Jazykovědec připravil nástroj pro orientaci v mediální smršti kolem NP Šumava

Národní park Šumava je téma do pranice. Málokteré téma v oblasti ochrany přírody je tak vyhraněné, o málokterém tématu se napsalo tolik článků. Jazykovědec Michal Hořejší připravil Korpus mediálních textů o Národním parku Šumava. Jde o nástroj, který může pomoci se v mediální šumavské džungli zorientovat.

Korpus Michal Hořejší z Ústavu pro jazyk český Akademie věd vytvořil pro svou vlastní práci, analýza mediálního diskurzu o Národním parku Šumava bylo téma jeho diplomové práce a tématu se věnuje i ve své dizertaci.

Korpus je volně přístupný a může posloužit jak jiným studentům a vědcům, tak široké veřejnosti či novinářům, kteří podle Hořejšího zpravidla vykazují trapnou neznalost faktů a historie.

V čem bývají novináři vedle? „Tak například Šumava je zpravidla falešně vnímaná jako homogenní území. Její smrčiny jsou soustavně mylně zobrazovány jako nepřirozený ekosystém, který vznikl v důsledku cílené výsadby. Kůrovec a jeho gradace je proto snadno koncipován jako něco z podstaty nepřirozeného, gradace totiž neprobíhá v přirozených ekosystémech. S tím souvisí stereotyp, podle něhož Šumava byla historicky (po staletí) osídlená a jakákoli představa bezzásahovosti je proto pokusem o zvrat přirozeného běhu věcí,“ uvádí příklady Hořejší.

Mezi časté manipulace uvádí dokola opakované tvrzení, podle něhož obce v Národním parku Šumava strádají. „To se opírá o falešný příběh o nemožnosti ´normálně´ podnikat,“ říká Hořejší, „nebo že ´v prvních zónách jsou dnes místo zelených lesů mrtvé holiny´ či ´rozpadlé lesy prvních zón nejsou schopné zadržovat vodu´. V obou případech se jedná o snadno vyvratitelné nepravdy, které však mediální diskurz rád replikuje."

„Korpus může pomoci se zorientovat v diskurzu. A to tím, že uživateli odkrývá různé kontexty,“ říká Michal Hořejší. „Úplně jednoduše umožní rychle porovnat mediální výstupy konkrétního autora nebo fokus konkrétních novin v určitém období.“

„Zatímco Miloš Zeman i Václav Klaus byli opakovanými respondenty televizních či rozhlasových rozhovorů k tématu Národního parku Šumava, Miloš Zeman publikoval navíc ještě vlastní (a velmi konfrontační) texty ve velkých denících,“ říká Michal Hořejší a dodává, že poznáním kontextu by uživatel měl minimálně vhlédnout do povahy zdroje (autora, média).

Aktuálně má korpus rozsah od roku 1991 a končí texty z roku 2010. Hořejší však věří, že se korpus bude nadále rozšiřovat.

---

reklama

---