Kácení šumavských pohraničních lesů pod palbou kritiky
"Intervence rakouského ministerstva by byla oprávněná v případě, kdyby mohla být ohrožena bezpečnost rakouských občanů, jako je tomu například v případě temelínské elektrárny. V případě Šumavy ji považuji za neopodstatněnou a věcně nesmyslnou. V Evropě neznám jediný případ, kdy by některý stát vyhověl žádosti soukromého vlastníka a požadoval omezení ochrany přírody v národním parku sousedního státu," uvedla poslankyně.
"V březnu loňského roku byla žádost podána prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Praze našemu ministerstvu životního prostředí. Rakouská strana svůj postoj zdůvodnila tím, že na stavu lesů, převážně ve vlastnictví kláštera Schlägell, je ekonomicky přímo závislých zhruba 50 rodin," připomněl mluvčí parku Zdeněk Kantořík s tím, že přijaté řešení je kompromisem. S postupem správy parku nesouhlasí vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha, který tvrdí, že správa parku využívá rakouský protest jako podporu pro vlastní zásahy. "Je s podivem, že Rakousko přišlo s nátlakem na českou stranu až v letech 1999 a 2000, když například v roce 1996 byla situace mnohem horší."
Podle ekologických aktivistů je celé řešení věcně nesmyslné, protože kůrovec bez problému uletí půl kilometru, takže vznik pásu o šíři 250 metrů rakouské lesy před napadením neuchrání. "Navíc vytváření holin na hřebenech hor ohrožuje lesy více nežli kůrovec, protože porosty se otevřou větru a následkem jsou velké polomy," upozornil Bláha.
Mluvčí šumavského parku v odpověď na pondělní tiskovou zprávu Hnutí Duha znovu zdůraznil, že zmíněný tlak rakouských sousedů směřoval přímo na ministerstvo. "Od začátku upozorňujeme na to, že přijaté řešení je pouze kompromisem. Také šíře pásu není 250 metrů, ale do 250 metrů. Navíc v ochranném pásu není káceno plošně, jak by se podle vyjádření Duhy zdálo, ale jsou asanovány pouze smrky napadené broukem," zdůraznil Kantořík.
reklama
