Jednou z příčin Velkého permského vymírání byly deště kyselé jako šťáva citronů
K Velkému perskému vymírání druhů došlo před 250 miliony let a jde o nejrozsáhlejší vymírání známé historie, při kterém velká většina druhů zanikla. Vysvětlení takto dramatické události je stále předmětem vědeckých debat. Mezi možné příčiny se počítá například dopad asteroidu, úbytek kyslíku v oceánech nebo celá řada důsledků způsobených masivní sopečnou erupcí v oblasti dnešní Sibiře.
Nové téma do debaty přinášejí vědci z amerického MIT. Podle jejich počítačových simulací mohly mít na vymírání zásadní vliv kyselé deště.
Vědci z MIT nasimulovali globální klimatický model, ve kterém se opakovaně objevovaly výbuchy sopek. Popel chrlený sopkami do atmosféry obsahoval velká množství síry. Ze simulací vyplývá, že množství síry mohlo být takové, že by po celé severní polokouli způsobilo deště o kyselosti pH 2. Stejné pH má neředěná citronová šťáva. Taková kyselost by byla dostatečná k tomu, aby zanikla většina rostlinné říše.
Změna v kyselosti deštů mohla být poměrně náhlá, v horizontu měsíců. „Rostliny a zvířata neměla skoro žádný čas na to se náhlé změně pH přizpůsobit,“ říká Benjamin Black z MIT.
Jedním z vodítek pro vědce byly nálezy v sibiřských horninách, které vypovídaly o silné sopečné činnosti na konci Permu. Množství vylitého magmatu vědci odhadují na několik milionů kubických metrů. Kromě toho, že vulkanická činnost zvýšila obsah CO2 v atmosféře a vedla ke globálnímu oteplování, zároveň dostala do prostředí enormní množství síry, která se vrátila zpět na zem v podobě kyselých dešťů.
reklama
