Jen čtvrtina starostů považuje kanalizaci své obce za dostatečnou

Jen zhruba čtvrtina starostů vnímá kanalizační síť ve své obci jako dostatečnou, naopak opačný názor mají zejména kvůli kvalitě kanalizační a vodovodní infrastruktury v okrajových částech svých obcí tři čtvrtiny jejich představitelů. Vyplývá to z průzkumu agentury Strateggo, kterého se zúčastnilo přes 100 starostů měst nad 8000 obyvatel.

Většina měst se připravuje na přívalové deště investicemi do moderní dešťové kanalizace. Rozvoj kanalizační sítě je přitom pro 57 procent respondentů urgentní, přes 40 procent starostů jej vnímá jako důležitý. Více než dvě třetiny již do moderní dešťové kanalizace investují.

Podle průzkumu více než tři čtvrtiny obcí uvažují nad architektonickými úpravami mimo vodovodní a kanalizační síť. Jde například o vyšší podíl zelených a vodních ploch, jež lépe vsakují vodu, či retenční a vsakovací nádrže. "Inspirací může být snaha snížit přehřívání měst prostřednictvím změn architektonických generelů. Tímto krokem dochází současně k vyššímu využití dešťové vody a zmírnění dopadu silných srážek," uvedl David Penc ze společnosti Wavin, jež byla jedním z partnerů průzkumu.

Ministerstvo zemědělství v návaznosti na letní vlnu sucha a veder vypsalo dotaci 800 milionů korun na výstavbu vodovodů a kanalizací a 400 milionů na rekonstrukci, odbahnění a obnovu obecních rybníků. Prvky, které dokážou v krajině a na zemědělských plochách zadržet vodu, mají pomoci omezit následky přívalových dešťů.

"Prioritou jsou v rámci tohoto dotačního programu i propojování a zdrojové posilování vodárenských soustav. Na druhé straně také usilujeme o to, aby byl generován dostatek prostředků na obnovu stávající infrastruktury tak, aby byla zajištěna její udržitelnost," doplnil ředitel Odboru vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství Jiří Duda.

Společnost Pražské vodovody a kanalizace registruje ročně v průměru čtyři až pět tisíc havárií vodovodní a čtyři tisíce havárií stokové sítě. Roční náklady Pražských vodovodů a kanalizací na opravy a údržbu jsou kolem miliardy korun. Předloni bylo v Praze hlášeno v průměru 0,77 poruchy na kilometr sítě, český průměr byl 0,43 poruchy.

"Nejčastějšími příčinami havárie jsou koroze materiálu a pohyb půdy způsobený například mrazy. Vyšší podíl nehod je způsoben především stářím pražské vodovodní a kanalizační sítě, která patří k nejstarším v republice," píše se ve zprávě. Vlastním krizovým plánem pro řešení bezpečnostních a zdravotních rizik v souvislosti s případnou havárií vodovodní nebo kanalizační sítě disponuje více než polovina obcí, zbytek obvykle spoléhá na bezpečnostní zajištění ze strany provozovatele sítě.

Povodně a přívalové deště postihují Evropu čtyřikrát častěji než v roce 1980, vyplývá z letošních dat Poradní vědecké rady evropské akademie věd (EASAC). Podle posledních závěrů Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) je nutné počítat s častějšími obdobími extrémně vysokých teplot a přívalových srážek.

---

reklama

---