Konference o klimatu začala v Bonnu
Bonnská konference je všeobecně vnímáná jako příprava na následující konferenci - COP-6, která se pravděpodobně uskuteční v listopadu roku 2000 v nizozemském Haagu.
Protokol z Kjóta uložil průmyslovým státům podstatně snížit emise škodlivých plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt. Přes důrazné varování vědců a ekologů před oteplováním planety dosud Kjótský protokol ratifikovalo pouze 16 zemí, mezi kterými není žádná průmyslová země.
Německý kancléř Gerhard Schröder na zahájení konference prohlásil, že Spolková republika dostojí svým závazkům. Už v polovině příštího roku chce předložit rozsáhlou národní strategii, jejímž cílem je výrazně snížit emise plynů poškozujících klima. Rychlou nápravu je třeba zjednat i v dopravě, aby se přestaly zvyšovat emise oxidu uhlíku (CO2).
Podle Schrödera připadne Německu v Evropské unii nejnáročnější úkol. Interní dohoda v EU stanoví, že SRN nejpozději do roku 2012 sníží emise hlavních "skleníkových" plynů o 21 procent (proti roku 1990).
Průmyslové země se v Kjótu dohodly, že nejpozději do roku 2012 sníží škodlivé emise v průměru o 5,2 procenta (ve srovnání s rokem 1990). V členských zemích EU, a také v České republice, má tato redukce činit osm procent.
Generální tajemník OSN Kofi Annan v pozdravném poselství účastníkům konference zdůraznil, že průmyslové státy musejí nejvíce přispět k ochraně podnebí na Zemi. Podle Annana je nutné uvést dohodu z Kjóta v platnost nejpozději v roce 2002. Rozvojovým zemím je třeba poskytnout finance na příslušnou technologii, aby i ony mohly nastoupit ekologickou cestu rozvoje, prohlásil představitel OSN.
Na programu diskuse COP-6 budou mimo jiné následující problémy:
- Kontrola plnění závazků z Kjóta - je třeba mj. rozhodnout, jaké sankce budou uplatněny proti zemím, které své závazky případně nesplní.
- Mechanismus čistého rozvoje - do jaké míry a jakým způsobem budou moci prozvinuté země splnit své závazky pomocí investic v rozvojových zemích.
- Program společné implementace - má nabídnout úlevy za přispění k projektům v jiných rozvinutých zemích.
- Mezinárodní systém obchodování s emisemi - má umožnit rozvinutým zemím mezi sebou kupovat a prodávat emisní kredity.
Konference v Bonnu nese oficiální název Páté zasedání Konference stran (COP-5) Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC). COP-5, které předsedá Jan Szyszko, ministr ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a lesů Polska, byla zahájena 25. října a obnoví své jednání 2. listopadu. Dny mezi tím vyplní 11. zasedání Vědeckého a technického poradního pomocného orgánu Konvence (Convention's Subsidiary Body on Scientific and Technological Advice - SBSTA) a Pomocného orgánu pro implementaci (Subsidiary Body for Implementation - SBI). 48hodinová část konference na vysoké úrovni pro ministry a šéfy delegací proběhne od 2. do 4. listopadu.
reklama
