Kolik bylo a bude obětí černobylské havárie
Politická komunikace
V tiskové zprávě IAEA a později i v médiích se vloni na podzim objevilo, že černobylská havárie si nevyžádá víc než 4000 lidských životů. Tento údaj vycházel ze shrnutí několika studií, z nichž ty hlavní zpracovávala expertní skupinu sestavená IAEA a expertní skupinu sestavená WHO. Právě skupina Světové zdravotní organizace posuzovala zdravotní dopady černobylského výbuchu.
Do oněch 4000 tisíc bylo zahrnuto přibližně 50 havarijních pracovníků (tzv. likvidátorů), devět dětí, které zemřely na rakovinu štítné žlázy a dalších asi 3940 lidí, u nichž se předpokládá, že by mohli zemřít na rakovinu způsobenou ozářením. Tento údaj se vztahuje na 200 000 likvidátorů, 135 000 tisíc evakuovaných obyvatel a dalších 270 000 obyvatel nejvíc kontaminovaných oblastí na Ukrajině a v Rusku a Bělorusku.
Samotná studie WHO ovšem obsahuje ještě jeden údaj - a sice dalších 5000 předpokládaných úmrtí, které se týkají 6,8 milionu obyvatel, kteří byli vystaveni nižším dávkám radiace (místo tohoto čísla stojí ve shrnutí věta, že v ostatních kontaminovaných oblastech se očekává míň než jednoprocentní nárůst úmrtí na rakovinu). Dohromady tedy společná studie WHO udává přibližně 9000 předpokládaných úmrtí následkem výbuchu v černobylské jaderné elektrárně, IAEA ovšem v tiskové zprávě, a dokonce i v 50stránkovém shrnutí celé studie uvedly pouze údaj 4000 předpokládaných úmrtí. Obě čísla jsou převzata z deset let staré studie týmu vědců Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer; agentura WHO), který vedla Elisabeth Cardisová. "Byla jsem šokována, že citovali čísla, ke kterým jsme došli před deseti lety," řekla k tomu Cardisová časopisu Nature. "Nečekala jsem, že je vyberou a bez bližšího vysvětlení použijí v tiskové zprávě."
Melissa Flemingová, tisková mluvčí IAEA, podle Nature připustila, že bylo rozhodnuto soustředit se na číslo 4000 obětí, částečně i jako reakce na příliš vysoké odhady mrtvých z dřívějších let. "Štvalo mě, že se ve studiích renomovaných organizacích spojených s OSN objevovala přehnaná čísla," cituje Flemingovou Nature. "Šlo o odvážnou akci (v originále "a bold action") zveřejnit číslo, které bylo podstatně nižší než všeobecně přijímané odhady."
![]() |
|
Právě zde před 20 lety došlo k nejhorší jaderné havárii v dějinách lidstva. Čtvrtý blok černobylské jaderné elektrárny vybuchl 26. dubna 1986 přesně v jednu hodinu dvacet tři minut po půlnoci. Vědci vypočítali, že trosky reaktoru vyletěly víc než kilometr vysoko a radioaktivní mrak zamořil velké části Evropy, zejména Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Na 35 000 vojáků Rudé armády bylo použito jako živých „biorobotů“ a donuceno, aby v podmínkách obrovské radiace uklízeli střechu 3. bloku od zbytků jaderného paliva. Dalších víc než 600 000 tzv. likvidátorů pracovalo při úklidových pracích a na výstavbě sarkofágu, který později přikryl havarovaný reaktor. Dnes je sarkofág děravý, takže dovnitř prší. Vědci nemají dostatečné informace, co se děje uvnitř. Foceno 1. dubna 2005. | |
Foto: Václav Vašků |
Řádově správný odhad
Odhady IAEA odmítli Fairlie a Sumners s odkazem na to, že IAEA a WHO při zveřejnění zprávy ignorovaly výsledky svých vlastních studií, a navíc se vůbec nevěnovaly zdravotním dopadům havárie v jiných oblastech než v Bělorusku, Ukrajině a Rusku, přitom se na území mimo tyto země sneslo víc než polovina celkového množství radioaktivního spadu. Sami si myslí, že počet mrtvých na rakovinu v důsledku havárie se bude pohybovat mezi 30 000-60 000. Oba ale vyzdvihli část studie IAEA o psychologických důsledcích havárie - dopad na lidskou psychiku IAEA a WHO označují za nejhorší zdravotní následek katastrofy, ať už jde o strach z radiace nebo třeba propadnutí alkoholu.
Zhanat Carrová z WHO námitky Fairlieho a Sumnerse proti studii IAEA a WHO v New Scientistu odmítla s tím, že následky v jiných zemích jsou zanedbatelné a neexistuje epidemiologický výzkum, který by říkal něco jiného.
Ve stejném časopise ovšem označila čísla Fairlieho a Sumnerse za řádově správný odhad ("right order of magnitude") Elisabeth Cardisová, tedy vedoucí týmu, z jehož deset let staré studie údaj o 4000 obětech IAEA vybrala. V druhé polovině letošního dubna vědci pod vedením Cardisové zveřejnili výsledky svého dalšího výzkumu. Tentokrát se snažili odhadnout dopady černobylské katasrofy na evropskou populaci včetně současného území pobaltských států, Běloruska, Ukrajiny a nejvíce zasažených oblastí Ruska. Došli k číslu přibližně 16 000 předpokládaných úmrtí v Evropě na rakovinu následkem havárie. Ze studie zároveň vyplývá, že ačkoli je celkové číslo vysoké, tvoří jen nepatrný podíl celkového počtu evropských úmrtí na rakovinu. To ale podle Cardisové neznamená, že by měla být ignorována. "Jde o skutečné lidi, kteří v důsledku havárie trpí," řekla New Scientistu.
Ještě kritičtěji než Fairlie se Sumnersem se ke studii IAEA postavil Greenpeace a vědci, kteří pro něj studii o dopadech černobylské havárie vypracovali. Podle nich zpráva podhodnocuje nejen dopady v jiných oblastech světa, ale taky jiné zdravotní důsledky, než jsou onemocnění rakovinou. Upozorňují, že ve studii Greenpeace jsou poprvé uvedeny závěry výzkumů, které na Západě nejsou známy a citují studie, které uvádějí podstatně vyšší odhady úmrtí následkem havárie. Běloruský vědec Michail Malko došel k číslu přibližně 93 000 předpokládaných úmrtí na rakoviny. "Zpráva na základě demografických dat rovněž uvádí, že v posledních 15 letech zemřelo v Rusku vlivem havárie v Černobylu 60 000 lidí a odhaduje celkový počet obětí na Ukrajině a v Bělorusku na dalších 140 000," rovněž říkají v tiskové zprávě Greenpeace.
Ve všech studiích, o kterých se píše v tomto článku, se opakují upozornění, že data i jejich interepretace jsou nejistá, někdy velmi nejistá. A taky upozornění, že počet obětí Černobylu je otázka, která pravděpodobně nebude nikdy zodpovězena.
Další informace:
Celá studie WHO o zdravotních dopadech černobylského výbuchu
Shrnutí MAAE několika samostatných studií (mezi nimi i té WHO) pod názvem Chernobyls Legacy: Summary Report (Překlad tohoto shrnutí do češtiny)
Studie Iana Fairlieho a David Sumnerse pro evropské Zelené
Studie ukrajinských, běloruských a ruských vědců pro Greenpeace
Shrnutí studie IARC o dopadech havárie v Evropě
Článek v časopise New Scientist
Aktualizace 27. 4. 2006: Po zveřejnění článku se ozval jeden z našich čtenářů a upozornil nás na adresu s naskenovanými výstřižky z českých novin z roku 1986, které informují o černobylské havárii. Najdete je zde.
reklama