Kam míří peníze z fondu soudržnosti?
Evropští Přátelé Země, WWF, BirdLife International či CEE Bankwatch Network se bouří proti tomu, že v nových pravidlech není kladen důraz na trvale udržitelný rozvoj, že se v textu neobjevila jako priorita podpora soustavě chráněných území Natura 2000, a vůbec že návrh ignoruje předchozí ekologické závazky Evropské unie. "Těžce vydobyté environmentální reformy politiky soudržnosti se mohou vrátit o několik let nazpátek a Evropská komise zúží svůj pohled jen na růst a pracovní místa," tvrdí organizace v tiskové zprávě k dopisu předsedovi komise.
Dálnice, obchvaty, koridory
Podstatou strukturálních fondů a fondu soudržnosti je podporovat státy, které jsou na tom hospodářsky hůř než nejvyspělejší země unie a pomáhat jim dohánět rozdíly. Přesně řečeno jde o státy, jejichž HDP na hlavu nepřesahuje 90 % průměru EU. Strukturální fondy jsou Evropský regionální rozvojový fond a Evropský sociální fond. S jejich pomocí lze financovat podnikatelské aktivity, inovace či rozvoj znalostní společnosti (viz box).
|
Evropské fondy
Pomoc z fondu soudržnosti přímo navazuje na předvstupní nástroj ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Fond ISPA byl určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí, stejně jako fond soudržnosti. Po 1. květnu projekty financované ISPA v ČR pouze dobíhají, jinak fungují pro země, které ještě k EU nepřistoupily (Bulharsko, Rumunsko). Strukturální fondy jsou čtyři – ERDF (Evropský fond regionálního rozvoje), ESF (Evropský sociální fond), EAGGF (Evropský zemědělský záruční a orientační fond) a FIFG (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu). Strukturální fondy jsou nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. Teoreticky by mohly být v rozporu se zájmy životního prostředí při podpoře průmyslových projektů malých a středních podniků, jichž se pomoc z těchto fondů také týká. Ovšem i tyto projekty musí mít studii EIA a být v souladu s právem EU. |
V dokumentu se také píše: "Z hlediska ochrany životního prostředí je znepokojující fakt, že se 67 % celkového výkonu mezinárodní dopravy uskutečňuje prostřednictvím silniční dopravy. Je proto potěšitelné, že dochází k pomalému, ale stabilnímu nárůstu kombinované dopravy." A jinde: "Prudký nárůst individuální automobilové dopravy není ve veřejném zájmu, nicméně tento druh dopravy nachází oblibu u mnoha lidí."
Problémem železniční dopravy je průměrné stáří vlaků, které dosahuje téměř 30 let (elektrické lokomotivy 27,8, vnitrostátní osobní vlaky 27,6 let, mezinárodní 25,7 let). I proto mají české vlaky nízkou traťovou rychlost a zaostávají za evropským standardem. ČR má ve srovnání se zeměmi EU celkem vysokou hustotu železniční sítě, přeprava po ní však stagnuje. Na obnovení železničního parku ale fond soudržnosti využít nejde, ten financuje pouze infrastrukturu, a to jen projekty národního významu, které jsou společné se zájmy unie.
Brod je ještě daleko
Národní strategie pro fond soudržnosti, vypracovaná ministerstvem životního prostředí, zdůrazňuje návaznost na strategii udržitelného rozvoje EU, na závazky vyplývající z lisabonského procesu i ze summitu v Johannesburgu v roce 2002, nebo z takzvaného 6. akčního plánu pro životní prostředí EU. Je možné, že by všechny tyto závazky byly v nových principech financování fondu soudržnosti či strukturálních fondů ignorovány?
Zdeněk Zelený, vedoucí oddělení Fondu soudržnosti na Ministerstvu životního prostředí, se domnívá, že se nic takového nestane. Nevládní organizace podle něj protestují příliš brzy. "My bychom rádi měli na stole návrhy financování pro roky 2007–13, abychom podali připomínky, ale nic takového nemáme. Po odmítnutí euroústavy se všechno posouvá a kdy tato se pravidla schválí, to vám teď nikdo neřekne," tvrdí Zelený. Fakt, že prostředky z fondu soudržnosti jdou z 50 % na dopravu a z 50 % na projekty environmentální, je podle Zeleného daný, a my jako nová členská země s tímto principem nemůžeme nic dělat.
Nepřipadá mu však sporné podporovat dotacemi z fondu stavbu silnic a dálnic, když tím podle některých odborníků stimulujeme nárůst automobilové dopravy? "Já bych kamionovou dopravu také raději viděl na železnici, v některých kantonech ve Švýcarsku je přeprava zboží po dráze povinná. Ale dálnice a silnice, které dostanou dotaci z fondu, musí předtím projít procesem EIA a naše ministerstvo se k nim také vyjadřuje," namítá Zdeněk Zelený. Úvahy, že by mohla být v nových pravidlech opomenuta Natura 2000, rázně odmítá: "Je to závazná legislativa, nic takového určitě nebude vypuštěno."
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu červenec 2005.
reklama
