Konference o klimatu v Kanadě nás má donutit ke změně politiky, myslí si Američané
USA se bojí omezování fosilních paliv. Slévárna oceli, Jones and Laughlin Steel Company, Pittsburgh, květen 1942. | |
Foto:National Archives and Records Administration |
Kjótská dohoda vstoupila v platnost 16. února letošního roku, když ji ratifikovalo Rusko jako třicátá sedmá průmyslová země ochotná zavázat se ke snižování emisí skleníkových plynů, v první fázi mezi lety 2008 – 2012. Kjótský protokol způsobil Spojeným státům celou řadu problémů a vyvolal mnoho sporů s řadou států a stále zůstává nepříjemným tématem pro Bushovu administrativu. „Tohle setkání nebude jen jednou z největších konferencích o klimatických změnách, ale dá se očekávat i množství dlouhodobých rozhodnutí, “řekl Richard Kinley, výkonný ředitel sekretariátu OSN o klimatických změnách.
Někteří skeptici ve Spojených státech si kladou otázku zda je nějaký úmysl v tom, že konference proběhne zrovna v Kanadě. V Montrealu by se mělo sejít nejvíce zástupců zemí z celého světa od roku 1997, kdy byl Kjótský protokol podepsán. Očekává se jich 8 – 10 000. Právě obrovský počet účastníků i rozsah konference vyvolává otázky amerických komentátorů. Odpůrci Kjóta jsou přesvědčení, že tento „pasivní útok“ Kanady a OSN by mohl opět vystupňovat tlak na vládu prezidenta Bushe a vyvolat debatu o americké politice ochrany životního prostředí.
USA jsou dlouhodobým kritikem jakýkoli opatření proti klimatickým změnám zejména kvůli své závislosti na fosilních palivech, jakékoli opatření, které by vedlo k výraznému snížení spotřeby těchto paliv je chápáno jako ohrožení pro stabilitu americké ekonomiky.
Podle OSN je naopak důvodem vzniku Dohody potřeba najít nějaký rámec, ve kterém dojde ke shodě mezi jednotlivými vládami o společném postupu proti narůstajícm emisím skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.
reklama