Kužvart: Rezervu můžeme při vstupu do EU využít i politicky
Za nejdůležitější otázku projednávanou na COP6 považuje ministr tzv. "společně zaváděná opatření" (joint implementation). Jde o jeden z flexibilních mechanismů stanovených protokolem z Kjóta, který umožňuje, aby rozvinuté země tzv. Dodatku I (dodatek k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách, který konkrétně vyjmenovává průmyslově rozvinuté země, včetně zemí s transformující se ekonomikou, tedy i Českou republiku) zaváděly opatření ke snížení emisí společně s rozvojovými státy a mohly napomáhat těmto zemím v dosahování cíle Úmluvy. Mělo by jít o taková opatření, která jsou ekonomicky efektivní a zajišťují dosažení kladných "emisních" efektů při nejnižších možných nákladech. Podle Kužvarta je ale potřeba si uvědomit, že v tomto případě nejde o žádné handlování nebo kšeft. "Společně zaváděná opatření znamenají i pro země s transformující se ekonomikou možnost určitého technologického skoku," řekl ministr a dodal, že podporuje návrhy, o kterých v Haagu mluvili jeho ministerští kolegové ze severských zemí nebo ministr Pronk. Ti doporučují, aby byl vytvořen jakýsi most pro transfer technologií.
Kužvart také prohlásil, že Česká republika v rámci společné deklarace Visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko), kterou v úterý v Haagu představil maďarský ministr životního prostředí Ferenc Ligetvári, požaduje konkrétní definování kritérií pro kontrolu vypouštěných emisí. "Žádáme také jednoznačné postihy za neplnění závazků s tím, že peníze z těchto sankcí půjdou do centralizovaného fondu, odkud by se dostaly do zemí, kde už dnes dochází k projevům klimatické změny. Například v Bangladéši nebo Mosambiku," dodal šéf MŽP. Připomněl, že česká delegace se v Haagu účastnila skupinových jednání, zejména v tzv. "skupině jedenácti", kde jednala např. se švédskými nebo francouzskými kolegy.
Delegace se podle slov ministra Kužvarta postavila odmítavě i k tzv. propadům. "Jejich zahrnutí mezi prostředky vedoucí ke splnění závazků z Kjóta odmítáme, protože tu nejsou jasně stanovená pravidla hry. Kjóto sice jasně řeklo kdo, co a o kolik, ale tři roky se o tom stejně zase debatuje."
Ministr v rozhovoru pro EkoList také zdůraznil, že Česká republika je dnes v situaci, kdy při zachování trvale udržitelného rozvoje může docházet k růstu ekonomiky, aniž by přitom docházelo k poškozování klimatu. Tím vlastně popřel jeden z argumentů americké delegace, která tvrdí že haagské návrhy Evropské unie by znamenaly hospodářský propad a růst nezaměstnanosti. "Využití biomasy, geotermální energie a také hlavně sluneční energie, to jsou technologické kroky, kterými bychom se měli ubírat."
Česká republika svůj osmiprocentní závazek z Kjóta o dost překročila (v pozitivním smyslu slova), dnes jsou emise skleníkových plynů oproti roku 1990 nižší asi o 15 % (do roku 1998 klesaly, od té doby zase stoupají). I to by však podle ministra nemělo stačit, neboť energetická náročnost české ekonomiky je nadále podstatně vyšší než v EU. Rezerva, kterou Česká republika disponuje, ji opravňuje k obchodování s nevyčerpanými emisními kredity, přesto se ministr do žádného obchodování nechce hnát. "Jen hloupý obchodník by začal obchodovat, když nejsou stanovená pravidla," říká Kužvart. Podle něj je rezerva ČR velkým plusem už jenom proto, že například země EU budou mít se splněním závazků velké problémy. "Vstupujeme do Evropské unie a můžeme tu rezervu využít i politicky. Kromě toho je také jakýmsi "polštářem" pro případ, že by se česká ekonomika nevyvíjela, tak jak si přejeme."
Podle ministra také nic nebrání tomu, aby Česká republika v dohledné době Kjótský protokol ratifikovala.
reklama
