Jeskyňáři v Moravském krasu pronikli do nové propasti
Propast se ukrývala v takzvaném závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi. Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde ale třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich je navíc zanesená sedimenty.
"Tenhle závrt jsme nejdřív museli vyčistit, vršek byl zanesený odpadky, bylo jich celkem asi pět pytlů," uvedl Flek. V navážce bylo množství skla, konzerv, železa a kostí. "V hloubce zhruba tří metrů se nám ale podařilo zastihnout skalnatý jícen závrtu. Bohužel neprůlezný. Nastala tak rutinní jeskyňářská práce," popsal Flek.
Nutné bylo zabezpečit šachtu výdřevou, pak pokračovat v takzvaném rozpojování hornin pomocí nábojek. Za čtyři prodloužené víkendy se jeskyňářům takto podařilo postoupit v jinak neprůlezné puklině asi o pět metrů. Průlom přišel teď v neděli, kdy se jeskyňářům podařilo proniknout do propasti asi 33 metrů hluboké. "Vidíme ještě dál, ale je to zase neprůlezné, práce tedy ještě budou pokračovat," uvedl Flek.
Podle Fleka je v Moravském krasu už výjimečné takovou propast najít. Kras je v dnešní době už značně probádaný, navíc podle jeskyňáře nejsou lidi, kteří by chtěli svůj čas věnovat odhazováním sedimentů hlíny, aniž by dopředu věděli, jestli výsledek bude stát za to.
Nově objevená propast bude podle jeskyňáře ještě hlubší. Obdobných už dříve objevených propastí je kolem tohoto závrtu podle Fleka více, z toho dva z nich dosahují hloubky 120 metrů, dva další více než 80 metrů. Podle Fleka se tak dá očekávat, že i tento konkrétní závrt by mohl dosáhnout obdobné hloubky.
Veřejnost se dolů však nepodívá, což se týká i dalších podobných závrtů. Dolů se musí obtížně slézat. K vidění dole navíc nic mimořádného není. "Krápníky tam samozřejmě nejsou. Ale můžu říct, že stěny závrtu jsou nádherně erodované, vypadají skoro jako struhadlo," řekl Flek.
reklama
