Jednání v Haagu se urychlují, o propadech se rozhodne dnes

Podle pozorovatelů z řad nevládních organizací se tempo jednání na konferenci OSN o klimatu v Haagu od prvního dne (pondělí) neustále zrychluje. EkoListu to dnes potvrdil Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, které je českou "filiálkou" největší světové ekologické organizace Friends of the Earth (FOE, Přátelé Země). "Jednání probíhají ve dne v noci, oficiální zahájení proběhlo jen v nejnutnější míře, od té doby se takřka nepřetržitě jedná," popisuje Kotecký atmosféru v Haagu, jak vypadá podle aktivistů FOE. Přesto se haagská jednání nevyhnou řadě velmi sporných okamžiků. Jedním z nich je role tzv. "propadů" ("sinks") - tedy jakýchsi náhradních opatření, která sekundárně snižují obsah skleníkových plynů v atmosféře. Takovými "propady" jsou například lesy. O "propadech" budou delegáti jednat právě dnes.

Proti sobě stojí na jedné straně USA, Japonsko a Kanada, které prosazují co největší roli "propadů" a dalších tzv. "dodatečných aktivit". Na druhé straně sporu jsou země EU a další státy, mezi jinými i Česká republika a země Visegradske čtyřky (V4), které prosazují, aby hlavní prioritou bylo především snižování samotné produkce skleníkových plynů. Za toto stanovisko se postavily i nevládní ekologické organizace, které zpochybňují důvěryhodnost "dodatečných aktivit" coby hlavního nástroje politiky boje proti klimatickým změnám. Cílem "dodatečných opatření" je podle kritiků především snaha dostát závazkům, vyplývajícím z Kjótského protokolu, aniž by státy musely samy snižovat emise skleníkových plynů (především CO2).

Naopak se zdá, že bude brzy dosaženo dohody ve dvou dalších sporných oblastech. Překvapivě se totiž vyjádřila delegace USA - její člen David Sandalow prohlásil, že USA jsou "ochotny diskutovat otázku jaderné energie". Spor se totiž vede o to, zda se má stát stavba jaderných reaktorů součástí tzv. mechanismu čistého rozvoje (CDM, Clean Development Mechanism). CDM je soubor opatření, do nichž je možné investovat v rozvojových zemích - takové investice pak fungují pro průmyslové země jako jakési "odpustky" v politice snižování skleníkových emisí. Kritici (kritický postoj zaujala například Rada ministrů životního prostředí EU) ale upozorňují na to, že jaderná energetika je příliš nákladná, příliš zneužitelná, nese s sebou řadu bezpečnostních rizik a má velmi špatný zvuk ve veřejném mínění. To, že se na stranu kritiků zařazení jaderné energetiky do CDM, jak se zdá, přidaly i USA, bylo jedním z největších překvapení včerejšího dne jednání.

Dalším bodem, kde bude pravděpodobně dosaženo shody, je velmi důležitá otázka kontroly dodržování závazků, plynoucích z Kjótského protokolu. Zdá se, že většina delegátů se nakonec vysloví pro legislativně zakotvenou závaznost Protokolu a jasně vymezené a právně vymahatelné sankce za jeho porušování. Proti jsou zatím Austrálie, Rusko a Japonsko.

---

reklama

---