https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/k-sireni-eboly-prispivaji-i-nezvykle-chute-kockodanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

K šíření eboly přispívají i nezvyklé chutě kočkodanů

7.6.2016 01:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Paběrkující opičky z potravního hlediska nerozlišují mezi infikovaným a zdravým netopýrem, stejně jako nepohrdnou ovocem ze zahrady či nedovřené popelnice. Ilustrační snímek
Paběrkující opičky z potravního hlediska nerozlišují mezi infikovaným a zdravým netopýrem, stejně jako nepohrdnou ovocem ze zahrady či nedovřené popelnice. Ilustrační snímek
Početní zástupci netopýrů v tropech nemají mezi epidemiology právě tu nejlepší pověst. Díky své teplokrevnosti a schopnosti létat totiž fungují jako vynikající přenašeči nejrůznějších chorob na velké vzdálenosti. Badatele také dlouho trápila otázka, jak se mohou jednotlivé virové kmeny od netopýrů dostat až k lidem, když jsou jejich vzájemné interakce minimální. Jak informuje ScienceDaily, Florida Atlantic University (FAU) přináší svou aktuální studií o jídelníčku kočkodanů vysvětlení.
 

Afričtí kočkodani z rodu Cercopithecus totiž rozhodně neváhají, když mají možnost rozšířit si jídelníček o živočišné bílkoviny. Pozorovatelé dosud doložili konzumaci ptáků a ptačích vajíček z hnízd, nejedovatých hadů, ještěrek a malých savců-hlodavců. A nedávno i primatoložka Elizabeth Tapanesová z FAU zdokumentovala nenáhodné pojídání netopýrů kočkodany. „Příležitostné dravé chování kočkodanů vůči netopýrům jsme pozorovali jak v Národním parku Gombe v Tanzanii, tak i lesích Kakamenga v Keni,“ doplňuje spoluautorka studie, Kate Detwilerová. Proč je to tak důležité? Konečně tím zapadl poslední dílek tropické epidemiologické skládačky na správné místo.

Netopýři z afrických pralesů totiž ve svých tělech často přenášejí choroboplodné zárodky smrtících onemocnění: eboly, viru Marburg, henipavirů a řady dalších parazitů. Lidé s netopýry v Tanzanii nebo Keni přijdou do styku jen minimálně, zato jsou však často obklopeni zvědavými kočkodany, kteří se na venkově hojně vyskytují v okolí lidských sídel. Paběrkující opičky z potravního hlediska nerozlišují mezi infikovaným a zdravým netopýrem, stejně jako nepohrdnou ovocem ze zahrady či nedovřené popelnice. A svými výkaly, případně slinami, tak velmi pravděpodobně zprostředkovávají přenos smrtících virů z hlubin pralesů, od netopýrů až k lidem.

Jak píše server FAU.edu, toto chování u kočkodanů nebylo omezeno jen na nějakou izolovanou lokální populaci v přírodě, ale přetrvávalo i u jedinců chovaných v zajetí. „Z toho můžeme usuzovat na to, že kočkodani rozeznávají netopýry jako určitou součást svého jídelníčku,“ říká Tapanesová. Učenliví primáti dokázali zpracovávat uloveného netopýra zuby a končetinami v rozmezí deseti minut až jedné hodiny, takže zde skutečně docházelo, slovy epidemiologů, k „prodlouženému kontaktu“. „Ve dvou dalších zdokumentovaných případech z lesů Kakamenga si dokonce kočkodani sesbírali i spící netopýry v dutině stromu,“ doplňuje Detwilerová. Proč je ale občasná masitá libůstka kočkodanů předmětem zájmu vědeckých špiček?

Kočkodani, ti z tanzanského Gombe i keňského Kakamenga, už dávno nežijí uprostřed hlubokých a neprostupných pralesů. Areál jejich výskytu se zmenšil, proměnil a v důsledku lidmi způsobené fragmentace jejich území teď na ně častěji narazíte v těsném sousedství lidských sídel. I všechny zaznamenané případy konzumace netopýrů se odehrávaly v lidmi pozměněném nebo okrajovém prostředí. „Může to být jejich reakce na antropogenní změny,“ říká Tapanes. Lidé pronikající na území pralesů se tak nevědomky, ale významně a stále těsněji přibližují zdroji smrtících virů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist