Jezy na Labi respektují podle MDS požadavky ochránců přírody
Obě vodní díla na Labi mají být dokončena v roce 2006 s cílem zajistit ponor plavidel na úroveň 140 centimentrů při přirozeném průtoku řeky po 345 dnů v roce. Náklady na výstavbu dosáhnou podle ministerstva 6,2 miliardy korun, ochránci přírody tvrdí, že půjde o investici osmi miliard korun. Podle ředitele závodu Povodí Labe v Roudnici nad Labem Jindřicha Žídka se ekologové mýlí. S takovou částkou se uvažuje pro zlepšení plavebních podmínek až do Pardubic včetně plánované výstavby vodního díla u Přelouče. V případě schválených projektů na dolním Labi bylo razantně sníženo vzdutí jezu v Malém Březně ze šesti na dva metry. Výstavba jezu u Děčína se posunula z lokality Dolní Žleb do Prostředního Žlebu. MDS i Žídek zdůrazňují, že přirozené kolísání vodní hladiny bude zachováno v místě výskytu vzácného drobnokvětu pobřežního. Pro migraci bobra bude sloužit u nízkých jezů boční koridor spojený s rybím přechodem.
Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart letos v červnu v Ústí nad Labem zdůraznil, že jeho úřad stavbu jezů nepodpoří. MDS, Ústecký kraj i dopravní odborníci očekávají, že nová vláda bude při řešení tohoto úkolu úspěšnější než Zemanův kabinet. Stavba vodních děl na závěrečném úseku české části Labe je součástí Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu. Česká republika musí jako jeden ze signatářů dohody zlepšit plavební podmínky na Labi pod Ústím nad Labem směrem na Děčín. Výstavba jezů v tomto úseku byla už v období takzvané první republiky součástí plánu na splavnění Vltavy a Labe.
reklama
