdě je změnila jen málo oproti původnímu lesu, zato biota na pasekách je zcela jiná. V lese zůstalo dřevo pro další živáčky a pro vnik humusu, možná i proposílení potenciálu obnovy, třebas i umělé, přeci jen je potřeba i jiné druhové spektrum, než je pouze smrk. Zejména pod pásmem horských smrčin. Půda v tom mrtvém lese není splavována erozními rýhami, rozklad nadložního humusu probíhá pomaleji než na pasekách, takže není vyplavován (třeba v některých místech do skeletovité suti v podloží - máte představu, jak by se asi těžko zalesňovala suť?).
V současném "mrtvém lese, jak jej nazýváte, nebude si ideální bilance vody, ani živin, ale bude stále lepší než na pasece, která vznikne po těžbě. Nevidím důvod, proč by se nemohly lesní sazenice sázet "právě do toho "mrtvého lesa" pokud k tomu bude souhlas odborníků. Přinejmenším se mezi popadané klády souší nedostane zvěř, která by je okousala. A zbytky zetlelého řeva? To máte jako s kompostem na zahradě - vznikající humus váže živiny před vyplavením, eliminuje toxický hliník, zadržuje vlhkost, stabilizuje mikroklima - co více si v lese přát?
Mrvý les, podle mne, to je přeježděná paseka, na které nejsou ani mladé stromky. K tomu hromada větví, připravená ke spálení nebo na štěpku. Rostou na ní pasekové kytky, které ukazují na náhlé uvolnění živin a možnost jejicj vyplavení a ztrátu pro místní systém.

Alepod těmi soušemi "mrtvého lesa" je na většině plochy dostatečná zásoba smrků z přirozené obnovy. Viděa jsem to "na vlastni oči". Hledejte studie, které to potvrzují.

To je prima, díky za titul, zatím jsem si myslela, že jsem v rámci kategorizace "viníků" jen ekoterorista, protože přírodovědec, ale nyní jsem už i ekobabička. Nakonec jsem i plně recyklovatelná, že? Žádný silikon a umělé klouby, dobrá kvalita.

Jo, v tom Bavorském parku je to o něčem jiném. Tam se dělá výzkum, nikdo nikoho nedehonestuje a chovají se k sobě slušně a zdvořile. Máme se stále co učit.

No nic, jdu vařit oběd, milá paní. AL

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Jitka Marková

Pracuji, takže nemám čas na reakce.
Ale Vy jste mluvila o kácení, takže já taky o kácení.
Jenomže ty souše vůbec nemusely být........ to je to, o čem mluvím. O tom hovoří i článek, k němuž diskutujete.
Dovolím si také upozornit, že zcela určitě vím, že Ing. Krečmer Vrbu a Šantrůčkovou přečtené má. Dokonce snad s prof. Šantrůčkovou vedl na to téma nějaký dialog.

Jistě budete souhlasit i s tím, že suchý les se během 10-15 let s rozkladem souší postupně mění v paseku i s jejími negativními pedologickými charakteristikami. Takže nezasahování je jen zpomalené zasahování. Zjednodušeně řečeno. V centrálních oblastech Šumavy - nad 1000 m nadm. výšky jistě přirozeného zmlazení za tu dobu bude jen poskrovnu - narozdíl od jižních či jihozápadních svahů NPBL. Ale co asi nevíte, i v NPBL se záselo - třeba v oblasti Modrého sloupu!!!!!!!!!! Tedy tam, kde přirozeného zmlazení bylo málo nebo žádné.

Znovu tvrdím - podobně jako autoři článku - že přeměnit centrální Šumavu ve hřbitov souší - je zločin.

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 21. 2. 2011 - Anna Lepšová

Nu, práci odkládám, když jde o Šumavu, děkuji Vám za otázky, paní Marková.

O kácení nespecifikovaně hovoří pan Stráský. Nevím, co a kde chce kácet. Já jen na něj navazuji. Článek lesnické elity nehovoří o možnostech postupu. Jen obecně manipuluje s pojmy. Rozděluje odborný svět na dva póly a to metodami minulého století. Svaluje vinu, kritizuje a podle mne i mlží.
Krečmer má přečtenou knihu Co vyprávějí smrčiny.., ano, vím. Ale v článku pro veřejnost cituje spolu s dalšími autory jen hesla Duhy. Staví NGO Duha a renomované vědce z Akademie věd do jedné roviny, aby se od nich mohl lépe distancovat, popřípadě hodit do společného pytle environmentálních fundamentalistů. Proč? Snad proto, že materiál Vrby a Šantrůčkové se mu právě nyní nehodí do argumentace. Je totiž dost srozuitelný pro lidi a dost dobrý. A hlavně, nikoho nenapadá!!
Spíš bych řekla, že právě pan Krečmer a jeho kolegové stále nejvíce bojují s tím, že je kdysi kdosi nazval „fachidioty“. To nebylo moudré od od toho kohosi. Zejména otitulovaní příslušníci elity s tím pak mohou mít dlouhodobý a hluboký problém a vpodstatě se tomu nelze ani divit.
Ten suchý les, jak jsem psala, není mrtvý, parametry paseky nebude mít, protože zaroste semenáči a odrostky, které tam jsou už nyní. Ostatně nemám nic proti dosazování v místech, kde není dostatečná zásoba přírodního zmlazení, jen jde o to aby sadební materiál byl vhodné provenience a vhodně zasazený. Určitě tam bude mít menší úmrtnost než na nějaké pasece. Může se tam dosadit buk, javor, jedle i smrk a jeřáb, podle místních podmínek. Buk byl na Šumavě dříve dost vysoko, nyní je i ve 1200 m n.m. a možná i výše spolu se smrkem a javorem (mám na mysli konkrétně východní úbočí Plechého). Zatloukal jej předpokládal i okolo Luzného na naší straně. Přirozené šíření některých dřevin je v podmínkách Šumavy pochopitelně omezené: jedle je tam minimum, pokud nějaká, buk má dost těžké bukvice, takže se pomalu šíří na velké vzdálenosti, ale viděla jsem pěkné odrostky i kousek od vrcholu Boubína (asi v 1300 m n.m.), takže dosadbou je možné proces obnovy urychlit a usměrňovat.

Tak bychom vlastně mohli v relativně krátkém období mít i na naší části Šumavy les, který by byl blízký přirozené skladbě.
Mám velké výhrady proti kácení a odvozu dřeva z lokalit, které by měly být v jádrové oblasti, tedy v I. zónách. I pan Stráský nyní hovoří o rozšíření a ucelení I. zón, namísto několika desítek menších celků hovoří o 7 větších celcích, dokonce s celkově větší výměrou. S tím předběžně mohu souhlasit. Je důležité, aby v jádrové oblasti byly všechny cenné porosty. Je to nutné právě s ohledem na panující developerské tlaky (viz. Zásady územního rozvoje JčKraje, tzv. ZUR, které byly nedávno schvalovány a veřejně diskutovány). Zde sama vidím právě nejvíce ohroženou oblast Smrčiny, na které jsou vcelku souvislé lesní celky, prakticky neporušené Kyrilem, s vysokým podílem buku.
V oblastech, kde nyní stojí suché kůrovcové souše, nebo už popadaly (do 4 až 6 let na Modravsku), byl by nesmysl nyní kácet kůrovcové souše se všemi doprovodnými jevy, které jsem dříve popsala. Naopak, ač je to paradox (a vina, jak se nyní mnoho lidí snaží upozornit na ty druhé, je to politikum), kůrovec docela vtipně přihrál možnost rychlejší obnovy porostů tím, že zrušil umělou dominanci smrku jako hlavního edifikátoru, nedošlo přitom k porušení půdního krytu, ale naopak k zachování kontinuity lesa, nyní ve fázi obnovy. Právě čas tam nyní dosadit, co chybí v přirozené skladbě a také v nabídce semen z okolí. To vše v souladu se záměrem moderního lesnického "paradigmatu", jak píšou autoři článku, který "dlouhodobě upozorňuje na nutnost pozvolného přechodu k přírodě blízkým lesům...". Je to nyní trochu zhurta, to je pravda, ale je to dobrá výzva, řekla bych. Samozřejmě celá věc má ještš řadu nevyslovených problémů, na jejichž řešení není dost znalostí a zkušeností. Vše závisí na dané lokalitě, je v tom schováno mnoho budoucí práce.
Raději vidím hromadu polámaných souší na neporušené půdě, než paseku a hromady palivového dřeva v podhůří. Cena za dřevo a cena zachovalé půdy je nesrovnatelná. Zatím mi pan ing. Vicena neodpověděl, jakou cenu ta zachovalá půda má, zatím jen vyčíslil cenu dřeva (MFDnes, Jihočeká verze, asi 29.11.2010).
Osobně: raději tam ty stromky budu sázet, než se bezmocně dívat, jak se tam kácí souše a odvážejí se na palivo a jak se rozrývá půda.

Asi bude nejlépe, podíváte-li se na Šumavu sama, nyní se skoro všude může. Zkuste se pozorně dívat, uvidíte. Knihy s sebou ani netahejte. Třeba sama svým nezaujatým pozorováním poznáte, že tam není v žádném případě mrtvý les.

Případně se tam můžeme někdy setkat.

Pěkně zdravím, AL

Jak to vidím - chmurná vize Šumavy, aneb "když se dva perou" - 27. 2. 2011 - Dana

Zdravím Vás a díky za fundované reakce.