Jez na Labi lodní dopravě podle ekologických aktivistů nepomůže

Jez na dolním toku Labe lodní dopravě podle ekologických aktivistů nepomůže. Na řece je pátým rokem nízký stav vody a někteří němečtí politici stavbu dalších přehrad odmítají z ekonomických i ekologických důvodů. Ekonomickému rozkvětu regionu by podle aktivistů, kteří se v pondělí sešli při společné plavbě po Labi, prospěla spíš investice do turistiky. Debata o splavnění Labe pomocí jezů trvá přes 20 let. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) na jaře řekl, že plavební stupeň v Děčíně by mohl stát v roce 2025. Podle zastánců jezu by taková stavba splavnosti Labe významně pomohla.

Sucho letos zkomplikovalo provoz na Labi už v červnu. Kvůli nízkému stavu od té doby nejezdí ani výletní parníky z Ústí nad Labem do Děčína. O víkendu nejel už ani parník z Děčína přes Hřensko do Drážďan. Hladina v Ústí je dnes na 120 centimetrech. "Od roku 2013 nízká hladina řeky v Německu paralyzovala přepravu zboží až na sedm měsíců v roce. To jasně dokazuje, že spolehlivý transport zboží po Labi až do Hamburku je absurdní představou. Nezodpovědné zacházení s penězi daňových poplatníků a nadějí obyvatelstva a zničení naší jedinečné řeky povede akorát k ekologické a ekonomické katastrofě," uvedla Nikol Krejčová ze sdružení Arnika.

Koncepci vodní dopravy pro období 2016 až 2023, která počítá s výstavbou plavebního stupně v Děčíně, letos v lednu přijala vláda. Po vybudování jezu by podle koncepce stoupla splavnost pro ponor 140 cm na 345 dní v roce a pro 220 cm na 180 dní. Náklady na stavbu jsou podle Ředitelství vodních cest (ŘVC) čtyři miliardy korun a další dvě miliardy bude stát vodní elektrárna na jezu. Návratnost investice ŘVC spočítalo na 15 let.

Podle Irise Brunara z německé ekologické organizace BUND německá vláda vynaložila za posledních 25 let 600 milionů eur (asi 15,5 miliardy korun) na vodní cesty a přístav. "To vše zbytečně. Zboží se po vodě přepravuje čím dál méně," uvedl. "V budoucnu budou velmi nízké hladiny v řekách častější. Co nyní považujeme za extrémní, se stane v příštích desetiletích kvůli změnám klimatu každodenní realitou," míní Tobias Conradt z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.

Podél Labe vede oblíbená cyklostezka. Právě turistika by mohla u dolního toku Labe podle ekologických organizací přinést ekonomický rozkvět. Stavbu jezu v Děčíně, který by měl pomoci zesplavnění dolního toku Labe, již dříve podpořil například i prezident Miloš Zeman.

---

reklama

---