https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jihovychodni-afrika-pod-vodou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jihovýchodní Afrika pod vodou

10.4.2000 15:12 | MAPUTO (EkoList)
Jihovýchodní Afriku postihly v minulých dvou měsících zřejmě největší záplavy za posledních 100 let. V pěti nejvíce postižených zemích - Mosambiku, Madagaskaru, Zimbabwe, Zambii a Svazijsku - přišly téměř 3 milióny lidí o střechu nad hlavou. Odhady počtu obětí hovoří o tisících mrtvých.
 

Vše začalo počátkem února, kdy se nad jižní částí Indického oceánu začal formovat cyklón, který od Světové meteorologické organizace dostal jméno Eline. Kvůli němu na Madagaskaru, v Mosambiku a později i v Zimbabwe několik dní téměř nepřetržitě pršelo. V polovině února se v Mosambiku vylily z břehů řeky Limpopo, Save a několik dalších menších toků ve střední části země. Záplavy v krátké době postihly více než 15 procent z celkového počtu 16 miliónů obyvatel země. V polovině března bylo v Mosambiku již okolo 360 000 uprchlíků, kteří se tísnili v 64 improvizovaných táborech zásobovaných díky pomoci Světového programu pro výživu (WFP). V zaplavených oblastech se lidé i zvířata zachraňovali na stromech a na vrcholcích střech. Koncem února odhadovali záchranáři z Jihoafrické republiky, že na stromech v povodí Limpopo přežívá již tři týdny okolo 100 000 lidí. Zachráněný domorodec Ngoyama Chitiva vypověděl, že řada jeho příbuzných a známých z vesnice podlehla na stromech boji s hady, kteří se tam uchýlili před vodou.

mapka

Nejsilnější povodně postihly v Mosambiku povodí řek Limpopo, Rio Save a Zambezi. Mapa: Klára Koldová/EkoList

Na jihu Zambie v povodí řeky Zambezi, kde srážky nebyly tak intenzivní, došlo k záplavám až poté, co 28. února začalo sousední Zimbabwe upouštěním vody rychle snižovat hladinu přehrady Kariba na horním toku Zambezi. Během několika hodin došlo ke zničení úrody v zemědělských oblastech, na kterých je existenčně závislých 12 000 lidí.

Značným problémem je v postižených oblastech také šíření infekčních nemocí. Během března vypukly v oblastech poblíž řek Limpopo a Save epidemie cholery a malárie. Cholerou onemocnělo oficiálně zatím 1700 lidí a nemoc se podle pracovníků Světové zdravotnické organizace (WHO) dále šíří. Povodně také vyplavily množství nášlapných min, kterých bylo v letech občanské války v Mosambiku (1976 - 1992) do země nakladeno 350 tisíc až jeden milión.

V polovině března zasáhla postižený region další vlna intenzivních dešťů, kterou přinesl cyklón Gloria. Ten zasáhl kromě středního Mosambiku i severní mosambické provincie a Madagaskar. V provincii Tete se z břehů vylila řeka Zambezi. Novým záplavám padla za oběť železniční i silniční infrastruktura spojující Mosambik se sousedními zeměmi Malawi a Zimbabwe. Na Madagaskaru zůstalo bez přístřeší více než 600 000 lidí.

Koncem března po další vlně silných dešťů bylo již v Mosambiku 450 000 obyvatel postižených záplavami, kteří provizorně žili ve 120 pomocných táborech. Počet obětí se zvýšil již na 640 osob. Od 28. března započalo stahování amerického kontingentu využívaného k zajišťování dodávek potravin a přístřeší pro záplavami postižené lidi. Španělská mise již také oznámila svůj úmysl demontovat svou polní nemocnici v odlehlém táboře Chiaquelane. Při pomoci se obzvláště vyznamenalo vojenské letectvo JAR, které zachraňovalo lidi z korun stromů a domovních střech během nejhorších záplav. Mosambická vláda požádala o 100 miliónů dolarů na nákup potravin, obnovu dopravy, nákup léků a opravy klíčově důležitých silnic.

Průměrné měsíční srážky činí v regionu v tuto roční dobu okolo 100 milimetrů. V polovině února však jihoafričtí meteorologové odhadovali, že na mosambickém území napršelo průměrně 50 mm každých 24 hodin. Jednou z příčin takového výkyvu může podle odborníků být mimořádně vysoká teplota vzduchu a také vody v Indickém oceánu. Kvůli ní se zvyšuje výpar vody a stoupá i intenzita dešťů.

V povodí řeky Limpopo byly záplavy podle ekologa Davida Lindleyho z nevládní organizace Rennies Wetlands Projects způsobeny mj. i tím, že na horním toku řeky v Jihoafrické republice a v Zimbabwe byly v minulých letech vysušeny rozsáhlé oblasti mokřadů, aby bylo možné získat pastviny pro dobytek a zavlažovat gumovníkové plantáže. Mokřady, které působí jako přirozená houba, mohly podle Lindleyho značnou část povodňové vlny pojmout.

Na Madagaskaru se na rozsahu povodní podepsal i fakt, že v zemi bylo již zničeno okolo 90 procent lesů. Zbytky lesních porostů v horách jsou sice většinou zákonem chráněny, ale přesto zde ročně dochází k mýcení a vypalování asi 200 000 hektarů lesní půdy. Obnažené horské svahy pak ztrácí většinu schopnosti absorbovat srážkovou vodu.

Celková výše nutné finanční pomoci Mosambiku je odhadována na 250 miliónů dolarů (přes 9 miliard Kč). Kvůli odplavení zemědělské půdy ztratila země na dlouhou dobu potravinovou soběstačnost. Jenom během příštích 6 měsíců bude Mosambik potřebovat 55 000 tun potravinové pomoci. Mosambický prezident Chissano již požádal o prominutí mosambického zahraničního dluhu. Ten dosahuje výše 8,3 miliard dolarů (přes 300 miliard Kč). Hlavními věřiteli jsou Mezinárodní měnový fond, Světová banka a některé bohaté země světa. Záplavami postižené země patří ke skupině nejchudších zemí světa. Hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele dosahuje 77 dolarů ročně v případě Mosambiku a 215 dolarů u Madagaskaru. V Mosambiku má 90 procent obyvatel denní příjem menší než jeden dolar (cca 37 Kč), průměrná délka života se pohybuje okolo 45 let, 60 procent dospělé populace je negramotných, více než čtvrtina dětí umírá před pátým rokem života. Populační růst nicméně dosahuje 3,93 procent, takže populace Mosambiku se zdvojnásobuje každých 18 let. Téměř polovině z 16 miliónů obyvatel je méně než 15 let.

Na katastrofy tohoto rozsahu si ve 21. století zřejmě budeme muset zvyknout. Nedávno zveřejněná zpráva OSN uvádí, že v roce 2025 bude při současných demografických, klimatologických a ekologických trendech polovina světového obyvatelstva žít v oblastech s velmi vysokým rizikem ničivých bouří, záplav nebo jiných typů extrémního počasí.


reklama

Jiří Neustupa
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist