Klimatický model pro každého
Repro: Ekolist.cz |
Model „C-Learn climate simulation“ ve zjednodušené formě ukazuje, jak změny v množství vypouštěných emisí vedou ke změnám globální teploty. „Složité modely berou v úvahu nepřeberné množství parametrů, v nichž se plně orientuje pouze několik málo odborníků. Proto lze vítat projekty, které dokážou problém představit jednoduše, srozumitelně a názorně,“ říká Dušan Vácha z Českého hydrometeorologického ústavu.
Zjednodušený model klimatického systému ve spojení s intuitivním ovládáním představuje různé scénáře vývoje emisí definovaných světových regionů. Ty jsou rozděleny na tři skupiny – bohaté země, rozvíjející se ekonomiky a chudé země. Mezi bohaté státy model řadí především USA a země Evropské unie, ale také bývalé státy Sovětského svazu. Rozvíjející se ekonomiky představuje především Čína a Indie, ale také například Mexiko, Brazílie, Jihoafrická republika nebo Pákistán. Poslední kategorii reprezentují především africké státy a malé asijské země. Návštěvníci stránky mohou měnit objem emisí vypouštěných v jednotlivých regionech. Vedle toho mohou snížit či zvýšit množství skleníkových plynů navázaného na lesy – odlesňováním nebo naopak zalesňováním.
Základním výstupem jsou pak grafy vývoje emisí regionů a aplikovaných opatření, nárůst koncentrace CO2 a odhad nárůstu teplot. Pro zvídavější jsou připraveny i další informace. Například podíly jednotlivých regionů na celkových emisích, emise na obyvatele či vzestup mořské hladiny. Model vychází z projekce vývoje emisí, nárůstu atmosférických koncentrací a předpokládané reakce klimatického systému. Změnou základních parametrů lze tvořit vlastní scénáře a porovnávat je mezi sebou.
Model „C-Learn“ je založen na renovovaném modelu "C-ROADS" vyvíjeném v USA skupinou organizací (Sustainability Institute, Ventana Systems a MIT). „O kvalitě modelu svědčí fakt, že je využíván novou administrativou USA a dalšími organizacemi při definování mezinárodních závazků a vyjednávání v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu,“ říká Dušan Vácha. Podle něj nemá „C-Learn“ tak vysoké ambice, jeho cílem je ilustrace vztahu emise – koncentrace – nárůst teploty pro širokou veřejnost.
reklama
Online diskuse
Jací vědci a jaci politici - 17. 7. 2009 - L.Metelkaad 1) To jsem uvedl jen aby bylo v některých věcech jasno.ad 2) OK ad 3) Těžký je, ale on se taky liší dusík od kyslíku a přesto se nerozvrství. Prostě vezměte jako fakt, že se CO2 nehromadí při povrchu, ale do několika desítek km je homogenně rozptýlen v atmosféře, protože to taky bylo napozorováno a naměřeno. ad 4) Fotosyntéza je chemie. Na to, aby rostlina zpracovala fotosyntézou určité množství CO2, na to spotřebuje taky určité množství vody. Pokud při vyšším CO2 probíhá fotosyntéza rychleji, znamená to i vyšší spotřebu vody. Část ušetří zavřením některých průduchů, ale podstatnou část musí vzít z půdy. A co když v půdě ta voda nebude? Co když se při vyšších teplotách zvýší výpar tak, že ve vrstvě půdy, kam sahají kořeny, zásoba vody výrazně klesne? I kdyby rostlina neztrácela žádnou vodu z listů, pro intenzivní fotosyntézu potřebuje dost vody a tu může dostat prakticky jen z půdy. A to je ten problém. ad 5) Nepleťte dohromady emise a koncentrace. Oteplení není závislé na emisích CO2, ale na změně koncentrace. To už byste mohl vědět. Pořád plácáte něco o zanedbávání Slunce, ale psal jsem, že na oteplení 1910-1940 se zvýšení sluneční aktivity částečně podílelo. Tak co tu vlastně kritizujete? Od roku 1970 sluneční aktivita nerostla, teploty ano. Tak za to může taky JEN Slunce? Pokud jde o posledních 10 let, najděte si pojem Pacifická dekádní oscilace. ad 7) V globálním měřítku je pohlcování CO2 rostlinami ne zrovna to dominantní. Dominantní je pohlacování CO2 oceánem. Ale emise "rozpuštěného" CO2 z oceánu do atmosféry se dějí. Při teplých epizodách ENSO je východní rovníkový Pacifik čistým zdrojem CO2. Z oceánu do atmosféry se ho totiž uvolňuje víc, než kolik přechází z atmosféry do oceánu. A to jde o oteplení vody třeba jen o 3 stupně proti normálu... Aleši, fakt si zjistěte některé základní věci, dokážete totiž napsat úžasné pitomosti... |