Krizový stav kvůli kůrovci nebude, posílí se odvozy dřeva z lesů
Kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie. Podle něj je největší problém v hledání samotných pracovníků v zahraničí. "Firmy opět potvrdily, že shání kde můžou, berou dneska takřka kohokoli. A nejde už o kvalifikované lidi - o práci s motorovou pilou, které nesežene na úřadu práce, ale i o nekvalifikované lidi na pěstební práce, sázení sazenic, sbírání klestí - a ani ti se nedají sehnat," řekl Brabec. Podle něj je základem urychlit příchod lidí ze zahraničí, v první skupině by podle něj mohla být tisícovka dělníků.
Na příští nebo přespříští jednání vlády by tak měl jít podle Milka materiál, kterým se zrychlení příjmu pracovníků umožní. Stát také zajistí v zahraničí agenturu, aby mohly zejména menší a střední firmy hledat pracovníky v zahraničí snáze.
"Je potřeba říct, že samozřejmě se budeme snažit veškeré napadené stromy co nejrychleji porazit, takže se během těch čtyř měsíců vytěží větší množství dřeva než normálně," dodal Milek.
Podle prvního místopředsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Richarda Podstatzkého-Thonserna by chtěli soukromí vlastníci dvě nové dotace. Zaprvé, že by vlastníci lesů nově dostávali 600 Kč za kubický metr dřevní kůrovcové hmoty. "V současnosti prodávají dříví zpracovatelům za nízkou cenu, nemají proto již peníze na nové sazenice. Třeba Bavorsko vyplácí při kalamitě, ať už hmyzí nebo větrné, až 6000 euro na jeden hektar," dodal. Podle něj by za soukromý sektor mohlo jít až o 1,2 milionu kubických metrů dřeva, státní rozpočet by to tak stálo 750 milionů korun.
Druhou dotací by podle něho mohlo být to, že by lesníci dostávali dotace v podobě přímých plateb na hektar, podobně jako zemědělci. "Zemědělec na údržbu krajiny dostává souhrnně v průměru v přímých platbách dotace 5000-6000 korun na hektar. Lesák 350 korun na hektar," dodal. Lesnický sektor podle něj jinak nebude moci získat zaměstnance, kteří jej opouštějí a jdou pracovat do automobilového sektoru, který je "přeplácí". Tato dotace by však byla v zemích EU unikátem.
Až 2,5 milionu kubických metrů dřeva bude podle Milka neumístitelných na trhu, pily nemají kapacity na jeho zpracování. "Budeme vytvářet mokré a suché sklady, převážně tedy suché, protože samozřejmě v dnešní suché situaci, kdy nám neprší a průtoky řek jsou na 30-20 procentech, těžko můžeme odebírat nějaké větší množství vody na kropení těchto klád tak, aby se nezhodnocovaly," vysvětlil ministr. Nyní má stát již zajištěno 200 skladovacích míst na půl milionu kubických metrů v okolí nádraží a drah, zbytek bude na jiných skládkách nebo například po ošetření zůstane v lese.
Podle státního podniku Lesy ČR, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, navrhovaná opatření urychlí zpracování kůrovcového dříví. "Ale bude také záležet na vývoji počasí," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Vyhlášení krizového stavu není podle ní pro podnik prioritou. Loni Lesy ČR zvýšily těžbu kůrovcového dříví o 23 procent na tři miliony metrů krychlových dřeva. Letos zatím Lesy ČR vytěžily kůrovcového dřeva 582.000 metrů krychlových při celkové těžbě 2,9 milionu m3.
Ministerstvo také plánuje větší dotace pro lesníky. "Jeden titul je na obnovu lesa - navyšujeme to o 300 milionů na 950 milionů korun pro soukromé subjekty. A pak je tam dotační titul technická zařízení, který navyšujeme o zhruba 140 milionů korun," uzavřel Milek.
Kvůli kůrovci by se měla mimořádně sejít také Poslanecká sněmovna, nejspíš na přelomu června a července. Důvodem pro svolání schůze je podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka (Piráti) postoj ministerstva zemědělství, které nedávno připustilo, že za šíření kůrovce nemůže jen sucho, ale také nedostatečná reakce zejména podniku Lesy ČR.
Na Lesy ČR míří v poslední době kritika za to, že zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. Kvůli kůrovci Milek nedávno odvolal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda.
reklama