Klima v Evropě: Bude hůř
Víc bude pršet na severu Evropy, naopak na jihu bude sucho, což může ohrozit zemědělství v některých oblastech. Vlny horka budou častější, což znamená hrozbu pro lidi s chatrným zdravím. Ledovce budou tát, dokonce až 3/4 ledovců ve švýcarských Alpách zmizí do roku 2050. Také stoupnou hladiny moří - v posledním půlstoletí stoupala hladina evropských moří o 0,8 až 3 milimetry ročně, víc stoupaly hladiny v Severním a Baltském moři. Oteplení v moři se projevilo větším množstvím fytoplanktonu, a tím pádem i posunem některých druhů zooplanktonu až o 1000 km na sever. Mění se tedy i loviště ryb.
Tempo se zostřuje
Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v nižší atmosféře je nyní na nejvyšší úrovni za posledních 420 000 let a zvýšila se z 280 ppm (parts per million, tedy částic na milion) v době před průmyslovou revolucí na 375 ppm v roce 2003. Objevují se nové důkazy o tom, že oteplování posledních padesáti let je spojeno s lidskou činností a stále akceleruje. I když společnost v následujících letech sníží emise skleníkových plynů, klimatický systém bude v příštích staletích ve změnách pokračovat.
Záplavy v roce 2002 zabily asi 80 lidí, postiženo jimi bylo více než 600 000 obyvatel Evropy a způsobily ekonomické ztráty přes 15 miliard euro. V loňském létě zase během vln horka v západní a jižní Evropě zaznamenali 20 000 úmrtí nad statisticky běžný počet, hlavně u starších občanů. Výnosy ze sklizně klesly v některých zemích až o 30 %. Alpské ledovce v tomto roce roztály o desetinu. Na druhou stranu díky oteplení výrazně stoupl počet přeživších ptáků, kteří u nás přezimují. Evropská vegetace pomohla zmírnit dopady změn tím, že vstřebala atmosférický oxid uhličitý, její potenciál však podle očekávání bude klesat.
"Tato zpráva dává dohromady hojnost důkazů, že klimatické změny už se dějí a mají široké dopady, leckde i s významnými hospodářskými náklady po celé Evropě," říká profesorka Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA, a dodává: "Evropa musí pokračovat ve snahách o snížení emisí skleníkových plynů, ale tato zpráva také podtrhuje, že je nutné přijmout na evropské i regionální úrovni strategické plány, jak se těmto změnám přizpůsobit. Je to fenomén, který se naší společnosti i životního prostředí dotkne v příštích desetiletích a staletích."
Rozsah a tempo klimatických změn s největší pravděpodobností přesáhl všechny přirozené odchylky klimatu za posledních víc než tisíc let, píšou autoři zprávy EEA. Tempo globálního oteplování je nyní téměř 0,2 °C za desetiletí. V Evropě se za sto let průměrná teplota zvýšila o 0,95 °C a předpovědi hovoří o tom, že v tomto století stoupne dokonce o 2 až 6,3 °C, jak porostou emise skleníkových plynů.
 |
|
| Podle zprávy EEA budou přírodní výkyvy počasí v Evropě stále častější. Na snímku - povodeň v roce 2002, Praha, pohled z přírodní památky Podhoří. | |
| Foto: Jan Šatoplet/EkoList
|
Za propustnou krajinu
Ekonomické náklady na uhrazení ztrát spojených s řáděním živlů se za posledních 20 let víc než zdvojnásobily. Je to způsobeno nejen častějším výskytem katastrof, ale i socioekonomickými souvislostmi, jako je větší bohatství domácností, větší urbanizace a dražší infrastruktura na zranitelných územích. Změna infrastruktury na území poničeném záplavami však znamenala v ČR její zkvalitnění a zvýšení bezpečnosti nejen na železnici, ale například i v metru. Podle zaměstnanců pražského Dopravního podniku by tyto úpravy čekaly metro stejně, záplavy je pouze uspíšily.
Klimatické změny za posledních 30 let prý měly vliv i na úbytek rostlinných druhů v různých částech Evropy včetně horských oblastí. Některé rostliny pravděpodobně mohou zanikat proto, že jiné faktory, jako například rozdělení jejich stanovišť, omezí schopnost se adaptovat na změnu klimatu.
A jak se máme adaptovat my? Lépe řečeno jaká opatření navrhuje EEA našim úřadům? Kromě posílení protipovodňových hrází, stanovení zátopových zón nebo upravení přístavů hovoří zpráva o zavedení ekologických rezerv, aby se snížil tlak na rostliny, ať už ze strany vlastníků půdy či turistů. Také máme usilovat o vytváření "propustné" krajiny pro volnou migraci zvířat. Hydroelektrárny v ledovcových oblastech se budou muset připravit na nižší průtok během letních období a naopak větší v zimě při oblevě. Lidé by si měli dát pozor na větší výskyt nakažených klíšťat. Architekti či stavitelé by měli počítat při návrzích staveb s vyššími teplotami a hledat cesty, jak domy v létě izolovat od horka. Naopak sídla by měla upravit své kanalizační systémy tak, aby byly schopny pojmout častější přívalové deště.
Další informace:
http://reports.eea.eu.int/climate_report_2_2004/en/tab_content_RLR
Článek je převzat z tištěného EkoListu srpen-září 2004.
reklama
