https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/konference-jak-na-uspory-v-podniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Konference: Jak na úspory v podniku?

2.12.2009 15:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Asi každý podnik řeší, jak snížit své náklady na energie. Řešení je několik – ve správném okamžiku nakoupit energii za výhodnou cenu, vyrobit si vlastní energii, snížit spotřebu energie prostřednictvím úspor. Na konferenci Hospodaření s energií v podnicích, která se konala 23. a 24. listopadu, se tato témata probírala. Konferenci pořádala společnost BID Services.
 

Fotovoltaické panely
Příští rok bude vrcholit "fotovoltaická bonanza." Na snímku fotovoltaický panel na střeše pražské ČVUT.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Investice splacená z úspor

Firem, které poradí s tím, jak ušetřit energie, je celá řada. Podniku pomohou najít možné úspory a pomohou i s investicí. A podnik ani neriskuje, že se mu investice nevrátí, protože mu ji poradenská firma garantuje. Jde o tzv. energy performance contracting, což se v branži překládá jako energetické služby se zárukou. „Co se díky investici uspoří, je použito pro vyplacení odměny pro poradenskou firmu. Hlavní deviza je záruka za výsledek. Pokud firma nedodrží, co slíbila, musí zaplatit to, čeho mělo být dosaženo,“ popisuje metodu Radim Kohoutek ze společnosti Siemens. Podle něho se u nás první EPC provedlo v roce 1994, Siemens je dělá od roku 1995. „Dosud jsme realizovali 32 projektů v různých odvětvích, ve zdravotnictví, školách, ústavech sociální péče, sportovním stadionu a samozřejmě v průmyslu,“ vyjmenovává Kohoutek.

Jako příklad uvedl úspory v sesterské společnosti Siemens Elektromotory Mohlenice. „Areál byl vytápěn parou, venkovní rozvody měly velké ztráty, dosluhovala výměníková stanice. Navrhli jsme řešení s investicí 44,3 milionů bez DPH. A zaručili jsme úspory v hodnotě 6 800 GJ/rok,“ říká Kohoutek. „Garantovanou úsporu jsme překročili už během prvních 4 měsíců, protože během realizace se objevily další možnosti úspor, které při zpracovávání projektu nebylo možné odhalit,“ říká Radim Kohoutek. Ale také je někdy potřeba plnit smluvní podmínku a zaplatit, když se dané míry úspor dosáhnout nepodaří. „V závodě Weiler Holoubkov se kvůli špatně fungujícím teplovzdušným agregátům nepodařilo dosáhnout slíbené úspory. Vyplatili jsme objednateli podle smlouvy 765 tisíc Kč,“ popisuje Radim Kohoutek. I přes tento neúspěch byla společnost Weiler Holoubkov s provedenými opatřeními spokojená. Ladislav Brynda z Weiler Holoubkov popisuje továrnu jako převážně staré a nezateplené domy, některé i z roku 1850. „Obrábíme kovy a potřebujeme velký teplotní komfort, abychom mohli provádět dostatečně přesné obrábění. Realizace navržených opatření se dělala za plného provozu, trvala 5 měsíců, za stabilních nákladů. Díky novému vytápění se teplotní komfort zlepšil,“ říká Ladislav Brynda.

Významnou roli pro podnik hraje energetický management, který se stará o efektivní energetické hospodaření. „Každý podnik potřebuje energii v určitém množství a určité kvalitě. Energetické řízení může dělat spoustu kouzel, aby se spotřebovalo energie méně,“ říká Pavel Sitný ze společnosti Enviros. Úspory lze vytvořit například kázní obsluhy. „Zdá se to lapidární, ale ukazuje se, že zde se dá leccos napravit tím, jak pracuje obsluha nebo jak je nastavena automatizace,“ říká Sitný. Dalších úspor lze dosáhnout změnou výrobních postupů, materiálů, výrobních režimů. Podle Sitného je problém, že dnes má málokterý podnik vlastní výzkum, který by byl zaměřen na efektivní výrobu.

Sitný následně popsal několik příkladů z praxe. V továrně P-D Refractories Velké Opatovice, kde se vyrábějí žáruvzdorné materiály, provedla společnost Enviros několik úsporných opatření. Jejich realizace byla také hrazena formou EPC. Podle Sitného bylo nutné nejprve překonat počáteční neochotu místních pracovníků spolupracovat. „Když jsme přijeli, slyšeli jsme – á, přijeli pánové z Prahy a budou nám něco radit,“ popisuje skeptický přístup místních pracovníků Sitný. Enviros pro podnik vytvořil zásobník úsporných projektů, které se pak jednotlivě posuzovali co do proveditelnosti. Jedním z opatření byla optimalizace provozu. „Provedli jsem úpravy vytápění a osvětlení. Zjistili jsme, která zařízení jsou stále v provozu, přestože to není nutné. Například odprašovací jednotka s řadou výkonných ventilátoru jela bez ustání, přestože fakticky byla potřeba jen krátkou dobu,“ říká Sitný.

S úsporami energie souvisí i údržba zařízení a optimální nastavení technologie. „Upravili jsme zbytečně vysoký tlak v systému, vyměnili netěsnící ventily, opravili jsme netěsnosti sušáren a nastavili její optimální vytížení. Tím vším lze dosáhnout úspor energie,“ říká Sitný. Podle něho je důležité motivovat zaměstnance, aby byli odměňováni za inovace a sami se snažili najít možnosti, jak zvýšit efektivitu. „Realizovali jsme v tomto podniku 15 úsporných projektů. U těch jednodušších úprav přinesla počáteční investice 200 tisíc Kč úspory 5 mil. Kč/rok. Další projekty už byly finančně náročnější, ale investice 4,5 mil. Kč, přinese roční úspora 13,5 milionů Kč,“ popisuje Sitný.

Nákup energie

Luděk Popel z Plzeňského Prazdroje mluvil o svých zkušenostech s nákupem elektrické energie pro pivovar. Podle něho se společnosti, která má náklady na elektřinu více jak 20 % nákladů na výrobu, vyplatí mít alespoň jednu osobu na plný úvazek určenou pro nákup energie. „Pro výhodný nákup energie je potřeba mít kvalitní a dobře zpracovanou poptávku. Pak je možné očekávat kvalitní nabídku,“ říká Popel. Podle jeho slov nakoupil Prazdroj elektřinu na rok 2010 v březnu 2009. „Vyjednávání o ceně elektrické energie trvala sedm kol,“ upozorňuje na náročnost jednání Popel a dodává, že platnost nabídek je často časově omezená a může se rychle změnit, například kvůli pohybu kurzu Kč/euro. „Je proto důležité, aby odpovědná osoba byla schopná přijmout nabídku v pátek odpoledne, protože v pondělí ráno už nabídka nemusí platit,“ říká Popel.

„Nejvýhodnější okamžik pro nákup elektrické energie na rok 2010 byl v období únor a březen 2009, kdy byl přebytek zdrojů,“ řekl Jiří Gavor z energetické konzultační společnosti ENA. Podle něho ale této příležitosti využil málokdo. Další výhodné období pro nákup energie na rok 2010 a 2011 je podle něho nyní. Prognóza společnosti ENA je, že ceny elektrické energie porostou dlouhodobě rychleji než ceny ostatních komodit. „Je to způsobené obchodováním s povolenkami CO2, vysokými cenami obnovitelných zdrojů energie a nedostatkem levného uhlí,“ říká Jiří Gavor. Jak dodává, druhá etapa ekologické daňové reformy měla přitvrdit daně za energie, ale reforma je nyní u ledu kvůli harmonizaci s legislativou EU. „Aktuálně nejdůležitější legislativní změnou je schvalovaná úprava zákona 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která má ukončit fotovoltaickou bonanzu,“ řekl Gavor. Fotovoltaická bonanza má vrcholit příští rok. „V roce 2010 neočekáváme významnější cenový nárůst u žádného druhu energie, prognóza ceny ropy a kurzu koruny je ale nejistá,“ říká Jiří Gavor.

Konec fotovoltaické bonanzy?

Stanislav Trávníček z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) mimo jiné hovořil o cenách energie z obnovitelných zdrojů. V současné době může ERÚ snížit výkupní cenu energie z fotovoltaiky jen o 5 %, což je zákonem dané maximální možné meziroční snížení ceny. „Kdyby se ERÚ tímto řídit nemusel, poklesly by výkupní ceny kvůli klesajícím investičním nákladům o 13 % u instalací do 30 kW na 11200Kč/MWh a o 30 % u instalací nad 30 kW na 9000 Kč/MWh,“ říká Trávníček. Podle jeho slov denně chodí 100 – 200 žádostí o licenci na fotovoltaiku, jde hlavně o malé instalace. Celkem je u nás 130 MW instalovaného výkonu v 3100 fotovoltaických instalacích. „Vládou prošel zákon, který ERÚ umožní lépe reagovat na pokles investičních nákladů,“ říká Trávníček. V roce 2010 se elektřina ze slunce bude na veškeré energii vyrobené z obnovitelných zdrojů podílet asi 7 %. Zároveň ale spolkne asi 40 % finanční podpory, která na podporu elektřiny z OZE jde. „Celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie budou v roce 2010 asi 9,1 mld Kč. Na fotovoltaiku připadne 2,7 mld. Letos na podporu OZE platíme 52 Kč za každou spotřebovanou MWh, v příštím roce zaplatíme víc jak trojnásobně více, 168 Kč/MWh,“ řekl Trávníček.

Vít Mráz ze společnosti Tronic control popisoval výhody sluneční energie. Kromě toho, že se v příštím roce stále vyplatí fotovoltaika, poukázal na možnost využití tepla ze slunce. „Sluneční teplo lze využít pro nízkoteplotní vytápění, ohřev teplé vody, ale také k chlazení. Termická pole mají ekonomickou návratnost 17-18 let. S dotací to ale může být mnohem méně. „Pokud se někdo rozhodne pro termický systém, měl by mít vyřešeno několik věcí. Například jestli má zajištěný odběr vyrobené energie. Často se stává, že jsou termické instalace na školách nebo úřadech, kde přes víkend nikdo není a teplo není potřeba,“ říká Mráz.

Jako příklad dobře využité energie ze slunce uvedl instalaci na pražském hotelu DUO. „Majitel potřeboval vyřešit chlazení hotelu, aby mohl hotel získat 4 hvězdičky. Pro klasické řešení neměl hotel dostatečný elektrický příkon a jeho navýšení by bylo drahé. Použili jsme proto tepelnou energii slunce pro výrobu chladu pomocí absorpčního chlazení,“ říká Mráz. Pokud dává slunce dostatečný výkon, je chlazení hotelu plně kryto solární energií. „V okamžiku, kdy požadovaný výkon není, přepne se absorpční chlazení na teplo z Pražské teplárenské, a slunce pak ohřívá teplou užitkovou vodu, která se schraňuje v zásobnících. Pokud výkon ještě klesne, využije se teplo pro předehřev teplé užitkové vody, která se pak dotápí na požadovanou teplotu. V poslední řadě se teplo ze slunce využije pro ohřev vody v bazénu. Všechna energie získaná z termického pole tak je využita,“ říká Mráz.

Počítejte se rezervou

„Nejlepší je, když si podnik energii sám vyrobí. Aktuálně je nejvýhodnější vyrábět energii z fotovoltaiky. Do roku 2010 je investice do FV velmi výhodná, zvláště pro majitele výrobních hal a podobných staveb, kde je velká plocha střech,“ říká Petr Laník z Komerční banky. Podle něho je ale několik omezení, která je potřeba ověřit před tím, než se nějaký podnik pro fotovoltaiku rozhodne. „Důležité je, zda je možné se napojit na distribuční síť. Dále je potřeba zjistit, zda je záměr v souladu s územním plánem. A samozřejmě zda má podnik dostatečné vlastní finanční zdroje,“ říká Laník s tím, že banka samozřejmě může většinu investic v oblasti úspor a výroby energie zafinancovat. Bankovních produktů je celá řada. „Co se týče výběru konkrétní technologie, tu banka neurčuje. Pro získání financí od banky je ale potřeba vybrat osvědčeného dodavatele a technologii. Fotovoltaický boom způsobil, že fotovoltaické panely zapojuje kdejaký elektrikář,“ radí Petr Laník a dodává, že od CzechInvestu dotaci na fotovoltaiku získat nelze. „Ale fotovoltaika se i bez ní příští rok vyplatí.“

V případě získání dotace na investici do úspor energií je podle Jana Hanuše z Komerční banky důležité mít na paměti, že většina dotací je vyplácena zpětně. „Při realizaci je potřeba počítat s časovou i finanční rezervou, zejména když s projektem souvisí stavební práce, které se mohou nečekaně zkomplikovat a protáhnout,“ říká Hanuš. Podle něho je také potřeba počítat s tím, že poskytovatel dotace nemusí být schopen všechny žádosti zpracovat včas. Doporučuje proto dostatečnou časovou a finanční rezervu. Jako minimální rezervu doporučuje 10 % nákladů.

Sviťte úsporně

Jaroslav Šváb ze společnosti Schneider Electric CZ popsal možnosti úspor v oblasti osvětlení provozů. „Důležitý je průzkum na místě, kde se nejprve zjistí, čím se svítí, co a jak je potřeba osvětlit a jaká jsou očekávání co se týče světla. Pak navrhneme, jak snížit spotřebu a zachovat potřebnou intenzitu světla,“ říká Šváb. Podle něho není zpravidla potřeba osvětlovat celou halu, ale stačí osvětlit konkrétní pracoviště či místo. „Ve skladových halách jsme vyměnili staré výbojky za zářivky T5 s reflektorem. Nyní je potřeba poloviční příkon, návratnost investice je 1,8 roku,“ vypočítává Šváb. Podle jeho slov je velký potenciál úspor ve veřejném osvětlení, kde lze v pozdních nočních hodinách osvětlení ztlumit. „Lze tak uspořit až 40 % nákladu na osvětlení a prodloužit životnost světel až o 25 %,“ říká Šváb.

„Na rok 2007-2013 je v programu Eko-energie vyhrazeno 8 miliard korun. Cílem Eko-energie je snížit energetickou náročnost, využít potenciál energetických úspor a druhotných zdrojů, omezit závislost na dovozu energetických komodit a snížit spotřebu fosilních paliv,“ říká František Bečvařík z CzechInvestu. Program podporuje zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie a také využití obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů. „Připravuje se třetí výzva programu, alokovány jsou 3 miliardy Kč. Příjem registračních žádostí je od března 2010,“ říká Bečvařík a doporučuje, aby zájemci o dotaci začali s přípravou žádostí včas, aby stihli prostudovat podmínky získání dotací a dobře připravili žádost.


reklama

 
Martin Mach Ondřej
Tento text vznikl v rámci projektu Environmentální občanské poradenství, který je realizován díky finanční podpoře SFŽP a MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist