https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimaticky-model-pro-kazdeho?ids%5Bxcf415f74ca10cbe9115507b891149f3f%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatický model pro každého

16.7.2009 12:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
Změna klimatu zaměstnává jak vědce, tak politiky. Ti se shodují v jednom - je potřeba snížit emise, které pocházejí z lidské činnosti. Otázkou ale zůstává o kolik a za jak dlouho. Odborníci se obvykle shodují na hranici 2 °C, o které by se maximálně mělo oteplit globální klima planety. Jak se snížení emisí projeví na změnách teploty, ukazuje jednoduchá simulace před nedávnem zveřejněná projektem Climate interactive.
 

C-Learn Climate
Repro: Ekolist.cz

Model „C-Learn climate simulation“ ve zjednodušené formě ukazuje, jak změny v množství vypouštěných emisí vedou ke změnám globální teploty. „Složité modely berou v úvahu nepřeberné množství parametrů, v nichž se plně orientuje pouze několik málo odborníků. Proto lze vítat projekty, které dokážou problém představit jednoduše, srozumitelně a názorně,“ říká Dušan Vácha z Českého hydrometeorologického ústavu.

Zjednodušený model klimatického systému ve spojení s intuitivním ovládáním představuje různé scénáře vývoje emisí definovaných světových regionů. Ty jsou rozděleny na tři skupiny – bohaté země, rozvíjející se ekonomiky a chudé země. Mezi bohaté státy model řadí především USA a země Evropské unie, ale také bývalé státy Sovětského svazu. Rozvíjející se ekonomiky představuje především Čína a Indie, ale také například Mexiko, Brazílie, Jihoafrická republika nebo Pákistán. Poslední kategorii reprezentují především africké státy a malé asijské země. Návštěvníci stránky mohou měnit objem emisí vypouštěných v jednotlivých regionech. Vedle toho mohou snížit či zvýšit množství skleníkových plynů navázaného na lesy – odlesňováním nebo naopak zalesňováním.

Základním výstupem jsou pak grafy vývoje emisí regionů a aplikovaných opatření, nárůst koncentrace CO2 a odhad nárůstu teplot. Pro zvídavější jsou připraveny i další informace. Například podíly jednotlivých regionů na celkových emisích, emise na obyvatele či vzestup mořské hladiny. Model vychází z projekce vývoje emisí, nárůstu atmosférických koncentrací a předpokládané reakce klimatického systému. Změnou základních parametrů lze tvořit vlastní scénáře a porovnávat je mezi sebou.

Model „C-Learn“ je založen na renovovaném modelu "C-ROADS" vyvíjeném v USA skupinou organizací (Sustainability Institute, Ventana Systems a MIT). „O kvalitě modelu svědčí fakt, že je využíván novou administrativou USA a dalšími organizacemi při definování mezinárodních závazků a vyjednávání v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu,“ říká Dušan Vácha. Podle něj nemá „C-Learn“ tak vysoké ambice, jeho cílem je ilustrace vztahu emise – koncentrace – nárůst teploty pro širokou veřejnost.


reklama

 
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jací vědci a jaci politici - 17. 7. 2009 - L.Metelka

ad 1) To jsem uvedl jen aby bylo v některých věcech jasno.
ad 2) OK
ad 3) Těžký je, ale on se taky liší dusík od kyslíku a přesto se nerozvrství. Prostě vezměte jako fakt, že se CO2 nehromadí při povrchu, ale do několika desítek km je homogenně rozptýlen v atmosféře, protože to taky bylo napozorováno a naměřeno.
ad 4) Fotosyntéza je chemie. Na to, aby rostlina zpracovala fotosyntézou určité množství CO2, na to spotřebuje taky určité množství vody. Pokud při vyšším CO2 probíhá fotosyntéza rychleji, znamená to i vyšší spotřebu vody. Část ušetří zavřením některých průduchů, ale podstatnou část musí vzít z půdy. A co když v půdě ta voda nebude? Co když se při vyšších teplotách zvýší výpar tak, že ve vrstvě půdy, kam sahají kořeny, zásoba vody výrazně klesne? I kdyby rostlina neztrácela žádnou vodu z listů, pro intenzivní fotosyntézu potřebuje dost vody a tu může dostat prakticky jen z půdy. A to je ten problém.
ad 5) Nepleťte dohromady emise a koncentrace. Oteplení není závislé na emisích CO2, ale na změně koncentrace. To už byste mohl vědět. Pořád plácáte něco o zanedbávání Slunce, ale psal jsem, že na oteplení 1910-1940 se zvýšení sluneční aktivity částečně podílelo. Tak co tu vlastně kritizujete? Od roku 1970 sluneční aktivita nerostla, teploty ano. Tak za to může taky JEN Slunce? Pokud jde o posledních 10 let, najděte si pojem Pacifická dekádní oscilace.
ad 7) V globálním měřítku je pohlcování CO2 rostlinami ne zrovna to dominantní. Dominantní je pohlacování CO2 oceánem. Ale emise "rozpuštěného" CO2 z oceánu do atmosféry se dějí. Při teplých epizodách ENSO je východní rovníkový Pacifik čistým zdrojem CO2. Z oceánu do atmosféry se ho totiž uvolňuje víc, než kolik přechází z atmosféry do oceánu. A to jde o oteplení vody třeba jen o 3 stupně proti normálu...
Aleši, fakt si zjistěte některé základní věci, dokážete totiž napsat úžasné pitomosti...

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist