John Prescott v Praze: Klimatické změny jsou v současnosti největší dlouhodobou hrozbou světu
John Prescott má pevný stisk dlaně a při svém přibližně dvacetiminutovém projevu v úvodu večeře byl pevný podobně. „Řekněme si to jasně: klimatické změny jsou v současnosti největší dlouhodobou hrozbou, které svět čelí,“ prohlásil a s odkazem na nedávnou zprávu Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) dodal, že dnes už se nevede debata o tom, zda klimatické změny probíhají, ale o tom, jak klima stabilizovat. Připomenutím Montrealského protokolu, díky němuž se podstatně snížila výroba a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu Země, pak Prescott podpořil svůj argument, že na člověkem způsobené problémy je možné najít člověkem vytvořené řešení.
Snaha o snižování emisí skleníkových plynů neznamená ztrátu konkurenceschopnosti, pokračoval Prescott a jako příklad uvedl Velkou Británii. Tamější HDP za posledních deset let vzrostlo o 28 procent – a zároveň se emise skleníkových plynů snížily o 8 procent. „Takže je možné dosáhnout ekonomického růstu a současně dostát svým environmentálním závazkům,“ řekl Prescott s narážkou na Kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů – Británie svůj díl snižování emisí s přehledem splní.
Stanovení ceny za vypouštění uhlíku a podpora technologií jsou podle Prescotta mezi základními prvky, které by měla obsahovat jakákoli politika zaměřená na klimatické změny. Rovněž by neměl být podceňován potenciál, který tzv. nízkouhlíková, tedy šetrná ekonomika přináší. „Jen ve Velké Británii zaměstnává environmentální průmysl přes 400 000 lidí,“ uvedl Prescott.
V druhé části své řeči Prescott připomněl studii bývalého ekonoma Světové banky Nicholase Sterna, podle které by ignorování klimatických změn znamenalo v budoucnu mnohem vyšší náklady, než na kolik by přišel přechod na šetrnější technologie dnes. I proto by se měly podle Prescotta evropské země zavázat k snížení emisí až o 60 procent do roku 2050 (jak nedávno učinila Británie) a Kjótský protokol by měl být následován další mezinárodní smlouvou – tentokrát ale na skutečně celosvětové úrovni. V představách Johna Prescotta by se evropský systém obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého měl časem propojit s podobnými systémy v Japonsku, Austrálii a v dalších zemích, což by pomohlo vytvoření celosvětového trhu s uhlíkem. Klimatické změny z jeho pohledu tak nejsou jen nebezpečím, ale taky šancí na rozvoj nových trhů, pracovních míst a technologií. „Stále je možné vyhnout se nejhorším dopadům klimatických změn, vyžaduje to ale energickou společnou akci. Váhání bude drahé a nebezpečné,“ zdůraznil v závěru Prescott, který má v britském kabinetu na starosti mimo jiné vztahy s novými členy EU, tedy i s Českou republikou.
Vystoupení ministra životního prostředí Martina Bursíka bylo proti Prescottovu poněkud vlažnější. „Snažil jsem se především ukázat široké pole možností, které před sebou dnes byznys šetrný k životnímu prostředí má,“ řekl Ekolistu po debatě Bursík. Ve svém projevu uvedl, že rok 2007 považuje za přelomový. „Když člověk vezme v úvahu Sternovu zprávu o ekonomických dopadech klimatických změn, úspěch Al Gorova filmu Nepříjemná pravda, studie IPCC a závěry březnového summitu EU, na kterém se unie shodla na snižování emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, pak dojde k závěru, že se něco mění.“ Současnou situaci pak nazval supermarketem příležitostí v oblastech, jako jsou energetická účinnost, úspory, nové technologie výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, biopaliva v dopravě atd. Zmínil Německo, kde v posledních letech vznikly statisíce pracovních míst v obnovitelné energetice. Jako ministr životního prostředí by chtěl především nastartovat spolupráci s průmyslem a podpořit rozšíření šetrnějších technologií. Jako příjemné překvapení pak uvedl automobilku Škoda, která na konci března představila dva nové typy Octavie – jeden jezdící na směs bioetanolu s benzinem a druhý na stlačený zemní plyn (CNG). Vyzdvihl i aktivity firmy Atmos, která v Bělé pod Bezdězem vyrábí mimo jiné kotle na biomasu. Stejně jako John Prescott pak ve svém projevu připomněl, že vyspělé země musejí zajistit, aby šetrné technologie mohli využívat i lidé z chudých částí světa.
V debatě navazující na Bursíkův projev dostal jako první slovo Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku, který je zároveň poradcem prezidenta Václava Klause. Prohlásil, že oxid uhličitý není škodlivina a ani rozvoj bohatých společností není možné považovat za škodlivý. Řešení navrhovaná environmentalisty podle něj nepomáhají životnímu prostředí. Uvedl, že například úsporné žárovky nebo sluneční a větrné elektrárny při svém užívání nepřinášejí ani tolik energie, kolik bylo spotřebováno na jejich výrobu.
John Prescott ve své reakci zdůraznil, že bychom neměli ignorovat vědecké důkazy – spojitost mezi skleníkovými plyny a klimatickými změnami je podle vědců zcela zřejmá.
Josef Zbořil ze Svazu průmyslu a dopravy ČR zase uvedl, že je jedno, zda jsou klimatické změny způsobené lidmi, nebo jde o přirozený proces. Tak jako tak se s nimi musíme vypořádat. Souhlasil s tím, že můžou pro podnikatele znamenat příležitost – pokud ale chceme brát snižování emisí skleníkových plynů vážně, tak podle Zbořila nesmíme nechat stranou jadernou energetiku.
Na to ministr Bursík namítl, že v současnosti je lepší cestou ke snižování emisí sázka na úspory a energetickou efektivnost apod., nikoli na jádro.
Radek Špicar ze Škody Auto upozornil, že jeho podnik sice přemýšlí o sériové výrobě vozu na CNG, problém je ale v tom, že v ČR chybí infrastruktura (čerpací stanice) pro jejich provoz. To by se ale podle Bursíka mělo v dohledné době změnit díky nízké spotřební daní na CNG. Ministr rovněž uvedl, že by politici měli začít otevřeně mluvit o zdanění všech automobilů, i osobních: „Každý by měl platit za znečištění, které způsobuje.“
Ke konci diskuse si Radek Stavěl, mluvčí Czech Coal, postěžoval, že podnikání zatěžují další a další regulace a zkritizoval systém obchodování s povolenkami. Podle něj jde o pouhý administrativní proces, které nemá nic společného s trhem. „Je budoucnost jen v další regulaci, nebo může jít i jinou cestou?“ ptal se Stavěl a dodal: „Nízkouhlíková ekonomika je nám stále nabízena spíš politiky než trhem.“
„Tři sta tisíc nových pracovních míst v Německu v sektoru obnovitelných zdrojů vytvořila německá administrativa?“ reagoval protiotázkou ministr Bursík. „Ne,“ hned si sám odpověděl, „nová místa přinesl rozvoj nového, šetrnějšího průmyslu.“ Podobně je tomu podle něj i s povolenkami – administrativa pouze nastaví pravidla, o zbytek se stará trh.
Debatu ukončila hostitelka celého večera, britská velvyslankyně v Praze Linda Duffield, která už na začátku diskuse představila český překlad studie Ekonomické aspekty změny klimatu, kterou pro britskou vládu vypracoval ekonom Nicholas Stern. Shrnující zprávu nechalo do češtiny přeložit britské ministerstvo zahraničních věcí. Český překlad je neprodejný, zájemci o jeho papírovou podobu se můžou obrátit na britské velvyslanectví v Praze. V elektronické podobě je ke stažení v české sekci internetových stránek britského velvyslanectví v Praze.
reklama
