Kučera: Nároky zemědělských restituentů zřejmě zaplatí stát
Poslanecká sněmovna totiž vzala za základ k dalšímu jednání, které se uskuteční ve středu 25. dubna v zemědělském výboru, verzi z dílny ODS a Unie svobody předkladatelů Vlastimila Tlustého a Pavla Peška. Ta počítá s vyplacením družstevních podílů prostřednictvím dluhopisů se splatností dvou, pěti a deseti let. Podstatou novely je, že roli restituentů vůči družstvům by měl převzít stát prostřednictvím Pozemkového fondu ČR (PF), a jejich pohledávky vůči družstvům také vymáhat. Podle Kučery ale PF není něco takového oprávněn dělat, a proto se snaží předlohu dopracovat tak, aby mohl uvažovanou agendu PF zúřadovat. Novela by totiž měla podle jeho informací postihnout zhruba 1500 administrativních jednotek - družstev, a zhruba 300 tisíc restituentů.
Do hry zřejmě vstoupí i právníci, neboť lze předpokládat řadu soudních sporů. "Podle mého názoru ale nebude mít pozemkový fond na vyplacení restitučních nároků dostatek peněz," konstatoval Kučera. Hodnota majetku pro restituenty totiž činí asi 15 miliard korun, a tento majetek povinné osoby - družstva, rozhodně nemají. Nemá jej ani PF, a nezíská jej podle všeho ani z chystaného prodeje státní zemědělské půdy. "Transformační nároky tak zůstanou jako břemeno státu, a nároky restituentů zaplatí daňoví poplatníci," uvedl Kučera.
Podle jeho slov by měla novelizace transformačního zákona smysl především v případě, pokud by působnost zákona dopadla i na ty povinné osoby, které z působnosti zákona v minulosti unikly. V letech 1993 až 1995 totiž proběhla v celé řadě subjektů takzvaná druhá fáze transformace družstev, ve které se již transformovaná družstva zbavovala nelukrativního majetku a měnila se v akciové a obchodní společnosti. Na nové subjekty přitom nepřecházela povinnost vyrovnat se s restituenty, neboť vyrovnání zůstalo na takzvaných zbytkových družstvech, jejichž majetek byl pro nové subjekty i pro restituenty nepoužitelný.
Předmětem transformačního zákona č. 42/1992 Sb. je mimo jiné rozdělení čistého jmění družstva na majetkové podíly oprávněných osob a stanovení okruhu povinných osob, družstev nebo jejich právních nástupců, které měly povinnost majetkového vypořádání s restituenty. Zákon ale nestanovoval konkrétní podmínky vyrovnání, ale pouze nutnost dohody mezi oběma stranami do sedmi let od schválení transformačního projektu. Tržní cena většiny majetku z původního čistého jmění družstev dosahuje přitom pouze zlomků účetních cen. Většina oprávněných osob požaduje po družstvech peněžní plnění, zatímco věcné plnění odmítá.
reklama