Kužvart: Českou delegaci v Johannesburgu by měl vést Špidla
Summit Země, jak se přezdívá Summitu OSN o trvale udržitelném rozvoji, začne v jihoafrickém Johannesburgu 26. srpna a potrvá zhruba 14 dní. Zúčastní se ho odhadem 100 hlav států a na 60.000 delegátů z řad zástupců vlád, nevládních organizací a zástupců skupin mladých, žen a domorodých obyvatel. Český prezident Václav Havel už před časem oznámil, že se z časových důvodů konference nebude moci zúčastnit. "Je nám líto, že se pan prezident summitu nebude moci zúčastnit. Absolutní prioritou pro nás je ale plánovaná týdenní návštěva USA a chystaný summit NATO v Praze," potvrdil Havlovu neúčast v Johannesburgu EkoListu prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. "Vměstnat do tak náročného programu ještě další několikadenní pobyt v tak odlišných klimatických podmínkách a s letem téměř přes celou zeměkouli by mohlo být i ze zdravotního hlediska riskantní," dodal Špaček.
Summit by se měl zabývat bilancováním dodržování a praktického naplňování závazků Konference OSN o rozvoji a životním prostředí, která se konala v Riu de Janeiru v roce 1992. Kromě toho by měl stanovit další cestu, jak se přiblížit trvale udržitelnému rozvoji na Zemi. Summit už má ovšem dnes celou řadu kritiků. "Objevily se snahy znovu otevřít například Agendu 21 či princip předběžné opatrnosti," varuje Miloš Kužvart. Naráží na snahu některých zemí, především USA, na nedávné poslední přípravné konferenci (tzv. PrepCom 4) na indonéském ostrově Bali, zmírnit deset let staré závazky z Ria. Naopak na jejich zachování a naplňování zásad trvale udržitelného rozvoje tlačila Evropská unie, země Visegrádské čtyřky a velmi často skupina nejchudších zemí světa, tzv. G77.
Česká republika na Bali podle Kužvarta byla velmi aktivní. "Nevládní organizace každé ráno vydávaly takový bulletin, kde shrnovaly, co nového se v jednáních událo. A citační index ČR byl velmi bohatý," tvrdí Kužvart. ČR podle něj prosazovala zejména zásadu, aby se rozvojové země postupně zbavovaly své závislosti na rozvojové pomoci (tj. aby rozvojová pomoc směřovala k ekonomické samostatnosti těchto zemí) a větší důraz na vzdělávání a osvětu.
Po PrepComu 4 na Bali prohlásila evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová, že úspěch summitu je ohrožen. "Může to být velký průšvih. Nejhorší možný výsledek je zpochybnění samotného pojmu udržitelného rozvoje. Lidé mu mohou přestat věřit, pokud se nedokážeme shodnout, co tím termínem vlastně myslíme," bojí se Wallströmová. Skeptický byl po návratu z Bali i Kužvart. "Bojím se, že se pouze sjedeme, dohodneme se že se nedohodneme a zase pojedeme domů," neskrýval den po návratu své rozčarování.
reklama
