Kůrovcová kalamita končí, hlásí šumavský národní park. Při sanaci padlo na milion stromů

Kůrovcová kalamita, která v Národním parku Šumava vypukla před čtyřmi lety, letos končí. Oznámila to dnes správa parku. V boji proti drobným broučkům bylo pokáceno na milion stromů. Kácení kůrovcem zasažených stromů v parku je pod silnou kritikou ekologických organizací a vědců, loni na Šumavě proběhla blokáda.

„Čísla posledních týdnů jednoznačně prozradila, že kůrovec je v zásadním ústupu. V roce 2010 bylo na konci 33. týdne pokáceno 204 tisíc stromů, v roce 2011 190 000 stromů a letos je to pouze 50.000 stromů,“ říká Jan Kozel, náměstek ředitele parku. Stromy se podle správy musely pokácet, aby se kůrovec nešířil dál do zdravých lesů.

Kdyby se kůrovec nezastavil kácením v zónách zásahových, pak by mu padly za oběť další miliony stromů smrkové monokultury, tvrdí správa. „Ve smrkových monokulturách, které bohužel na Šumavě převažují, je kůrovec jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří, nebo dokud ho někdo neuhasí. Nám se za poslední rok a půl podařilo kůrovcový požár zmírnit natolik, že zbývající plamínek dohoří už příští rok,“ konstatuje Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Kůrovcovou kalamitu odstartoval orkán Kyrill a následné nezpracování polomů. Přispělo k ní i vyhlášení bezzásahových zón v nejméně vhodnou dobu, připomíná za správu parku její tiskový mluvčí Pavel Pechoušek.

Rozhodnutí nechat orkánem zkosené stromy na místě vydal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Správnost jeho rozhodnutí na konci roku 2011 potvrdil městský soud v Praze. Soud mimo jiné v rozsudku říká, že „zájem na ochraně přírody má (v národním parku) při rozhodování…významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese“. Podrobnosti čtěte ve zprávě Bursíkovo rozhodnutí nekácet na Šumavě po Kyrillovi bylo v pořádku, rozhodl soud

Hnutí Duha, ekologická organizace, která se k sanaci kůrovce v bezzásahových zónách staví kriticky, v těchto dnech organizuje čtyřdenní pochod Šumavou, a to jak českou částí, tak německou. „Nabízíme lidem, aby se na vlastní oči podívali na rozdíly mezi divokou přírodou a lidskými zásahy v obou národních parcích. Chceme, aby se lidé mohli sami přesvědčit o přínosech ochrany divočiny ve skutečném národním parku. Účastníci uvidí jak bezútěšné holiny po kácení, tak i lesy, které se samy obnovují po napadení kůrovcem," říká Jan Piňos z Hnutí Duha. Účastníci podle něho projdou i některé nejkrásnější části Šumavy – horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy i rašeliniště. Každý z předchozích jedenácti ročníků se setkal s velkým úspěchem.

---

reklama

---