Kužvart chce být u jednání o Beskydech

Obyvatelé beskydských obcí podali žádost o přeřazení tamních ložisek z tzv. bilančních zásob do nebilančních a o pozdější odpis ze zásob. Tuto žádost však neschválil Obvodní báňský úřad v Ostravě. Svůj verdikt zdůvodnil tím, že v beskydské oblasti leží v současnosti více uhelných zásob než v dosud činných dolech ostravsko-karvinského revíru. Podaný návrh na odpis podle názoru báňského úřadu neřeší lokální problém, ale dotýká se výrazně strategie energetické politiky státu.

Negativní dopad na životní prostředí, kterým obce argumentují označil báňský úřad za otevřené. Dosud, jak uvádí, nebyla předložena studie o vlivu důlní činnosti na životní prostředí Beskyd. K žádosti podepsané starosty asi třiceti beskydských obcí se musí vyjádřit ministerstvo životního prostředí (MŽP). Teprve pak může být návrh podán na ministerstvo průmyslu, které o případném odpisu rozhodne. "Pokud se jedná o zahájení těžby, MŽP je zásadně proti. Za prvé by těžba probíhala na území CHKO Beskydy a za druhé se jedná o oblast s mimořádně komplikovanými geologickými a báňsko-technickými poměry," řekl EkoListu ředitel geologického odboru MŽP Venera. "Na druhé straně je údržba šachet dosti finančně náročná. Ročně je na konzervaci vydáváno podle mých informací 60 miliónů korun, předseda Makarius uvedl dokonce 80 miliónů korun ročně. Diskutuje se však i o levnějších metodách, například naplnění šachet inertním plynem. Odhodlat se k zasypání je těžké, protože to znamená definitivní znehodnocení investice, která byla do hloubení šachet vložena. Vyloučila by se tak i možnost případné podzemní těžby sorbovaného zemního plynu, která je z ekologického hlediska velmi šetrná." Dále uvedl, že odpis zásob se mu v tomto případě nezdá jako schůdné řešení. "O odpisu zásob v období dobývání či výstavby dolu rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s obvodním báňským úřadem. MŽP má v tomto případě v odpisové komisi prakticky jen poradní status. Ani případným odpisem zásob uhlí na ložisku Frenštát by však problém nebyl vyřešen. Odpisem zásoby fyzicky nezmizí a nic tedy nebrání průzkumné či těžební organizaci takové zásoby znovu 'nalézt'"

V polovině února jednali o těžbě černého uhlí v Beskydech také ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) s ředitelem Českého báňského úřadu Makariem. "Musí dojít k jednání o odpisech zásob ve Frenštátu a mělo by proběhnout za mé účasti," řekl ministr novinářům. "Jde o to, dotěžit šetrně to, co je otevřené a neotvírat další doly. Například v dole Paskov je stále ještě nevytěženo 38 milionů tun uhlí."

Problematický důl

Důl Frenštát nedaleko stejnojmenného města začala důlní společnost Ostravsko - karvinské doly (OKD) stavět v roce 1981. O osm let později v roce 1989 vydalo tehdejší federální ministerstvo paliv a energetiky rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Trojanovice a učinilo tak nejvýznamnější právní krok k těžbě. Již v roce 1991 byly však práce na ložisku pozastaveny a těžní jámy zakonzervovány. Koncem prosince 1994 byly ukončeny práce nezbytné k zahájení tzv. zajišťovacího provozu související s projektem přerušení výstavby dolu. Od roku 1995 byly veškeré aktivity přerušeny.

Uhlí nebo krása hor?

V loňském roce však OKD oznámily, že hodlají těžbu ve Frenštátu znovu obnovit. Nachází se zde 350 milionů tun využitelného černého uhlí a společnost OKD ve svém podnikatelském záměru uvedla, že má v úmyslu vytěžit v následujících čtyřiceti letech kolem 80 milionů tun uhlí. Proti těžbě se postavili ekologové a obyvatelé Frenštátu a okolních obcí. Jejich největším argumentem je práce profesora Jaromíra Demka z katedry ekologie olomoucké Univerzity Palackého, který dostal k posouzení podnikatelský plán OKD. "Pokud by se skutečně začalo těžit, hrozí podhůří Beskyd obrovské sesuvy", tvrdí Demek. "Beskydy jsou součástí mladých Karpat, jež patří k relativně mladým pohořím a pravidelná měření geodetů ukazují, že jsou stále v pohybu. Právě zmíněný Frenštát se nachází na značně nestabilním flyšovém území s častými sesuvy půdy. Poddolování a s ním spojené poklesy terénu, podmáčení a otřesy tato rizika značně zvyšují." Profesor Demek rovněž upozorňuje na to, že důlní odborníci vycházely z metodiky pro Karvinsko, kde jsou zcela jiné podmínky. Mezi negativní dopady jmenoval také poškození fauny a flóry na území, které je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Zmínil i hluk a znečištění ovzduší v okolí dolu, ztíženou dostupnost rekreačních objektů a v neposlední řadě i špatný psychický dopad na místní obyvatelstvo.

Těžaři ve svém podnikatelském plánu uvádějí jako příklad ekologickou a bezproblémovou těžbu v severoanglickém dole Asforby, který funguje v podobně náročných podmínkách. "Tamní horníci se od roku 1996 setkávali s problémy, které v roce 1997 vyvrcholily. V dole začaly praskat stropy, důlní štoly byly už na věky zaplaveny spodními vodami a důl byl nadobro uzavřen," uvedl Petr Kopecký z Hnutí DUHA.

Na těžbu nejsou peníze

Kvůli velké náročnosti začala v minulých měsících přehodnocovat zahájení těžby i sama těžařská společnost. Za hlavní problém pokládá nevýhodné geologické podmínky a vysoké náklady na zahájení důlní činnosti, které jsou vyčísleny na sedm miliard korun. Paradoxně tyto okolnosti mohou být rozhodující pro těžbu uhlí v Beskydech.