Kravál kolem myslivosti
Jak zákon vznikal?
Na přelomu let 2002 a 2003 se budou znovu utvářet a pronajímat honitby, a proto nimrodi přišli s vlastními představami o pravidlech chovu zvěře, o pravidlech tvorby, uznávání a užívání honiteb, o podmínkách lovu, o nárocích na škody způsobené užíváním honitby a zvěří a o působnosti orgánů státní správy v oblasti myslivosti.
Jejich předlohu ovšem ostře kritizoval poslanec KDU-ČSL Libor Ambrozek a s několika dalšími kolegy z ODS a KDU-ČSL připravili protinávrh, který podpořili ochránci přírody, vlastníci pozemků, zemědělci a lesníci. Oba návrhy pak v dubnu prošly prvním čtením.
Ve druhém čtení vzala Sněmovna za základ projednání návrh zemědělského výboru, který vycházel z představ ČMMJ a dle slov místopředsedy výboru a zároveň jednoho z předkladatelů "myslivecké" verze Jaroslava Palase (ČSSD) se snažil dospět ke kompromisu mezi oběma předlohami. Projednávání druhého návrhu pak sněmovna přerušila.
V kraválu se nedá pracovat
Jak řekl jeden z předkladatelů "ochranářské" či "vlastnické" verze Stanislav Němec (ODS), výboru se skutečně podařilo vyřešit některé z hlediska ochrany zvěře a biologických zásad problematické pasáže, s čímž souhlasí i Hnutí DUHA. "Nevím, jestli jsme to dostatečně zdůraznili v naší tiskové zprávě, ale mechanismus, jakým jsou ošetřeny normované stavy zvěře, považujeme za dobrý. Poslanci však nepřijali některé zpřesňovací mechanismy, takže je otázka, jak to bude fungovat v praxi," říká mluvčí hnutí Karolína Šůlová. "Snažili jsme se, aby vyhlášky určující dobu lovu a způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře byly vydávány po dohodě ministerstva zemědělství (MZe) s ministerstvem životního prostředí (MŽP), ale ony zůstaly v kompetenci pouze MZe," podotýká k tomu poslanec a zároveň předseda Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Libor Ambrozek.
Na návrh zemědělského výboru se ovšem ve sněmovně snesla hlavně tvrdá kritika, která vyvolala bouřlivou diskusi. Předsedající schůze Petra Buzková musela žádat poslance o uměřenost ve vyjadřování a upozorňovala, že v takovém kraválu není možné jednat. Většina poslanců ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a několik členů ODS nakonec zákon přijali v podobě, která odpůrce "myslivecké" verze značně rozhořčila. Zejména poslanci ODS Miloslav Kučera ml. a Stanislav Němec se pohoršovali nad "brutálním porušením" vlastnických práv.
Kdo zaplatí škody?
Práv vlastníků se týká také postoj Lesů ČR, které podle slov svého tiskového mluvčího Jana Řezáče "plně respektují vůli zákonodárců", přesto mají své připomínky. "Zákon ukládá vlastníkům značné povinnosti, které musejí provádět na vlastní náklady. Také vymáhání náhrad za škody způsobené zvěří je obtížné. Naopak uživatelé honiteb mají příliš velké pravomoci. Oni prostě po ohlášení mohou vlastníka omezit v jeho hospodářské činnosti," vysvětluje Jan Řezáč. Třetím nešťastným bodem je pro Lesy ČR opční právo, které zaručuje přednostní pronajmutí honitby současnému nájemci. "To znevýhodňuje myslivce, kteří honitbu nemají - a vlastně ani vlastník si nemůže vybrat podle své vůle," uzavírá Jan Řezáč.
Předloha se příliš nelíbí ani MZe, které mimochodem pracuje na svém vlastním návrhu. "Kdyby byl zákon přijat v nezměněné podobě, je jisté, že se pro zajištění funkčnosti neobejde bez brzkých novel," tvrdí jeho mluvčí Pavel Kovář.
Naopak jako vyváženou hodnotí předlohu Jaroslav Palas. "Návrh zemědělského výboru není žádným diktátem myslivců reprezentovaných ČMMJ, ale je výsledkem dlouhých vyjednávání, kdy jak strana myslivců, tak i strana vlastníků musí strpět různá omezení, jejichž smyslem není pošlapávání vlastnických práv, ale pouze vytvoření právního rámce fungování vztahů při provozování myslivosti vznikajících a existujících," píše ve svém stanovisku.
Vstřícnější jsou k předloze i nimrodi, kterým se podařilo prohlásit myslivost za národní kulturní dědictví. "To víte, ani já nejsem úplně spokojený, ale tak to bývá," říká jednatel ČMMJ Vladimír Broukal. "Myslím, že stanovisko poslance Palase je objektivní."
Budeme muset novelizovat?
Odpůrcům mezi ochránci přírody na zákonu vadí především zařazení chráněných druhů živočichů na seznam zvěře, kterou je možné za určitých mimořádných podmínek lovit. "Zcela výjimečně se může stát, že bude potřeba chráněné zvíře zastřelit, ale to jsou tak ojedinělé případy, že je nesmyslné, aby kvůli tomu bylo zařazeno na seznam lovné zvěře," podotýká Karolína Šůlová.
Další námitky proti současné podobě zákona má Libor Ambrozek. "Zákon omezuje záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péči o zraněné živočichy zvláště nechráněné, protože je lze chovat jen v zařízeních, které schválil orgán státní správy myslivosti. Taky jsme usilovali o to, aby byl orgán ochrany přírody účastníkem schvalování plánu mysliveckého hospodaření a řízení o uznání honitby. Prosadit se nám to však nepodařilo," říká Ambrozek, jemuž také vadí chráněné druhy na seznamu zvěře.
K seznamu se kriticky vyjádřil i ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který ale projevil spokojenost alespoň nad tím, že myslivost v národních parcích budou mít na starost správy parků. "Je jasné, že současný seznam lovné zvěře naprosto nebude vyhovovat směrnicím EU a bude se muset přepracovat," říká k předloze mluvčí MŽP Rita Gabrielová. Přemýšlí snad MŽP o vlastní novele? "Ne, zatím o tom neuvažujeme, protože si myslíme, že by to měli udělat poslanci, především předkladatelé toho zákona. Jestliže dnes, kdy se blížíme vstupu do EU, předloží a schválí takovýto zákon, tak je to jejich ostuda, a měli by to napravit."
reklama
